Černé uhlí, tenký led

Brilantní žánrová pirueta, která invenčně pracuje s vlivy noir i náznaky hardboiled detektivky a propojuje je s typicky asijskými postupy a rytmem vyprávění. V lecčems tahle zvláštní oscilace mezi nesourodými náladami a výbušnými zvraty v záběrech připomene fenomenální detektivní epos Joon-ho Bonga Vzpomínky na vraždu, každopádně Yinan Diao je originál. Práce s barvou, rytmem, předkamerovým prostorem a postavami je jedinečně soustředěná, přehledná, neokázale náznaková a mistrně si zahrává s očekáváními. Ohňostrojová pointa se změnou vztahu femme fatale naprosto odzbrojující. Smích a slzy. Jeden z filmů roku bez debat. [90%] (05.07.2014)

Vzhledem k prostředí i naporcovaným obětem poměrně depresivní krimi drama, ale rozhodně nelze konstatovat, že špatné. Ovšem je nutno připustit, že sem tam přijdou slabší chvíle a napětí není patřičně hutné jak by jeden představoval. Nedostatkem je zde vlastně i důvod, který mne ke shlédnutí snímku motivoval - a tím je hlavní herečka Gwei Lun Mei. Přecijen role tiché, tajemné a bojácně vyhlížející ženy, navíc podezřelé jako vražedkyně, jí prostě nesedí, nemá šanci předvést své herecké kvality ani půvab - tahle dívka zapůsobí svým kouzlem i úsměvem v úplně jiných rolích. A konec samotný byl takový podivný, nesedl mi. 65% (05.02.2017)

Noirová kriminálka nabízí krátce po začátku kolosálně nezvládnutý policejní zákrok, po kterém zbydou dva mrtví podezřelí, dva mrtví policisté a jeden postřelený. Ten je po pěti letech alkoholovou troskou, což není ideální stav na řešení případu s rozřezanými lidskými mrtvolami. Nechybí milostná linie s hlavní podezřelou, nějaká ta překvapení ani záblesky černého humoru. Výborný žánrový film připomíná ty lepší hongkongské nebo korejské kousky. (14.07.2014)

Mrazivý čínsky noir, víťaz berlínskeho festivalu, si pre svoje pomalšie tempo a nedoslovnosť vyžaduje pozorného diváka a je dôkazom, že (neo-)noir nie je záležitosť iba západnej kinematografie. Kým preniknete postavám pod kožu, chvíľu to trvá: ťažko predvídateľný hrdina nie je veľký sympaťák a femme fatale je zasa až príliš nenápadnou šedou myškou. Na typicky tiesnivej noirovej atmosfére sa podpisuje estetika industriálnej špinavosti a neónovej nočnej ulice. Žánrovým ozvláštnením sú poetické chvíle ako geniálny tunelový prechod z 1999 do 2004, korčuľovanie na ľade za tónov vážnej hudby, vŕzgajúce ruské kolo či ohňostrojová pointa. Nájdu sa však aj uletené prvky, vzdialené našej kultúre (nechutné prevalenie ženy na zem či „oslavný“ sólo tanec). (11.08.2018)

Tomuhle říkám novodobý noir. Jeden z těch filmů, kde je atmosféra mocnější než cokoliv. Zapadlá čistírna, neonové poutače v zasněžených ulicích, opuštěný lunapark s rozvrzaným ruským kolem - to všechno mě pohltilo až tak, že jsem málem nepostřehl, kdo všechno byl zabit a jak bylo naloženo s mrtvolami. (29.12.2014)