Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladá dívka Odile Le Flem se vrací do Normandie, aby se zúčastnila pohřbu svého otce. Na pohřbu ji doprovází rodinný přítel Henri, který se vzápětí začne dvořit její mladší sestře Marii. Ta je sice o mnoho let mladší, a i když má sama přítele Marcela, který se pro ni maximálně obětuje, Henriho náklonnost opětuje. V jejím uvažování navíc začne hrát roli postavení Henriho jako úspěšného podnikatele, zatímco Marcel pracuje v kadeřnictví.
Film LA MARIE DU PORT natočil slavný francouzský režisér Marcel Carné na základě literární předlohy neméně proslulého spisovatele Georgese Simeona. Carné s každým svým filmem vzbudil pozornost, v tomto případě se stal terčem kritiky pro příliš kontroverzní pojetí, na které poválečná Francie nebyla zcela připravena. Carné se nicméně vracel ke svému poeticko-realistickému ztvárnění vztahu mezi lidmi, jeho snahu podpořila kvalitní Simeonova předloha. Kromě Jeana Gabina je v hereckém obsazení nutno vyzdvihnout mladou Nicole Courcel, která bravurně zvládla postavu zdánlivě nevinné svůdnice. Ve Francii měl film premiéru 25. února 1950. (argenson)

(více)

Recenze (2)

Jenni 

všechny recenze uživatele

Motto: "Musíš uznat, že dřív to bylo lepší." - "Proč? Co bylo dřív tak krásného?" - "Možná nic. Ale byli jsme šťastnější." Marie z přístavu (La Marie du port), filmová adaptace stejnojmenného románu Georgese Simenona, je nenáročným snímkem jako bude třebas švédské Léto s Monikou. Vše je srozumitelné, dává smysl a jednoduchý příběh se sune dopředu. Jean Gabin tu hraje majitele podniku v Cherbourgu, neprodává paraplíčka, ale vede hotel s kinem. Třikrát se do Chatelardova biografu rovněž podíváš, naposled poběží Murnauovo Tabu z roku 1931, které promítač popíše takhle: "Zřejmě dobrý. Natočen na Tahiti. Starý němý film." No a dnes je i Marie z přístavu starý film, možná ještě starší. Přesto cítíš jakousi účast, když se dnes probíráš "starými" snímky úplně stejně jako oni tam. Carného film je rovněž dílo pro "filmové kluby"; za zmínku stojí kamera Henriho Alekana (jemuž Wim Wenders složí poctu cirkusem Alekan). Hudební motiv a podkreslení závěrečné scény mají své kouzlo, nicméně je to právě kamera, která dělá z filmu tenhle film. Marie jede autobusem a sedí na pětce, no a co? Avšak tady to vypadá tuze pěkně. Mladá hrdinka z titulu žijící v Port-en-Bessin je Gabinovou "téměř švagrovou", ale "téměř" to není moc, a ty víš, že půjde především o ni. Její sestra Odile, která dny prolenoší v posteli, tou pravou přece být nemůže. Na jednu stranu je samozřejmě škoda, že postavy nejdou víc do hloubky, a my si musíme domýšlet, co by vlastně rády. Chce si mi říct, nic není řečeno dvakrát a někdy dokonce ani jednou. Je to až příliš civilní jako život, na povrchu. Chatelard (Gabin) s Marií by se jistě zasloužili více scén, jenomže tohle není doják, ani love story. "Mysleli, že 'Idiot' je komedie. Každopádně se jim bude líbit. Je to romantika." - "Idiot je výborný název pro romantický film." Gabin je celou dobu sarkastický (co slovo, to perla), ale většinou bez jakékoli reakce od druhých. "Odjela tohle ráno. Nejspíš za svou sestrou. Viděl jste ji?" - "Její sestru vídám každý den." Jak vše dopadne, není třeba vytrubovat, postačí říct, že podobné motivy maloval Lucas Cranach. "Tvá sestra jede do Paříže. Marcel bude kadeřníkem na 'Queen Mary'. Proč neodjedu taky? Na Tahiti. Na své rybářské loďce. Jen sám. (...) Ani na cestách není člověk skutečně sám. Zejména když přistane. V přístavních barech nebývá o ženy nouze. Taky nosí pěkné blůzy a ničím si nepodmiňují jejich svléknutí..." ()

Reklama

Reklama