Wesele
The Wedding
Svadba
Režie:
Andrzej WajdaKamera:
Witold SobocińskiHudba:
Stanisław RadwanHrají:
Marek Walczewski, Izabela Olszewska, Ewa Ziętek, Daniel Olbrychski, Emilia Krakowska, Mieczysław Stoor, Kazimierz Opaliński, Henryk Borowski (více)Obsahy(1)
Hrdinami filmu sú účastníci vidieckej svadby intelektuáli a mešťania z Krakova a prostí vidiečania. S pribúdajúcim časom a množstvom spotrebovaného alkoholu ich začínajú prenasledovať prízraky slávnych postáv poľských dejín a trauma z neschopnosti vymaniť krajinu z poroby. Pre filmový prepis tohto ironického portrétu poľskej spoločnosti na prelome 19-teho a 20-teho storočia, zachytávajúceho rozklad spoločenských a politických vzťahov v časoch, keď krajina bola rozdelená medzi cudzie mocnosti bol pôvodný veršovaný text zoškrtaný na minimum a hlavný dôraz bol na obrazovej symbolike. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Film, který adaptuje či přepisuje, jednu z kultovních polských divadelních her, která má kritizovat a ukazovat na nešvary polské společnosti. Wajda se moc se scénářem nemazal a nechal ho tak jak byl původně napsán, tedy ve verších, a myslím že to dílu nijak neuškodilo, ba právě naopak mu přidalo na "filmovosti". Ne, že by ten samotný film byl špatný, ale spíš mám problém v té předloze. Ta mě vůbec neoslovila, problémy polského lidu mě nechaly naprosto chladným. Bohužel je zde znát, že je to hra pro Poláky a film taky. Ale na druhou stranu se nedá upřít Wajdův režisérský talent, a to zejména ve scénách s nadpřirozenem se mu daří stoprocentně. Docela by mě zajímalo jak by si samotný Wajda poradil s hororem. Veselka bohužel není žádným jeho majstrštykem, ale Poláci mají zase o jeden film navíc, na který mohou být hrdi. ()
Ono to tak trochu vyzerá, ako keby Altmanovi svatbu nenakrútil Altman, ale Jakubisko. Spočiatku som sa bál, že sa na rozjarený štýl filmu neadaptujem, s pribúdajúcimi vážnejšími scénami sa mi to nakoniec podarilo. Wajda asi nakrútil presne to, čo chcel, alebo možno ani nie, isté je iba to, že to viac nakrútil sám pre seba, ako pre hocikoho iného vrátane ľubovoľného Slováka, alebo Čecha. Škoda, že Olbrychski je tentokrát tak málo využitý, možno aj preto som si udržoval od filmu odstup. ()
Film ma zaujal pre svoju výbornú výpravu, kostýmy, hudbu od Killara, herecké obsadenie najlepšími poľskými hercami, ako - Olbrychski, Perepeczko, Lukasziewicz, Pieczka, Pszoniak a veľa ďalších v tomto období ale aj teraz. Tiež je dobré oceniť výborné režijné vedenie Andrzeja Wajdy. Film podľa mňa patrí do zlatého poľského filmového dedičstva. Pekne pôsobí aj ich bujará folklorika pri takýchto obradoch. - http://www.youtube.com/watch?v=SLwmmy5lr_U ()
Ne náhodou studoval Wajda nejprve akademii výtvarných umění, jak je vidět na jeho citu pro barvy a vůbec obrazovou kompozici. Ta je zpočátku silně folkloristická (kroje, svatba v autenticky působící venkovské chalupě), hudba, zárodek konfliktu nejprve v podobě měšťané kontra venkované. Později nabývá dramatických až hororových podob v souvislosti s vývojem děje: ve formě přeludů se objevují výjevy z polské historie, odkazy na výtvarná díla zachycující historické okamžiky, hudební odkazy zahrnují polskou hymnu i Chopina... Závěr je docela silný: (doslovné) ustrnutí ve své nesvobodné situaci - nevůle k činu (který by přinesl osvobození a obnovení samostatného Polska) jako důsledek nerozhodnosti a nejednotnosti... Obsahově hluboké, symbolické a mnohovýznamové dílo, ne vždy přístupné svým recipientům. _____ Přidávám otázku (nePoláka) Elii Kazana k Wajdovi po zhlédnutí filmu: "Kde jste našel tak skvělého scénaristu?" Andrzej Kijowski pro film upravil hru Wesele (z roku 1901) Stanisława Wyspiańského. ()
