Režie:
Bille AugustScénář:
Christian TorpeKamera:
Dirk BrüelHudba:
Annette FocksHrají:
Ghita Nørby, Paprika Steen, Danica Curcic, Morten Grunwald, Pilou Asbæk, Jens Albinus, Vigga Bro, Oskar Sælan HalskovObsahy(1)
Tři generace jedné rodiny se sjely na víkend. Sestry Sanne a Heidi přistoupily na přání své nevyléčitelně nemocné matky zemřít dřív, než se její zdravotní stav zhorší. S postupem času však začnou vyplouvat na povrch staré konflikty. Rodinné drama o třech generacích, které se sjely na víkend, aby daly poslední sbohem své manželce, matce, tchyni, babičce a přítelkyni. Sestry Sanne a Heidi, stejně jako zbytek rodiny, přistoupily na toužebné přání své nevyléčitelně nemocné matky zemřít dřív, než se její zdravotní stav zhorší. Zprvu jasně naplánovaná akce se však postupem času začíná komplikovat a nesnadnost nastalé situace se mísí s dlouholetými problémy uvnitř rodiny i účastníků samotných. Je jasné, že tahle rodina nikdy nepotřebovala držet pospolu víc, než právě teď. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
Kde jsou vlastně meze lásky k druhému člověku? Nebo by správně neměly být žádné? Je tou mezí pud sebezáchovy, sebeobrana nebo sobectví? Zabili byste toho, koho milujete, kdyby si to přál, případně nechali byste ho odejít? A není naopak ještě krutější a sobečtější chtět něco takového po člověku, co vás miluje? Takové otázky film neklade. Divák si je bezděčně klade sám, teda pokud není úplnej pařez. ()
Působivá odtažitá expozice, která v něčem evokuje Bergmana, překvapivě humorný střed a poslední třetina trochu lopotně utopená v upovídaných konfliktech. Kultivovaný, elegantně natočený a moc dobře zahraný (Pilou!) film, který se k vážnému tématu dovede postavit s překvapivým nadhledem. Z mého pohledu ale platí, že je mnohem silnější v onom uštěpačném nadhledu spíš než v gradování dramatického napětí mezi postavami. ()
Eu-thanatos, dobrá smrt - smrt, kterou nelze označit jako špatnou. Špatnou smrtí je třeba smrt na silnici (s tím se nedá nic dělat) nebo smrt ve stupňující se bolesti nebo smrt při ztrátě veškeré naděje (s tím už ano) - Nizozemsko: "pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení" (v Česku je obava ze zneužití, neboť se tu zneužívá všechno, podobně jako ve všech zemích rozvíjejících se pouze ekonomicky). Asistovaná sebevražda se už stala filmovým tématem. I v tomto filmu se zjevují dva andělé: Anděl blažené smrti a Anděl truchlivé smrti. A jedna docela normální rodina (s běžnými rodinnými problémy, spíš soudržná a chápající, řeší problém, který anděl má přistoupit jako první (oba nadělé jsou komplementární, po prvním přicházíí druhý, protože smrt je vždycky blažená i truchlivá). Přestože se má akce spustit jen tehdy, když s ní souhlasí všichni rodinní přísušníci, ukazuje se nakonec, že tomu tak není, a že jejich úvahy a fantazie neovlivní pevné rozhodnutí toho, pro koho je smrt jasným cílem, za kterým pevně jde - i když úzkost, ano té se zbavit nedá. ()
Neviem, čo je horšie ... či dať súhlas človeku, aby skončil so svojim životom. Alebo ... pozerať sa ako vplyvom choroby trpí a vy mu nijako neviete pomôcť. A vôbec, konečné rozhodnutie je vždy na ňom. Zaujímavý príbeh, ktorý nutí človeka sa na chvíľu zastaviť a popremýšľať o tom. Kvalitne natočené a výborne zahraté. ()
Konečně jsem na podnose dostal další z řady nekonečných brutálních severských rodinných dramat. Od setkání této rodiny uprostřed severské přírody pokryté rybníkem, lesy a jedním rodinným dřevěným domem, jsem ani nedutal. Tohle totiž bylo setkání vysloveně za všechny prachy a bylo dost zajímavý sledovat jednotlivou postavu zvlášť. Na tohle jsou Skandinávci prostě mistři. Nejen, že mě citově absolutně vyždímali, ale ještě tu rozjeli hodně solidní rodinný drama okořeněný skutečností, že každá postava se na plátně vyvíjí. A výsledek může dopadnout prakticky jakkoliv, protože život se píše v každých dalších sekundách. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel u Kerteminde na dánském ostrově Fyn. (Zlatohlávek)
Reklama