Krajobraz po bitwie
Krajina po bitke
Landscape After Battle
Režie:
Andrzej WajdaKamera:
Zygmunt SamosiukHudba:
Zygmunt KoniecznyHrají:
Daniel Olbrychski, Stanisława Celińska, Aleksander Bardini, Tadeusz Janczar, Zygmunt Malanowicz, Mieczysław Stoor, Leszek Drogosz, Stefan Friedmann (více)Obsahy(1)
Válka poznamenala jejich duše více, než si mysleli. Slavný film, natočený podle povídek spisovatele Tadeusze Borowského, zachycuje několik dnů po skončení II. světové války, je umístěn do tábora, v němž jsou zadržováni vojáci polské armády. V popředí děje je dvojice mladých lidí, intelektuál Tadeusz a dívka Nina, kteří jsou k sobě vzájemně přitahováni. Budoucnost očekávají s velkou nadějí. Oba ale příliš netuší, jak hluboký otisk do jejich životů vnesly právě prožité válečné události...
Krajina po bitvě patří mistrovským dílům polské kinematografie natočeným v 70. letech minulého století. Snímek natočil známý režisér, žijící klasik světového filmu – Andrzej Wajda (Popel a démant, Březový háj, Země zaslíbená, Člověk z mramoru, Danton). Ten k příběhu řekl: „Můj film vypráví o mnoha věcech najednou, o situaci člověka, který se pokouší znovu vybudovat všechno, co v něm bylo zničeno, je o lidské slabosti i strachu, o úsilí přemoci je, ale především je o lásce."
(Česká televize)
Recenze (30)
Koncentrační tábor na konci války, kdy již z místa zmizeli Nacisti, je dějištěm působivého snímku Adrzeje Wajdy vycházejícího při scénáři z povídek Tadeusze Borowského. Vězni jsou zdánlivě svobodni (v úvodu vybíhají do zasněžené „krajiny po bitvě“ v radosti za doprovodu klasického Vivaldiho Čtvera ročních dob), ve skutečnosti se však nemůžou snadno dostat domů, když zároveň nemají kam, země je zničená a trýzněná nouzí, obklopená novými sílami, Američany a Komunisty. Sníh taje, jídla je nedostatek a ve špíně a troskách se rozpadají iluze a vztahy – přežít se jeví jako nést tuto bolest dál. Hlavní postavou je básník, intelektuál Tadeusz (Daniel Olbrychski), jenž se nespokojí čekat na neznámou pomoc; poté, co jej okouzlí mladá dívka Nina, podaří se mu s ní z rozvalin tábora utéct, ale nepřijímá odchod do svobodné emigrace, protože ta by znamenala zradu vlasti, Tadeusz cítí, že musí zůstat v krajině. Nemožnost najít nový směr a pokusit se vrátit do života se stává osudnou pro znavené vězně zapomenuté v bídě. Nina je zabita ledabylým americkým vojákem, Tadeusz v závěru lituje a odchází. „Šest let nás zabíjeli Němci, teď vy, jaký je v tom rozdíl?“ říká zklamaně Tadeusz směrem k americkému důstojníkovi. Třesoucí se, autentická ruční kamera, snímající prostor v dlouhých blízkých záběrech prohlubuje mrazivou náladu bezútěšného snímku. ()
Musím se přiznat, že mně netradiční osvobozování KZ zmátlo až vyděsilo. Vidět solidně živené koncentráčníky spurtovat kolem drátů a pak je mocnými ranami ničit, leží někde mimo obraz zesláblých lidských trosek. Když se pak zvolna a postuně začíná rýsovat nějaký děj, je rázem všechno jiné. Už není kam utíkat, už není třeba být svobodný. Už stačí jen jídlo (a případně ženská), a to se nalézá uvnitř nikoli vně. Krátká láska básníka Tadeusze a židovky Niny není z tohoto světa, není to láska lidí svobodných, ale poznamenaných. ()
Andrzej Wajda sa až príliš snaží stať novodobým klasikom. Delikátne rámované zábery za sprievodu Vivaldiho hudby vyobrazujú humanistické idei ľudu povojnového Poľska v okázalo umeleckom, ale transparentnom balení. Štylizované divadlo, ktorého prítomnosť je intenzifikovaná javiskovými scénami, mení až finálna deziluzívna konfrontácia mladého intelektuála (tak typického pre neskoršie národné hnutie "kina morálneho nepokoja") s desivým precitnutím do nového zajatia. Technicky uhrančivé a prefíkane čisté natoľko, že som takmer neveril dobe vzniku, ale rovnako som nedokázal uveriť, že sledujem skutočnosť, nie fikciu. 70% ()
S polskou kinematografiou mam plane skusenosti, jednak to boli hruzy Kieslowskeho ako Krotki film o Laske a krotki film o zabijaniu. No a tentokrtat sa mi dostala pod nos dalia polska filmova drama. Tematicky sa to venuje par dnom po skonceni druhej svetovej vojny, on sa zalubi do nej a dalej? No dalej hovno, slusne napisane nic. Takto by kludne mohli vzniknut 100 -ky filmov, navrhujem natocit film, ktory sa bude odohravat 3 dni po markomansko -kvadskych vojnach, spanielskej Reconquiste, dalej sa kludne moze natocit film, ktory sa bude odohravat 2 dni po Bitke na Kosovom Poli, Lzidimitriade, 30 rocnej vojne 1618 - 1648 atd atd. Jo, som rad, ze polska kinematografia je stale tam, kde je a dufam, ze marginaliou svetovej kinematografie ostane dlhodobo. 31 % ()
Trochu som sa v tom strácal i napriek tomu, že úvodné zábery sú extrémne pôsobivé ! Pravdepodobne nie každý film poľského klasika, bude mojou šálkou kávy. Občas natrafím na „PRIEMER” , čo zamrzí, keď som bol predtým v tzv. filmovej EXTÁZE ( napr. Korczak, či dávnejšie videný Danton...). V hľadáčiku mám opäť také snímky, ktoré vylepšia hodnotenie. Zoberte si, že popri tých všetkých koncentračných táboroch, kde našli smrť milióny ľudí, boli medzi nimi aj takí, ktorí prežili. A tých je v podstate oveľa menej. Počas tohto krutého obdobia, zabudli byť normálnym človekom, zvykli si na to, že sú ako zvieratá, ktoré žijú zo dňa na deň. A čo teraz, keď nás oslobodili ? Sme opäť voľní, ako vtáci. Ale ako sa znovu začleniť do pôvodného životného cyklu, pred vojnou ? TADEUSZ je veršovec a veľký inteligent, ktorý získava novú frajerku NINU, ale už dávno zabudol, čo je to láska... ! Okolo neho pobehujú aj iní, bývalí väzni, ale celková pozornosť sa vzťahuje najmä na neho. Už nenapíšem ani „mäkké f” , pretože z Andreja nie som bohvieako nadšený. ( myslím Krajinu po bitke ). ()
Reklama