神さまの言うとおり
As the Gods Will
Režie:
Takaši MiikeScénář:
Hirojuki JacuKamera:
Nobujasu KitaHrají:
Rjúnosuke Kamiki, Sóta Fukuši, Hirona Jamazaki, Lily Franky, Nao Ómori, Acuko Maeda, Cutomu Jamazaki, Šóta Sometani, Mio Júki, Rjúhei Uešima, Kacuhiro Higo (více)Obsahy(1)
Student druhého ročníku střední školy Takahata Šun si žije poklidným středoškolským životem do té doby, než jednoho dne ve třídě objeví panenka Daruma a nutí všechny přítomné studenty, aby se účastnili dětské hry na způsob Cukr, káva, limonáda. Jenomže ten, koho uvidí, že se pohnul, zemře. Šun absolutně netuší, kdo za tím stojí, a tak mu nezbývá nic jiného, než jen pořád vyhrávat a udržovat tak na živu nejen sebe, ale i svou kamarádku z dětství Ičiku. Nikdo z toho nadšený není, tedy až na jejich spolužáka Takerua, který vypadá, že si smrt svých spolužáků užívá. (Zíza)
(více)Recenze (15)
I přestože má Takaši Miike celkem pestrou filmografii tohle je zatím můj čtvrtej film co jsem od něho viděl. Zatím u mě jednoznačně vede Visitor Q(2001). Nejinak je tomu po shlédnutí tohoto filmu. Hned pár minut po začátku jsem si říkal, že je jasný kde seriál Hra na oliheň potažmo režisér a scénárista v jedné osobě Dong-hyeok Hwang čerpal inspiraci. Po dokoukání jsem se ze zdejších zajímavosti k filmu dozvěděl, že nejsem sám. Ikdyž sám režisér Hry na oliheň Dong-hyeok Hwang konspirace odmítl s tím, že pouze první hra ve filmu je podobná jeho show a že na konceptu pracoval už roky předtím, než v roce 2014 As The Gods Will vyšlo. Čert ví kde je pravda. Pro mě osobně je ale důležitější fakt, že jsem se u filmu bavil. Klasickej úlet, kterej dokážou vyprodukovat snad jenom japonci. 3/4 filmu zábava. Konec už je ale slabší. Hlavně jde o film, kterej nelze brát absolutně vážně. Pokud se divák dokáže odprostit od toho, že film nejede dle zajetých filmových stereotypů a dokáže tuhle japonskou taškařici alá Hra na oliheň brát s nadhledem pak je tu možnost, že se bude bavit tak jako já. Škoda té poslední čtvrtiny kdy už zábavnost začínala přecházet v nudu. ()
Takaši Miike sa rozhodol, že sebe svojským spôsobom nachriacha dnešnej mládeži do ksichtu, no neverím, že by si z danej formy spracovania, či prezentácie myšlienok, zobrala akékoľvek ponaučenie. Úvod dáva nádej, že by "As the Gods Will" mohol byť pomerne originálnym "splaterom", ktorý kadečo naznačí, no zároveň poučí, aby "X-tá" generácia 15 + konečne pochopila, že nie je umenie "vyhoniť si", ale len tak si "pohonkávať". Základ je totiž vnímať realitu, nie ilúziu, kedy mnohí "z nich" v mylnom domnení dúfajú, že čoskoro zastanú pozíciu prezidenta zemegule. Myšlienka či pointa filmu dobrá, realizácia typicky Japonská, čiže pre mnohých fanúšikov horor žánru, extrémne nevýrazná. Taktiež si treba uvedomiť, že v tomto prípade, ide prezentáciu myšlienok komiksovým spôsobom, čo rozhodne nesadne každému. ()
Už to říkám dlouho, ale tady jsem se ujistila – Fukuši Sóta je opravdu špatný herec. Vzhledem k tomu, že tu hraje hlavní postavu, tak to dost vadí na kráse. Nemluvě o tom, že již delší dobu chválím Kamikiho, jak je to dobrý herec, bohužel zde psychopata nezahrál kdovíjak přesvědčivě. Spíš naopak – jeho „kulení očí“ bylo až k smíchu. Zbytek hereckého obsazení byl velmi nevýrazný. Snad jediné, co mi přišlo povedené, byly efekty – na japonské poměry určitě něco nadprůměrného. Chápu, co tím chtěl básník říct (kritika mladých že by), ale nepovedlo se. Ačkoliv vcelku vkusně jsou tu vyobrazené vraždy všech školáků a školaček, přijde mi to bezúčelné, zbytečné, jen na efekt. V příběhu, který nemá hlavu ani patu a je děravější než moje ponožky. Tentokrát jsme si s Miikem opravdu nesedli. ()
Tento film z Japonské kinematografie mě velmi zaujal a to pozitivně i negativně. Velmi si cením nápadu o vražedných hrách, podobně jako u seriálu Hra na oliheň (seriál) (2021). Mě osobně se tento styl a žánr líbí, ale do tohoto filmu to moc nezapadlo. Celkové mínění filmu by bylo i možná mnohem lepší, kdyby se tam nevraždili mladí studenti. Protože na rozdíl od již zmiňovaného seriálu ,,Hra na Oliheň´´ kde si každý dobrovolně vybral, zda se hry bude účastnit, ale zde NE!. Dále mi ve filmu neseděla celá pointa, ale možná jsem špatně vnímavý:-). Z filmu bych ubral trochu tu brutalitu a děti. Obecně kinematografie, kde se vraždí děti, podle mě moc nefunguje, ale někdo může mít i jiný názor. Můj finální verdikt zní, 3 hvězdy na zpracování a nápad a 2 mínusové hvězdy za některé za mě přehnané scény. ()
Aboslútne guilty pleasure. Nekonzistentná hra s divákom o veciach, ktoré do značnej miery popierajú zdravý úsudok. Postavy sú postavené pred absurdné situácie, ktoré ešte podporujú digitalizované repliky slávnych detských hier. Do toho je tu tulák Boh, medializovanie útoku mimozemšťanov, ktoré s príbehom až tak nesúvisia a potom bizarná vyvraždovačka študentov, ktorá má sociálny presah a robí celé dielo zaujímavejším. Je tu kopec dejových zvratov, ktoré sú príjemne vítané, ale len za predpokladu, že prijmeme všetky bizarné pravidlá Miikeho hry. Tak iné až dobré. A pre mňa dvojhodinová zábava plná bizarných ale originálnych režíiných nápadov. ()
Reklama