Veselka: to jsou poetické akty polské národní bolesti, smutku, zmaru a hanby v kontrastních barvách i mluvě malopolského modernistického symbolismu a vesnického folklóru. Andrzej Wajda netrpěl na nacionalistický polský patos gest, a tak zadaptoval pro film slavnou stejnojmennou divadelní hru polského malíře, básníka a dramatika Stanisława Wyspiańskiho z roku 1901. Hra samotná byla k napsaní inspirována svatební veselicí básníka Lucjana Rydela, jež se odehrála na podzim 1900, a její samotný průběh byl poznamenán mnohou kontroverzí. Obrací se nejen do marného, tedy nepovedeného polského snažení o znovuzískání nezávislosti vyvolanými povstáními během 19. století (o nezávislost přišli Poláci ve století 18., znovu ji získali až po první světové válce), ale je také obrázkem polské intelektuální scény přelomu 19. a 20. století (všechny postavy tu mají svůj reálný podklad skutečných osob), přetrvávající nejednoty inteligence a sedláků (rolnické povstání roku 1846 proti vrchnosti a její vskutku krvavé potlačení je nemilosrdně připomenuto), symboliky polských mýtických hrdinů, jež se nesmlouvavě střetává se svědomím jednotlivců i národa, a modernistické poezie i výtvarných výjevů. Wajda přidal do kvasu a změtí vášní osobních i národních Józefa Piłsudskiho, obrazový tvůrce Witold Sobociński zarámoval emoce, barvy a poezii do působivých výjevů. Mezi nejvýraznější osoby patří: ženich neboli krakovský básník Lucjan Rydel (dobrý Daniel Olbrychski), jeho nevěsta selského původu (příjemná Ewa Ziętek), nevlastní bratr hostitele a ironický básník neboli Kazimierz Przerwa-Tetmajer (dobrý Andrzej Łapicki), politické diskuzi vyhýbající se novinář tedy krakovský Rudolf Starzewski (zajímavý Wojciech Pszoniak, též v roli své vidiny - legendárního dvorního šaška 16. století Stańczyka), hostitel a přítel ženicha neboli malíř a aktivista za nezávislost Włodzimierz Tetmajer (Marek Walczewski), jeho manželka a nevěstina sestra (Izabela Olszewska), strýc nevěsty a temperamentní vůdčí sedlák Błażej Czepiec (výborný Franciszek Pieczka), básnící dcera židovského hostinského Rachela neboli Józefa Singer (zajímavá Maja Komorowska), pyšnější a odznak odporu ztrativší družba Jasiek (zajímavý Marek Perepeczko), nebo splacení dluhu žádající Rachelin otec (Mieczyslaw Voit). Z dalších rolí: sestra nevěsty s vidinou mrtvého snoubence Marysia (Emilia Krakowska), otec nevěsty (Kazimierz Opaliński), katolický duchovní (Mieczyslaw Czechowicz), veselé sestry Maryna (Barbara Wrzesińska) a Zosia (Gabriela Kownacka), ctihodná ženichova teta čili polská spisovatelka Antonina Domańska (Małgorzata Lorentowicz), ženichova sestra Haneczka (Maria Konwicka), ten legendární kozácký Wernyhora neboli Piłsudski (Artur Młodnicki), ženichovo zjevení a polský symbol zrady Franciszek Ksawery Branicki (Czesław Wołłejko), upír a vůdce selského povstání Jakub Szela (Wirgiliusz Gryń), nebo ten sláměný panák Chochol, symbol odložení akce (hlas Czeslaw Niemen). Film Veselka je působivější poetické dílo s ironickou neuctivostí k politickému patosu národních symbolů velikosti, které bez sentimentu ukazuje na vzájemnou nejednotu národa. Maska národní pýchy nemilosrdně stržená! Pestrost a rozdílnost polského elementu. Jízlivé zrcadlo polského vlastenectví! Rozkošný symbolismus, poezie a vášnivé barvy! () (méně) (více)
Reklama