Danielův svět

Čo mi je na svete najviac odporné? Jednoznačne pedofil! Dokument Danielův svět sa snaží divákovi odprezentovať zmýšľanie, že existuje hodný (nijako deťom neubližuje) a zlý pedofil. Daniel je tu vyobrazený ako nejaký kladný hrdina v útlaku, ktorý v rámci svojich možností bojuje proti predsudkom. Neustále hovorí, ako miluje jedného malého chlapca s ktorým má od rodičov dovolené sa občas stretávať. Miluje toho jediného, s ktorým má ako s jediným dovolený kontakt? To nie je láska, to je znížená možnosť výberu. Keby pracoval v škôlke, tak "miluje" polovicu mesta. Rodičia v dokumente samozrejme nevystupujú, ani žiaden záber venovaný niektorej z jeho ciest za ním, takže dosť možno vôbec neexistuje. A celá story má teda len slúžiť ako príbehová barlička. Ono celý dokument pôsobí, že nič neexistuje. Daniel a aj jeho pedofilní kumpáni (ich rozhovory o deťoch a postávanie u plotu detského ihriska hovoria celkom jasne o tom, že presvedčovať rodičov o existencii hodných pedofilov je asi ako im tvrdiť, že bodná rana nožom dieťaťu vôbec neublíži) totiž celú dobu pôsobia ako homosexuáli, ktorí nemajú na nájom, a tak súhlasili s hraním si na pedofilov pred kamerou. Jediná zmysluplnosť tohto dokumentu je v tom, že si rodičia skrz zhnusenie ešte viac uvedomia, že nikdy nie sú dosť opatrní ohľadne toho, komu dovolia sa stretávať s ich deťmi. (06.03.2016)

Na Danielově světě je nejcennější, že vůbec vznikl, že odbourává určitá tabu a dovolí nahlédnout do myšlení těch, kteří mají dobrý důvod skrývat své touhy, myšlenky a city. Najít pedofila, který by odhalil svou totožnost, musel být docela kumšt, bohužel schopnosti Veroniky Liškové se tím do určité míry vyčerpaly. Její autorský přínos je nepatrný, necítím tam ruku zkušeného dokumentaristy, který ví, jak zintenzivnit divákův prožitek, jak zpracovat námět tak, aby se divák v problematice orientoval a aby vzniklo něco, co není jen vyprávěnka jednoho studenta. Celkový dojem: 55 %. (06.01.2016)

Dalo by se říct, že morálně vás to uzemní a budete se snažit přemýšlet o sexuální deviaci jako o pocitu, který člověk může mít a obtěžuje ho, neví co s ním a v zásadě je na tom daleko hůř, než si dokážeme představit. Ta nejistota mě slušně ubíjela. Ale už nikdo bohužel neodpáře tomuhle počinu to, že Daniel vypadá, jako kdyby měl jasno jen z přesvědčení, a jeho kroužek z netu na tom nebyl o moc jinak. V podstatě tomu možná chybí více autenticity, více rozhovorů s lidmi, kteří k tomu mají více připomínek, a přebývá tomu touha o literární projev samotného Daniela a hluchá místa o ničem. (11.03.2015)

Chce to odvahu natočit podobný film, respektive v něm vystupovat. Je to odvážné a je to i pěkná ukázka toho, jak je možné natočit psychologický profil člověka se všemi jeho slabostmi i silnými stránkami. Až mě skoro překvapuje, jak je film hodnocen. Možná mezi sebou opravdu máme dost lidí, kteří hned neodsuzují. (17.05.2016)

Tak jsem se dneska utvrdil v tom, že je můj učitel literatury pedofil. Velmi si cením toho, že s tím jako člověk vyšel ven, za což si zasluhuje mou podporu a můj respekt. Jen málo lidí s podobnými problémy o tom vůbec někomu řekne, natož o tom natočí dokumentární film. Dobrá práce, pane Kubec, jen dál ukazujte světu, že i mezi pedofily jsou dobří lidé, kteří mají své problémy. (13.12.2018)