OXV: The Manual

„TENTO VESMÍR POCHÁZÍ Z JEDNODUCHÉHO KÓDU, KTERÝ SE NEKONEČNĚ OPAKUJE, A DĚLÁ VESMÍR NEKONEČNĚ KOMPLEXNÍ, ALE ZCELA PŘEDVÍDATELNÝ…“ /// Frekvence člověka jako určující faktor štěstí (veškerýho!). Nadaný Zak, fungující na ultra malý frekvenci a geniální Marie zase na ultra velký. (Frekvenci vole!) Čekejte lásku. Jestli teda Zak dokáže, že psychika mění fyzično. Vlastně musí obelstít osud… Romantika z normální střední už nudí. Proto jsou tady nákladný Divergence, nebo nenákladný Frekvence, provádějící výzkum netradiční síly slova. Hmm, celkem nuda. Navíc mě na prdel neposadila ani ta myšlenková pointa. Bojím se bojím, že kecy vo rovnici, která dokáže, že svobodná vůle není iluze, a že kreativita a improvizace existují, udolají i větší fyziky, než su já. Ale možná su jen starej na tyhle moderní metody, vedoucí k …(no dyť víš). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Věnuju se výzkumu částic ironie. 2.) Miluju ty kusy, ve kterých si to láska vyšlapuje proti přírodě. 3.) Thx za titule ,,Pepza“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (06.04.2015)

Určite musím pochváliť zaujímavý a originálny námet, čo je v hlavne v posledných rokoch úplne nezvyklé. Nápad s ľuďmi s rôznou frekvenciou, ktorá určuje celý ich spôsob života, ale zároveň ich aj rozdeľuje, keďže spolu môžu tráviť čas iba ľudia na podobnej úrovni, inak sa tomu bráni celá príroda, no s tým sa zamilovaný mladík nehodlá zmieriť sa mi páčil, ale s celkovým prevedením už až tak spokojný nie som. Zase nie, že by bolo zlé, len mi jednoducho prišlo, že všetko skutočne zaujímavé sa odohrá v úvodnej dvadsaťminútovke, kedy sa predstaví celé toto zaujímavé univerzum a potom si už film po celý čas drží len tú úroveň lepšieho priemeru, pričom finále je ešte z celého filmu najslabšie. Ale aj tu musím pochváliť, že na rozdiel od väčšiny filmov s aspoň čiastočne podobným námetom sa z toho nestane štandardný boj hlavného hrdinu so systémom, ale tu na to musí ísť inak, inteligentnejšie za pomoci vedy a tak som mal z toho po celý čas dobré pocity. No chcelo by to iné režijné prevedenie, vizuálna stránka je bez problémov, aj keď aj toto si viem predstaviť o niečo lepšie, ale moc mi nesedela atmosféra, ktorá bola úplne chladná, nepociťoval som tu ani minimálnu snahu o nejaké emócie, čo sa prenieslo aj na mňa a tak mi bolo úplne jedno, či im to nakoniec vyjde. A moc tomu nenapomáha ani obsadenie, väčšina postáv a to aj hlavní hrdinovia mi neprišla moc sympatická a ani herecky to nie je to pravé. Možno by bolo lepšie, keby sa po pár úpravách celý film venoval len ich detstvu, keďže paradoxne práve detskí herci z úvodu mi prišli podstatne lepší, než ich dospelé verzie zo zvyšku filmu. Takže som určite rád, že som si Frequencies pozrel, originality nemôže byť nikdy dosť a tu sa mi námet dosť pozdával, len by to jednoducho chcelo lepšie obsadenie, réžiu, ale aj ten scenár, takto mi to príde len ako lepší priemer na jedno, možno dve pozretia. 62% (16.07.2016)

SPOILERY Zpočátku hodně nepřístupný film, ve smyslu vztahu k divákovi a odkrývání postupných vrstev. Sledujeme příběh vysokofrekvenční, ale citů nezpůsobilé dívky, a nízkofrekvenčního nýmanda, který city k ní překypuje, a díky tomu posadí na zadek fyziky své doby, abychom nakonec zjistili, že to zařídila Příroda, a že šlo o řízený plán, který rozjel, případně usměrňoval jiný spolužák. Jsme jen vesmírný kód, přdurčeni k tomu, co děláme? Odpověď tohoto filmu zní, ále, na to s..e pes. Hlavně že se nějak máme. Jednu chvíli mne potěšila vyzdvižení významu hudby, ale naděje brzy odpluly pryč, hudba se opět stala druhořadou, a nastoupil opět Plán. Celé mi to přišlo takové kamuflující. Jako by se to snažilo o velkou výpověď, ale tvůrci nakonec nevěděli, co vlastně chtějí říct, zda svobodná vůle ano, nebo ne, a tak to vyřešili poněkud lacině a jednoduše, aniž by se museli přiklonit na některou stranu. V celkovém důsledku jsem se z celkového vyznění cítil zmaten a odpovědi jsem nedostal. „Ale co hudba mladíku, co ta hudba?!“ (23.07.2015)

No vida, tak tu máme po delší době kousek, který bez diskuze patří do kategorie zvláštních (rozuměj "divných" jako kompliment) filmů a rozhodně nejde vstřebat na první shlédnutí. Téma mi přišlo naprosto fascinující a týkalo se mezilidských vztahů, osudu a hlavně frekvencí. Ano, v tomto příběhu má každý člověk svoji frekvenci, která má vliv na sled událostí v jeho životě. A co teprve, když jde o lásku k ženě, která má úplně jinou frekvenci a střet s ní znamená risk, který může být po uplynutí jedné minuty i životu nebezpečný. Zvláštní jsou veškeré postavy, jejich chování a gradace příběhu. Originalita se snímku vůbec upřít nedá, kouká se na něj s radostí a krásně drží pozornost. Nejlíp se mi ale koukalo na překrásnou Eleanor Wyld (postava starší Marie), ale i na její mladistvou podobu Marie v podání Georginy Minter-Brown. Hodně zajímavě zvolené protagonistky, které "vysokofrekvenční" Marie vykreslovali uhrančivě. Nicméně kdo chce, tak může ve Frequencies spatřit životní alegorie, ale i duchovní aspekty, které jsou součástí života jako takového a různé myšlenky vhodné k přemítání nad nimi. Příjemné překvapení ke kterému se s jistotou ještě vrátím! (03.12.2015)

Jeden z najviac podhodnotených a obchádzaných filmov na CSFD. Pritom snímok priam srší originalitou, nevšedným nápadom, takmer dokonalou obsahovou konštrukciou a príjemnou diváckou formou. Žasol som nad prepracovanosťou sveta, kde úroveň frekvencií hrá zásadný význam čo sa šťastia týka. Všetky tie teórie okolo (osud, slobodná vôľa...) a mytológia šťastia ponúkli plastický mnohovrstevný obraz takéhoto vymysleného sveta. Samozrejme, nejde o nič jednoduché, divák sa musí mať sústavne na pozore, pretože stačí malá nepozornosť a niť dejovej súslednosti sa roztrhne. Potom už nie je šanca sa z tej náročnej motanice a obsahovej komplexnosti vymotať, nieto ešte pochopiť záver. Len jedna maličkosť mi tam nezapadla, a síce rok 1760, inak obrovské prekvapenie. Brilantná a komplexná predstava fiktívneho sveta s celou jeho mytológiou a úvahami o šťastí, osude a slobodnej vôli. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (17.08.2015)