poster

Macondo (festivalový název)

  • Rakousko

    Macondo

  • Slovensko

    Macondo

    (festivalový název)

Drama

Rakousko, 2014, 98 min

Scénář:

Sudabeh Mortezai
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rakosabasta
    ***

    Vcelku zajímavá tematika, zajímavé postavy, přirozeně zahrané, ale na jednoduchost příběhu zbytečně rozvláčné. Určitě by pomohlo vystříhat aspoň dvacet minut... Nebo podložit minulost nejen něčím víc než jen náznaky v dialozích.(13.7.2014)

  • Slarque
    ****

    Sídliště pro asi dva tisíce uprchlíků čekajících na azyl na okraji Vídně. V současnosti jsou tam zejména Afghánci, Somálci a Čečenci. A právě mezi poslední jmenované etnikum se podívala původem íránská dokumentaristka při svém hraném debutu. Jedenáctiletý chlapec bez otce je naším průvodcem tímto uzavřeným světem. Režisérka své herce našla mezi tamějšími azylanty a natočila vše chronologicky, přičemž hlavní hrdina nevěděl, kam bude jeho příběh směřovat. Možná i díky tomu působí vše tak autenticky.(15.7.2014)

  • MartinNDL
    ****

    Z programového popisu nepoznáte ani prd, na co půjdete, na to už jsem si ve Varech zvyknul. Jde o příběh čečenských imigrantů ve Vídni. Ramasan je mladej kluk ze sympatický rodiny, bohužel jeho táta zemřel ve válce s Rusy. Film je na pokraji s dokumentem a ukazuje, jak zvládají uprchlíci život v nové zemi, jestli se mladý kluk smíří se smrtí otce, zda přijme do života nového muže a jakou roli má v neúplné rodině. Nikdo z protagonistů při natáčení neznal scénář, nikdo neměl zkušenosti s hraním, spousta scén je díky improvizaci velmi autentických. Přesto je příběh zajímavý, místy vtipný, velmi skutečný. Malej Ramasan je hodně sympatický kluk a navíc senzačně hraje. Pro mě ohromně příjemný překvapení, kdy funguje edukativní stránka (dokumentární) i baví a napíná příběhová stránka (filmová).(7.7.2014)

  • Madsbender
    ***

    [IFF 2014] Ďalší z rady vyprázdených filmov bez začiatku a bez konca. Klasická téma o imigrantoch v inej krajine, tentoraz z pohľadu dieťaťa. Zaujímavo rozohrané psychologické pozície vzťahu medzi matkou, Ramasanom, jeho dvoma sestrami a Isom sú ozvláštnené prenesením perspektívy filmu na malého chlapca, ktorý preberá iniciatívu ako patriarcha. Ramasanovi je však vlastná detská hravosť a mladícka nerozvážnosť, ktorá ho dostáva do problémov so zákonom i konfliktu s priateľom jeho mŕtveho otca. V krajine, kde je ich život nekonečným státím v čakárni pred dverami s nápisom Azyl sa pretína tradičný koncept hlavy rodiny s emotívne riadeným impulzívnym jednaním nepokojného dieťaťa, na ktorého plecia dolieha nechcená zodpovednosť. Macondo je zaujímavé nielen ako lokalita, ktorej malá vzdialenosť od nás má silnejší alarmujúci účinok ako americké alternatívy, ale aj ako sémantický paradox. Gabriel García Márquez ho vo svojom románe Sto rokov samoty používa ako názov fiktívneho mesta inšpirovaného rodnou Aracatacou, jeho pôvod však popisuje obšírnejšie vo svojej autobiografii, kde uvádza dva fakty: za prvé, názov pochádza z banánovej plantáže neďaleko Aracatacy, za druhé je lokálnym označením istého druhu stromu rastúceho v dažďovej džungli, Cavanillesia platanifolia. Banánová plantáž a dažďový prales sú protikladnými symbolmi otroctva a hojnosti. Hrdinovia Maconda sú tiež otrokmi, uväznenými len na pár krokov od vidiny šťastia a hojnosti na chátrajúcom sídlisku obkolesenom rastúcimi lesmi. Tak blízko a predsa tak ďaleko sú však v dokumentárne autentických kulisách prirodzení neherci nielen od svojho šťastia, ale aj odo mňa. Uvoľnené plynutie dobre naštartovaného deja prešlo popri mne bez jediného dotyku a záver vyšumel skôr, než dobehli titulky. A som si istý, že je to viac predvídateľnosťou na základe rekvizít dopredu určujúcich vývoj a dopad poslednej tretiny, než mnou. 65%(16.11.2014)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(10.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace