Černé uhlí, tenký led

Brilantní žánrová pirueta, která invenčně pracuje s vlivy noir i náznaky hardboiled detektivky a propojuje je s typicky asijskými postupy a rytmem vyprávění. V lecčems tahle zvláštní oscilace mezi nesourodými náladami a výbušnými zvraty v záběrech připomene fenomenální detektivní epos Joon-ho Bonga Vzpomínky na vraždu, každopádně Yinan Diao je originál. Práce s barvou, rytmem, předkamerovým prostorem a postavami je jedinečně soustředěná, přehledná, neokázale náznaková a mistrně si zahrává s očekáváními. Ohňostrojová pointa se změnou vztahu femme fatale naprosto odzbrojující. Smích a slzy. Jeden z filmů roku bez debat. [90%] (05.07.2014)

Vynikající a strhující atmosféra čínské kriminálky. To uhlí, a v něm části těla na obrovském území, ten led i s půjčovnou bruslí a někdo, kdo umí zabít. Třeba dva kriminalisty. Potud super. Pak ovšem děj zjednodušil. Když jsem dvacet minut pozorovala hlavní ženskou hrdinku, která údajně dle vyšetřování byla do vražd zapletená, skoro se mi hrůzou začal odloupávat lak na nehtech. Žena? Anorektické bezkrevní látro, jakýkoliv humanoidní android by to sehrál s větším výrazem. A to mi zkazilo film. Víc jak tři to nebude. (03.01.2017)

Mrazivý čínsky noir, víťaz berlínskeho festivalu, si pre svoje pomalšie tempo a nedoslovnosť vyžaduje pozorného diváka a je dôkazom, že (neo-)noir nie je záležitosť iba západnej kinematografie. Kým preniknete postavám pod kožu, chvíľu to trvá: ťažko predvídateľný hrdina nie je veľký sympaťák a femme fatale je zasa až príliš nenápadnou šedou myškou. Na typicky tiesnivej noirovej atmosfére sa podpisuje estetika industriálnej špinavosti a neónovej nočnej ulice. Žánrovým ozvláštnením sú poetické chvíle ako geniálny tunelový prechod z 1999 do 2004, korčuľovanie na ľade za tónov vážnej hudby, vŕzgajúce ruské kolo či ohňostrojová pointa. Nájdu sa však aj uletené prvky, vzdialené našej kultúre (nechutné prevalenie ženy na zem či „oslavný“ sólo tanec). (11.08.2018)

Rok 1999. Promrzlá periferie, posypaná uhelným prachem. Černošedá tma, křupající sníh. Existence na kraji útěšnosti. Předstíraná normálnost, smutek. V tomto prostředí se začnou v továrnách na zpracování uhlí nacházet kusy lidského těla. Po následující bizarní události vyšetřující kriminalista opustí policii. O pět let později. Opět kusy zmrzlých těl, paprskovitě se logicky zbíhající u jedné osoby. Psychologicko-masochistická záležitost. ■ Co se mi nelíbilo: Úplný závěr. Některé logické konstrukce jsou trochu vycucané z prstu. Hlavní hrdina mohl být typově maličko jiný - nicméně pokud byla cílem co největší normálnost, pak je vše ok. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=P7iwTGvpdus (13.04.2015)

Tomuhle říkám novodobý noir. Jeden z těch filmů, kde je atmosféra mocnější než cokoliv. Zapadlá čistírna, neonové poutače v zasněžených ulicích, opuštěný lunapark s rozvrzaným ruským kolem - to všechno mě pohltilo až tak, že jsem málem nepostřehl, kdo všechno byl zabit a jak bylo naloženo s mrtvolami. (29.12.2014)