Reklama

Reklama

Krásná hašteřilka

  • Francie La Belle Noiseuse (více)
Trailer

Obsahy(1)

Mladý malíř Nicolas se svou přítelkyní přichází na návštěvu ke stárnoucímu kolegovi Frenhoferovi (skvělý Michel Piccoli), kterého Nicolas obdivuje. Ten je se svojí ženou Liz přivítá a ukáže jim své práce. Během hovoru se zmíní o kdysi započatém obrazu "Krásná hašteřilka", ke kterému ho inspiroval příběh o skutečné kurtizáně s touto přezdívkou. Ukáže se, že tento obraz maloval kdysi před lety podle své tehdejší modelky - nyní už manželky Liz. Z nějakého podivného důvodu jej ale nedokončil a dnes už vlastně delší dobu ani nic nového nemaluje. Nicolas jej přesvědčí, aby se o dokončení znovu pokusil a domluví se spolu, že mu jeho přítelkyně Marianne bude stát modelkou. Začíná boj téměř na život a na smrt...boj s bílou plochou hmotou. Boj o přežití - kdo s koho. Boj bolestný, zranitelný a nelidský i nadlidský. Sledujeme vznik díla, pomalu, téměř skutečnou rychlostí, se všemi otazníky, pochybnostmi i nadějemi. A M. Piccoli tady většinu příběhu bojuje sám se sebou - hádá se sám se sebou samým, jestli se má vůbec do toho dalšího, pošetilého, a vlastně už jednou započatého boje vracet, nebo na to všechno raději rezignovat a žít si dál v klidu bez emocí, bez boje. Stejně tak ovšem vede zárověň boj i s krásnou ženou, kterou maluje - tedy novou Haštěřilkou a zároveň se ženou svojí - tedy Hašteřilkou původní. Ano - tedy boj na všech frontách... Tento film je tedy vlastně spíš o dilematu, jestli umění vůbec dělat...a nebo nedělat. Je to na každém z nás... a v nás. (LEATHERFAC)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (66)

Silas 

všechny recenze uživatele

Kdo by mohl tušit, že se budu dívat na čtyřhodinový film celou dobu s pusou otevřenou a očima vyvalenýma? Během celé stopáže neuslyšíme hudbu ani zdálky, hlavním pilířem jsou zde dialogy a obrazová stránka. Obrazová složka ovšem v tom smyslu, že jsem s neuvěřitelným zaujetím sledoval pětiminutový záběr vznikajícího portrétu. A přitom se skoro nic neděje – to jen malíř svým perem máčeným v inkoustu „vrže“ o papír. Neuvěřitelné. Režie je ve své „nevýraznosti“ tak promyšlená, že vám to dochází až velkým odstupem. Postavy si chodí, kam se jim zamane, mluví, co je napadne a kamera jen natáčí, co jí přijde před objektiv. Měl jsem pocit, že takový film zvládne natočit každý. Ale jedná se o vysoce vytříbený styl (v mnohém se neliší od Céliny a Julie...), díky němuž je divák fascinován a okouzlován tím brilantním filmařstvím – zde se to snad ani nedá nazvat řemeslem či umění, je to styl sám pro sebe. Charaktery jsou zpočátku lehce načrtnuty a jejich vztahy a vzájemné poznání přicházejí až po několika hodinách strávených v ateliéru. Emmanuelle Béart je zde vskutku okouzlující, a to nejen svým nahým tělem (které nepůsobí nijak zvlášť vzrušivě – cítil jsem trochu odstup, stejný jako ze strany malíře), ale také výrazem, kterým dokáže vyjádřit utrpení, odpor, bolest, přemáhaní a radost i štěstí. Je skutečně škoda, že je Krásná hašteřilka pro české diváky tak nedostupná, protože se jedná a jeden z mála klenotů, kterého je třeba si vážit, obdivovat a opečovávat. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Určite nebudem tvrdiť, že ma tieto štyri hodiny nudili, to nie, Rivette spôsob rozprávania prispôsobil dĺžke a na jeho vlnovú dĺžku som sa naladil. Bohužiaľ už menej na tú umeleckú a to možno aj preto, že umenie netvorím, iba reflektujem. Sledujeme tak klasických umelcov, kávičkovanie, cigaretky v ústach, nahé telá, zvláštny spôsob komunikácie. Film má síce zaujímavé témy a vlastnú logiku, na konci som si ale predsa len povedal, že na to, čo zdeľuje, respektíve čo som bol schopný vyčítať, by mi stačili úplne hodiny dve a vtedy by asi aj hodnotenie bolo vyššie. Možno ale, keď sa mi toto dielo uleží v hlave, docením ho viac. Alebo keď sa na staré kolená stanem maliarom. ()

