Režie:
Christian-JaqueKamera:
Christian MatrasHrají:
Gérard Philipe, Gina Lollobrigida, Marcel Herrand, Olivier Hussenot, Henri Rollan, Geneviève Page, Nerio Bernardi, Jean-Marc Tennberg, Lucien Callamand (více)Obsahy(1)
Kdepak je mladý bouřlivák Fanfán? Hledá ho celá vesnice v čele s otcem mladičké Marion: Jejich předtucha je správná, v jedné z kupek sena je určitě najdou. Marně se Fanfán snaží o útěk, rozezlený otec jej dostihne a trest by měl být na doživotí. Čeká ho cesta k oltáři s krásnou Marion. Ale přesto, že má tato mladá venkovská dívka všechno, co má mít, Fanfánovi se ještě nechce do venkovského chomoutu. Když mu krásná cikánka předpoví z ruky šlechtickou budoucnost, má hned o důvod víc, proč ze svatby utéct, byť k verbířům. Fanfán udělá všechno pro to, aby se věštba naplnila a on se oženil s královskou dcerou. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Nedostižná klasika, nádherný romantický příběh s neodolatelným Gérardem Philipem. Je to skvost evropské zábavné kinematografie. PS: při nákupu DVD si dejte pozor na vydání Blesku, toto vydání je sice černobílé (což by nebylo až tak na závadu, i když barevná verze je zcela dostupná na internetu a navíc ji vysílala ČT) a je tam bohužel zcela nový, a tudíž i horší, dabing. Kouzelný hlas Petra Kostky nemá šanci nikdo nahradit. ()
Tento film započal celú plejádu "francúzskych hrdinov" v podaní mnohých hereckých idolov (nemusím menovať... je ich v dejinách francúzskej filmografie nepočítane až po súčasnosť). Okrem svižného deja najviac zaujme čistá cinemato-fotografická kamera. Pekné uhly na hercov a exteriéri, obrazovo vyvážené scény a dokonale prekreslený čiernobiely obraz. Akčná, zábavná a pritom filmová lahôdka. Nestarnúca klasika, ktorá sa dokázala udržať v medziach filmových kvalít. ()
Mně se ty staré filmy prostě moc nelíbí, je to natočeno jako parodie, možná komedie a tím to celý snímek znehodnocuje...Dám za tři a šel bych ještě níž, ale chápu, že v roce 1952 to bylo super (barvy, jízda na koni), ale je to až moc francouzské a připomíná to Les Charlots. i když to asi nebylo záměrem...Taky mi to připomělo S čerty nesjou žerty, jen bez těch čertů a ty žerty byly taky takové naivní. Ano je to klasika, ale já obecně pod rok 2000 nejdu...50% ()
"Ohnivé srdce, nezkrotná povaha, stvořený k milování. Nechci si lichotit, ale poznat mě mohla." Mě taky, ale asi ji tam spletla ta zmínka o kníru. Takže přestože si mě Adélka nevybrala, tak já jsem byl nadšený z jejích očí, vlasů, kopců i soutěsky. Ale s Fanfánem o ni soutěžit nebudu, protože mi to s šavlí moc nejde, z koně padám hned při rozjezdu, střechy se pode mnou propadají a taky mě trochu bolí záda. Já si snad radši s madam de Pompadour lehnu k televizi a zase se pobavím u týhe skvělý taškařice, ve který je král Ludvík XV. fackován, maršál Braniborský předvádí fantastickou bojovou strategii, diskrétně se unáší a ženy mluví pravdu jen tehdy, když chtějí zatajit nějakou lež. ()
Tak jsem viděla tuto francouzskou klasiku přesně týden poté, co jsem viděla novou předělávku tohoto filmu. A musím už teda definitivně souhlasit s tím, že tomuhle se ten nový film ani nemůže rovnat! Nový film mi teď opravdu připadá jako taškařice, parodie a docela nevkusný film, poté, co jsem viděla originál. Tohle je naopak pěkné, úsměvné a prostě takové normální a přitom milé, hezké... Gina i Gérard byli skvělí a tuhle klasiku by si neměl nikdo nechat ujít, narozdíl od nové předělávky... ()
Galerie (50)
Photo © Cosortium du Film
Zajímavosti (13)
- Madame Henriette skutečně byla velkou milovnicí hudby a ovládala hru na různé nástroje. Nicméně navzdory filmu, kde hraje na pianino, ovládala ve skutečnosti hru na violu da gamba. (ajaxx)
- Při šermířském souboji se Gerard Philipe zranil, ale vykroutil se z toho zcela po svém způsobu: "To nestojí za řeč! A nakonec to je stejně moje chyba, špatně jsem se mu postavil." Odnesl si rozseklé čelo a propíchnutou ruku. (Rosalinda)
-
Scénářem Reného Wheelera a Reného Falleta byl Philipe nadšen. Konečně měl příležitost, kterou okomentoval slovy:
"... Vytvořil jsem postavu živou, přirozenou, překypující zdravím. Fanfánovy činy určovala jeho vůle, je to člověk, který je sám tvůrcem svého osudu a není hříčkou událostí, ale sám na ně působí. Díky takovému solidnímu základu mohl jsem k úloze přistoupit a zahrát zdravou a veselou postavu." Philipe v tomto filmu skutečně takovou postavu vytvořil. Navíc se stal legendu v očích miliónů diváku po celém světě. (Rosalinda)
Reklama