Volný pád

Nutno uznat, že je to fakt hodně absurdní a to přirovnání k Taxidermii není úplně mimo, jenže na rozdíl od ostatních mi tohle sedlo víc, jelikož to nesází jen na šokující scény, ale naopak se ty nápady snaží mít něco hlubšího v sobě. V Taxidermii sice pár hlubších scén bylo, ale Volný pád se nesnaží působit celistvě a tak jeho výpovědi fungují líp. Teda někdy. Některé segmenty jsou naprosto dokonalé (igelitový pár), některé ujdou, ale jejich vyznění z toho nevzejde zrovna nejlíp (ústřední se stařenkou), některé jsou nedotažené nebo mají více (protichůdných) interpretací (kráva) a i nějaká ta nechutná a šokující se zde najde (porod naruby - jako doslova). Igelitový pár žijící v extrémně sterilním bytě to u mě asi vyhrál snad už jen asi nejoriginálnější sexuální scénou všech dob, ale bavil jsem se i u jiných segmentů - a u jiných zase ne. Dojmy z toho mám průměrné, takže takové dám i hodnocení, nicméně špatné to není a po tom otřesném filmu Nejsem tvůj přítel si u mě Pálfi naštěstí zase zvýšil reputaci. S jeho nejlepšími filmy se ale Volný pád nedá srovnávat ani náhodou. 3* (15.04.2022)

Pálfi před projekcí říkal, že se na to máme dívat jako na jeden film spíš než na sedm krátkých filmů; což mně se tedy nepovedlo a nějaký výrazný spojovací prvek jsem nenašel. Nicméně segmenty: Babka 7/10 (za pointu), Meditace 7/10 (za pointu), Nahá na party 6/10, Igeliti 9/10, Trojka v bytě 9/10 , Antiporod 10/10, Kráva 6/10. = cca 75 % (13.07.2014)

(49th KVIFF) Bizarní, ale ve více směrech nedotažená zábava. Už po dvou dnech mám problém dát dohromady, o čem jednotlivé "povídky" vlastně byly. Vzít sedm nápadů, "něčím" je obalit a pak to jen tak "splácnout" dohromady je na celovečerní film bohužel trochu málo. Ale nenudil jsem se. (12.07.2014)

Když víte, co od Pálfiho čekat (např. pokud jste viděli Taxidermii), tak vás Volný pád ničím moc nepřekvapí. Odehraje se v něm sedmero bizarních příběhů, které komediálně-satirickým způsobem poukazují na patologické jevy a nešvary v lidské společnosti, ale vyloženě zábavné jsou asi jen tři z nich. Většina z nich končí ujetou pointou přesně v Pálfiho fantazijním stylu, který asi může některé útlocitnější diváky (a především divačky) šokovat, zatímco u jiných bude spouštěčem smíchu, ale polovinu těch point zapomenete, jakmile odejdete z kina. Elektronická hudba super. (10.07.2014)

Přiznám se, že jsem měl vůči tomuto filmu jistá očekávání, vědom si skutečnosti, že si loni z Varů odnesl tři filmová ocenění (Zvláštní cena poroty + Cena za režii + Cena Europa Cinemas Label). Vkus festivalové poroty se však v tomto případě s tím mým bohužel velmi rozchází, VOLNÝ PÁD jsem osobně shledal jako nevtipnou výstřední podívanou, která mě neoslovila a vyloženě nebavila - ačkoli má pouhých 89 minut, vleklo se to skutečně nekonečně. Z celého filmu vyniká povídka o bizarním párku, který si libuje ve sterilním životě bez bakterií a zahalování sebe navzájem do umělohmotné fólie - jejich sex je skutečně něco neuvěřitelného. A když nad tím tak přemýšlím, povídka s porodem naruby má taky něco do sebe, byť spíše jen v myšlenkové rovině - její filmařské zpracování mě nebavilo a přišlo mi vzdálené a nepochopitelné, jako samotný zvuk mluvené maďarštiny. Je jistě dobře, že vznikají i takového filmy, na kterých si člověk může otestovat vlastní bezpředsudečnost a otevřenost, ale u mě osobně zrovna tento bohužel nezafungoval. Bizar, který nechcete vidět za střízliva. (25.01.2015)