Reklama

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Na první pohled jeden film o malování obrazu. Na druhý, film, který, ač trvá čtyři hodiny, zdaleka nenudí a postupně rozplétá osudy všech hlavních hrdinů. Film s decentní Jane Birkin, živočišně krásnou Emmanuelle Bart a pak hlavně s Michelem Piccolim, v roli postaršího malíře, který se zhruba po 10 letech dává znovu do malování kdysi započatého díla...a my můžeme sledovat jeho brilantní herecký výkon, jeho rozpolcenost, nerozhodnost a také postupné narůstání napětí mezi dvěma " hašteřilkami ", jednou bývalou a druhou současnou. Solidní čtyři hvězdy a zdaleka ne můj poslední Rivettův film. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Film o umení a vzniku jedného výtvarného diela na pozadí vzťahovej drámy, ktorý stavia na hereckej charizme ústredných postáv. Aj napriek tomu, že sa v podstate vo filme nedeje nič prevratné, žiaden vyšperkovaný príbeh, to na mňa po celý ten dlhý čas pôsobilo totálne podmanivo. Akoby som nebol schopný ničoho iného, len hltavo sledovať obe hlavné postavy - M. Piccoliho a E. Béart, ktorá sa tu nadôvažok väčšinu času promenádovala nahá, čo oko chlapa nesmierne tešilo :). Tiež tie dlhé, statické zábery na umelcovu ruku pri kreslení skíc a obrazov nemali chybu. Aj napriek tomu, že obyčajne trvali hrozne dlho mi to prišlo len ako chvíľa, pretože veľmi rýchlo som sa dostal do akejsi hladiny alfa, v ktorej som stratil pojem o priestore a čase. Neexistovalo nič, len štetec, papier a majstrova ruka, ktorá zázračne behala sem a tam, tvoriac tak nádherné skice. Mimo plátno bolo zase zaujímavé sledovať vzájomný dialóg oboch postáv a tiež ako sa postupne časom vyvíjajú a ako spolu spolupracujú, prípadne súperia. Asi najlepší film o umení čo som videl. 89/100 ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Ona vydržala pózovať, on vydržal maľovať, ja som vydržala pozerať. Celé štyri hodiny. Herci typovo naozaj pasovali a tie časti kreslenia boli famózne ... ale načo mi je to všetko, keď som sa za celý čas nedokázala naladiť na ich frekvenciu, po celý ten čas sa mi hašterilka nedostala ani do srdca, ani do hlavy. Bohužiaľ. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (8)

  • Existují dvě verze filmu, tato čtyřhodinová byla představena v roce 1991 v Cannes. V roce 1993 připravil režisér druhou verzi, která trvá jen 2:05 hodiny. (Snorlax)
  • Finálna póza modelky pripomína sochu Augusta Rodina Danaida. Túto sochu používala česká psychiatrička Eva Syřišťová pri práci s pacientmi trpiacimi schizofréniou. Vďaka nim dokázali začať komunikovať. (ciernyPRINC)
  • Zvuk nebyl v postprodukci změněn, vše pochází z přirozených zdrojů, včetně zvuku uhlu na plátně. (Snorlax)

Reklama

Reklama