Gwaenchana, sarangiya

Tušila jsem určitý potenciál už z obsazení hlavní dvojice, protože všechny dramata, ve kterých jsem Gong Hyo Jin viděla hrát, byla super a nikdy nezklamala. A Jo In Seong taky vždy dokázal zaujmout a přesvědčit a tady tomu nebylo jinak. Postavu spisovatele Jang Jae Yula jsem si prostě zamilovala a, i když Ji Hae So byla komplikovanější, taky se mi líbila, protože je to atypická hlavní hrdinka. Celkově tohle drama je originální a hodně překvapivé. Takovýto vývoj bych nikdy nečekala a přiznávám, že po odhalení prvních indicií ohledně Kang Woa, jsem pořád nevěděla, jak se věci mají, protože už tolikrát jsem v dramatech viděla neuvěřitelné věci, téměř zázraky, takže i zde jsem byla na pochybách, jak se věci mají, zda autoři chtějí jen zmást či co, ale bylo to skvělé! A poslední díl byl přímo boží!!! A to se taky často nestává spokojenost od začátku do konce :-D (16.10.2014)

It's okay, that's love je kouzelný tím, že je normální a šílený zároveň. Aniž byste o tom věděli, zamilujete si většinu postav a jednoduše proniknete do jejich světa, jelikož vám budou připadat tak blízcí a známí. A jak se bude jejich příběh blížit ke konci, bude vám líto, že se s nimi musíte rozloučit. Jen málokdy jsou totiž herci v seriálech tak přirození a scénář je tak hezky vyzrálý. I Hyo Jin Kong s Jo In Sungem spolu byli moc fajn a vážně to mezi nimi jiskřilo. Navíc z nich šlo cítit, že si natáčení užili. A o tom to přeci je... 4,5* (10.11.2014)

Cross My Mind http://www.youtube.com/watch?v=Djx24NuLUjI MV https://www.youtube.com/watch?v=nXHvDDLiANA ■ V zásadě není co říci. Jdu zapálit svíčku. A než půjdu spát ... víte, co udělám. Dobrou noc! (20.10.2014)

A odpad! jsem nedala jenom proto, že se cítím provinile, protože jsem skončila osmým dílem. Dál už to prostě nedám. Zatím nejhorší korejský počin, který jsem viděla a už nevím, co bych si musela pustit, aby to bylo ještě horší. Absolutně příšerná hlavní hrdinka, zlá, sobecká, protivná, trapná s tím nejblbějším problémem a nejidiotštějším zdůvodněním onoho problému, co kdy kdo vymyslel. Je psychiatr a je fakt paradox, že nejvíc by psychiatra potřebovala zrovna ona (takže o tohle šlo? Kdybych počkala ještě pár dílů, zjistila bych, že je to nějaká mytická korejská bytost, která svýma kecama ničí obyvatele Soulu po stovkách?). Nebo vymítače ďábla. Nebo jednu po čuni. Navíc Gong Hyo Jin vypadá mnohem mužněji než Jo In Sung (kvůli té masivní čelisti?). Tohle, že je ten racionální a vyzrálý příběh? To, že budu odkrývat tabuizovaná témata neznamená, že to bude stačit a že to bude dobrý. Při sledování jsem vyloženě úpěla, nadávala, byla zoufalá. Pořád jsem tam hledala tu skvělou chemii, ty úžasný myšlenkový pochody. Možná, že se to tam objevilo až po tom osmém díle, ale už nevidím důvod, proč bych to měla podstupovat. Vůbec nerozumím nadšeným komentářům a takhle šíleně vysokému hodnocení. Vedlejší postavy pro mě nebyly dostatečně zajímavé (čti: byly mi úplně ukradený), abych to sledovala dál aspoň kvůli nim a hudební doprovod sice byl slušný, ale pak tam stejně naklusala ta káča a všechno zkazila. Jestli byl záměr trpět spolu s postavami, tak to seriál splnil na výbornou, protože jsem skutečně trpěla. A dobře, možná jsem člověk, který ti na větu: mam depresi odpoví: fakt? Tak běž pryč a neotravuj mě, ale to taky neznamená, že jsem uvnitř mrtvá. Pro mě čistočistá srágora. (20.03.2021)

Už hodně hodně dlouho se mi nestalo (jestli vůbec někdy?), abych byla spokojená s úplně celým seriálem. Od začátku do konce mě nadšení nepustilo a já se poslušně každý týden těšila na další díly. Zamilovala jsem se do hudby, která úžasným způsobem doplňovala každou scénu, zamilovala jsem se do všech postav, cítila se s nimi jako s kamarády a hrozně to s nimi všechno prožívala – smála se i brečela. Není ani jeden debilní zvrat, u kterého byste protáčely oči v sloup a říkali si, že tady to zrovna scénáristé nevychytali. Všechny postavy se chovaly v rámci svých charakterů s ohledem na jejich minulost. Pochybuju, že v dlouhodobém horizontu znovu narazím na takový skvost. Tvůrci se zde nebáli mluvit a zobrazovat častokrát opomíjená, až taburizovaná témata, jako je sex, různé sexuální narážky tu z úst postav běžely jak na jezdícím pásu a psychické poruchy – jak se takovém psychicky narušenému žije, jak to přijímá jeho nejbližší okolí? Opravdu, tenhle seriál mě zasáhl a hodně dlouho bude jedničkou v mé síni seriálové slávy. Ale aby tohle všechno fungovalo, museli i herci hrát na výbornou a určitě je všem jasné, že jejich výkony takové byly. Všech. Bohužel (bohudík?) tentokrát nemám absolutně nic, co bych vytkla. Jo In Sung a Gong Hyo Jin měli mezi sebou skvělou chemii, že byste jim všechno sežrali i s navijákem. Nemá cenu tu vypisovat další herce, jen bych pěla chválu. Takovýto seriál je přesně podle mého gusta. Je to 100%. Přeloženo. (12.09.2014)