Lundi matin
Monday Morning
Ráno v Benátkach
Režie:
Otar IosselianiScénář:
Otar IosselianiKamera:
William LubtchanskyHudba:
Nicholas ZourabichviliHrají:
Mathieu Amalric, Pascal Aubier, Otar Iosseliani, Dato Tarielachvili, Jérémy Rochigneux, Jacques Bidou, Emmanuel de Chauvigny, Amiran Amiranašvili (více)Obsahy(1)
Pondělí ráno. Vincent vstává v pět hodin, nasedá do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit. Po návratu domů by nejraději maloval, samotu jeho ateliéru však permanentně narušují rodinné povinnosti. Práce, žena i děti mu ze života dělají peklo, a tak si jednoho dne koupí lístek do Benátek a bez varování odjíždí. Po dlouhé době se dokáže radovat z obyčejného dne, prochází se městem a potkává jistého Carla, který mu nabídne nocleh. Ráno je oba nezvykle brzo probouzí budík. Je pondělí a Carlo musí do továrny, kde se nesmí kouřit a kde se hodně a jednotvárně pracuje. Vincent raději cestuje dál, neznámo kam, a když se po zhruba osmi měsících jednoho večera opět ukáže ve svém stavení kdesi na francouzském venkově, zjišťuje, že rodina si jeho nepřítomnosti málem ani nevšimla. Ráno tedy v pět hodin vstane, nasedne do svého opotřebovaného auta a hodinu a půl jede do továrny, kde se celý den věnuje tupé a monotónní práci, při které si nesmí ani zakouřit.
Snímek byl na Berlinale 2002 oceněn Stříbrným medvědem za nejlepší režii. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Kontrast mezi atmosférou ve Francii (všechno tak zelené, krásně ponuré a poklidné) a slunečnými Benátkami... Mně se film hodně líbil, plynul celkem rychle a téměř každý záběr mohl být samostatným obrazem. Francouzský venkov mě okouzlil svou opravdovostí a čistotou, Benátky jsou... Benátky... Hezký film... ()
Francouzská vesnice nebo italské Benátky? V mnoha ohledech prašť jako uhoď. Pomalý, poklidný, laskavý, lehce úsměvný příběh jednoho muže, který si místo do továrny odskočil do Benátek a pak se ve stejném klidu vrátil na své původní místo. Změnilo se jeho dočasnou nepřítomností něco? Film, který pokládá otázky, ale je mu jedno, jestli na ně divák bude hledat odpovědi nebo se bude jen dobře bavit. ()
Zejména první třetina je strhující: obraz monotónního, každodenního životního cyklu hrdinů, o nichž nic nevíme. Zvláštní koktejl chaosu, vtipu a deprese. Divák neví, co ho čeká, kam se film rozvine — bude z něj psychologický film? komedie? společenská kritika? Zbytek filmu nezklame, např. mentalita Benátčanů a některé absurdní scény i závěr jistě stojí za to. Velké překvapení od filmu, o jehož autorech jsem nic nevěděl a nic neočekával. ()
už dávno som tak urputne netlačil očami hodiny dopredu, ako pri sledovaní tohto filmu. Téma zo života OK, úsmevné momenty tiež príjemne zakomponované, bolo ich však žalostne málo a označenie komédia by som bral s veľkou rezervou. Najväčším mínusom sú však kamera a strih, ktoré filmu výrazne ubližujú. ()
Vše je krásně barevné, vyrobené do hladka a dokroužené Lubtchanskym v ranku Iosselianiho stylu; jen mi tentokrát ta galerie typů, přehlídka padesátníků poznavších pravý smysl života a s nimi i víceméně soustavné přitakání lidské rase, jejím (zlo)zvykům, stereotypům i půvabům, přišla už trochu očekávatelná. Když jsem porovnával s Podzimními zahradami, našel jsem v některých scénách (camea) tu souvislost, že se Otar prostě už chtěl jenom sám pobavit. Větší smysl to nemá. Nu což. Ale Milenci luny, mnohem nedokonalejší film, ti mě vzrušovali víc. ()
Reklama