Pod sluncem

"Šnúra na bielizeň je teraz omnoho zaujímavejšia."     Romantická dráma, ktorá je síce poslabšia z tej dramatickej stránky, ale zato ma dokázal upútať ten romantický príbeh. Na začiatku filmu som ostal doslova zarazený z jeho audiovizuálu. Krajina gýčovo zaliata slnkom, ešte zvýraznená prehnaným žltým filtrom (čo evokuje skôr nejakú Francúzsku riviéru než Švédsko), kde sa chalan premáva na svojom kabriolete a do toho hraje (sladká) tradičná írska hudba, ktorá vytvára ešte väčší zmätok v lokalizácii prostredia. A všetko je to také idylické, presladené a naivné, že som si musel overiť, či náhodou nesledujem adaptáciu nejakého románu od Rosamunde Pilcher. Ako taká kuriozitka k tomu sú postavy chodiace spať pri divoko žiariacom slnku s pozdravom "Dobrú noc." (to akoby chceli tvorcovia z toho titulného slnka vyťažiť maximum, a to až do extrémov). Film ale s tým jeho zavádzajúcim vzhľadom dokáže celkom úspešne klamať telom a najmä v druhej polovici ukáže aj kus srdca. V príbehu vystupujú tri hlavné postavy. Prvými dvoma sú farmár Olof (Rolf Lassgård), dobráčisko, ale pôsobiaci tak trochu natvrdlo a jeho "priateľ" Erik Jonsson (Johan Widerberg), drzý mladík, ktorý si navýšil sebavedomie 10-ročným potulovaním sa po Amerike. Príbeh začne byť zaujímavý až príchodom tretej postavy, záhadnej mladej ženy Ellen Lind (Helena Bergström), ktorá je na pohľad bez chyby (krásna, šikovná, múdra), ale evidentne skrýva nejaké tajomstvo. Filmu by sa dala vytknúť dosť silná naivita (Olofova prehnaná dôvera a potom jeho náhle "zmúdrenie", nie celkom vierohodné zaľúbenie sa, atď.), ale zase dokáže chytiť za srdce (to iskrenie medzi Olofom a Ellen je parádne).     "Neviem čítať, Erik. Ale nie som blbý." (07.07.2023)

Po včerajšom romantickom The Notebook, kde som musel rozmýšľať, prečo sa to stalo romantickou klasikou a skôr som mal pocit, že ľudia asi viac ocenili štýl nad všetkým ostatným, som veľmi spokojný. "Under Solen" je presne to, čo by som chcel aby romantický film bol. Má sympatické postavy, nesústredí sa to len na romancu, všetko prichádza postupne a film voľne dýcha a má vlastnú atmosféru. Ellen aj Olof sú sami o sebe zaujímaví a aj spolu pôsobia veľmi nenútene, prirodzene a príjemne. Erik je tu síce len ako záporný hrdina a miestami vie film trošku otáčať nesprávnym smerom, ale som rád, že sa film sústredí na to, na čo sa sústrediť má, čo sú Ellen a Olof. Hudba je super, vizuálne je to pekné a trošku to ukazuje aj pekný život na vidieku. Som rád, že som film videl a myslím, že by som sa k nemu aj vrátil. Príjemná romantika v dobrom filme. Hodnotenie: A- (13.02.2016)

Olof se po smrti matky rozhodne, že nechce být sám a podá si inzerát s tím, že hledá hospodyni. Na inzerát odpovídá krásná Ellen, která pod slupkou hromotluckého a neohrabaného Olofa objevuje citlivého chlapíka, do kterého se zamiluje. Tohle všechno je ale čárou přes rozpočet jeho "kamaráda" Erika, který dobráckého Olofa využívá a vlastně mu strašně moc záleží na tom, aby se Ellen nikdy nedozvěděla, že Olof neumí číst a psát a jaké spolu uzavřeli obchody. Výkony ústředního trojlístku jsou skvělé - Olof je v podání Rolfa Lassgarda sice hromotluk, ale chvílemi máte potřebu ho chránit, strašně moc mu přejete, aby mu to s Ellen vyšlo, a zároveň máte vztek, že se tak hloupě nechá zneužívat Erikem. Klíčová byla pro mě scéna, kdy se Erikovi vlastně poprvé vzepře (Víš Eriku, neumím číst a psát, ale hlupák nejsem).Ellen v podání Heleny Bergstrom - krásná, éterická, jemná, vůbec nemusí mluvit, vlastně stačí, když je. Erik je prototyp parchanta, kterých bylo, je a bude bohužel na světě pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsem chvílemi tuhle postavu opravdu nenáviděla, tak si myslím, že i Johan Widerberg odvedl skvělou práci. V hlavě mi utkvěla ještě drobná, ale podle mě podstatná role pracovnice inzertního oddělení místních novin v podání Gunilly Roor, která byla takovou dobrou Olofovou duší a vlastně "zavinila", že se s Ellen potkali. Každý její pohled, gesto byly výmluvné. Film jako celek je skvělý - nosný příběh, skvělá kamera, atmosféra švédského venkova 50. let, herecké výkony - všechno dohromady funguje. (03.08.2007)

Film, který jsem už dříve viděla a ztratila, film, který se ke mně po letech znovu vrátil...Sluncem ozářená venkovská krajina, podmanivá hudba a jednoduchý příběh o lásce a možná i o tom, jak je důležité si na ni počkat. Olof na ni čekal až mučivě dlouho, ale o to silněji ji teď vnímá a je si ji absolutně jistý. Ani tajemná Ellen by se do Olofa nejspíš nezamilovala, kdyby za sebou neměla špatnou životní zkušenost a proto dokáže docenit, co ji nabízí. A ten vyčůraný hajzlík Erik není zralý ani na lásku a ani na přátelství. Nepatetický příběh o hledání štěstí a harmonie mě znovu očaroval. (12.09.2015)

Zistenie, že už sochoking objavil spojitosť tohto filmu so Želarmi zrazilo moje ego nižšie a nepomohol by som si ani paralelami s Leonom. Tento film mi celkom nesadol, aj keď som sa pri ňom nenudil. Ale filmy, ku ktorým nemám ani najmenší vzťah môžem ohodnotiť nanajvýš tromi hviezdičkami, čo mnohým môže pripadať ako neprimerané. O všeličom by sa v spojitosti s týmto filmom dalo písať, ale mňa v podstate trápi iba úloha stíhačky kvartálne prelietavajúcej cez obraz. (08.02.2022)