Reklama

Reklama

Rudé pole

  • Čína Hong gao liang (více)
Čína, 1987, 91 min

Režie:

Yimou Zhang

Předloha:

Mo Jen (kniha)

Kamera:

Changwei Gu

Hudba:

Jiping Zhao

Obsahy(1)

Rudé pole je prvním počinem režiséra Yimoua Zhanga a první rolí Li Gong, která ztvárnila postavu mladé Jiu’er, již rodiče provdali za starého a malomocného, ovšem bohatého, vinaře. Jiu’er se již o svatebním dni zakouká do muže, který pro jejího manžela pracuje. Několik dní po svatbě je starý pán nalezen mrtev, Jiu’er přebírá vinařství a začíná jí šťastný život, který zhatí až přicházející japonská armáda. (Los)

(více)

Recenze (35)

May 

všechny recenze uživatele

Japonsko-čínská válka. Životní příběh mladičké Jiu'er, která je nedobrovolně provdána za starého a ošklivého, umírajícího leč bohatého vinaře. Po jeho smrti se stále více zamilovává do svého znásilnitele, do jednoho z místních rolníků, kteří pro malomocného pána pracovali. Vizuální stránka filmu beroucí si inspiraci z červené barvy symbolizující zároveň lásku i touhu po odplatě ve chvílích, kdy japonci zplanýrují pole - jedinou obživu a zároveň radost místní komunity - je nádherná, Yimou Zhang exceluje.. a to hned ve svém prvním filmu. Tragické drama o "obyčejných" lidech na kousku obhospodařované Číny je silné, skoro bych řekla že nemůže být člověka, kterého by tenhle film nezasáhl někde hluboko. Brutalita, kterou Rudé pole ke konci nastoluje je natolik.. fascinující vzhledem k předešlému ději, že člověk jen zírá s otevřenou pusou a hltá emoce, které jsou vyobrazeny na plátně před ním. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Dnes již zkrátka obtížně koukatelný film. Zdá se mi, že nemá ujasněného vypravěče a ani na poli 90 minut toho nesděluje příliš. Vizuálně se jedná, obzvláště na debut, o pěknou podívanou, Li Gong je taktéž velmi dobrá, jinak ale chybí tah na branku - atmosféra válečného utrpení se skrze obrazovku přenesla jen částečně... 5/10 ()

Reklama

Idego 

všechny recenze uživatele

Jako komedie to nefunguje, protože vtipy jsou patrně určený publiku po lobotomii (opilýho nápadníka hodili do kádě, z níž mu koukají nohy, kterýma kýve sem a tam, no to je ale bžunda, asi mi smíchy praskne bránice). Romantiku v únosu a borderline znásilnění taky nevidím. Jako drama to taky nefunguje, protože přerod z vesnické pohody do válečnýho pekla na zemi je strašně zkratkovitej, mechanickej a komunistická agitace z toho cáká velmi itenzivně a nepříjemně. Otravný písničky tomu nepřidaly. Ve výsledku jsem se střídavě nudil, vyvracel oči nad dementníma slap-stick vtipama, skřípal zubama nad propagandou kolektivního zemědělství a z frustrace si opakovaně kladl otázky jako proč při nalívání té červené břečky vždycky půlku vycákají bokem, když je to jejich jedinej zdroj příjmu, proč oblíkají malý děti zásadně od pasu nahoru a jak odlišná musí být kultura, ve které nachčiju ženě do vína, následkem čehož se ona zhroutí jako pytel brambor, nechá se ojet a zamiluje se do mě. Ne, tenhle film jsem fakt nedával. ()

stilgar1 

všechny recenze uživatele

Málokterému režisérovi se podaří natočit svou prvotinu na takové úrovni, že by si ji v následující tvorbě sám viditelně bral za vzor. Zhangovi se to podařilo, a jde to vidět na mnoha následujících filmech. Všechny jsou v podstatě strukturou stejné a poukazují na totéž, i když vždy trochu jinak. Rudé pole (podobně jako jiné filmy Zhanga) vypráví o "jednotě" obyvatel Číny, o jejich zvláštnostech, zvycích a problémech, a taky o nekonečné čínsko-japonské nenávisti, přičemž tohle všechno zaobalí do silně idylického příběhu... ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Před pár dekádami se v historické vědě začal prosazovat "vyvážený" přístup ke světovým dějinám. V kontrastu k přístupu který věnoval pozornost především Západu. Taková změna pohledu je vítána, ale vedla k opačnému extrému: spousta lidí uvěřila, že až do 17. nebo 18. století nikoli Evropa, nýbrž Čína (či dokonce Indie) byla nejvyspělejší. Však Číňané přece vynalezli papír, tiskařský lis, střelný prach, porcelán, apod. --- Je to omyl. Posledních tisíc let patřilo bezpečně západnímu křesťanstvu a Východ stagnoval. Čína díky své velikosti a vysokému zdanění dokázala vytvořit divy světa, ale běžný Číňan žil stále ve stejně primitivních podmínkách jako před tisícem let. A tedy i v tomto filmu, jehož děj se odehrává ve 30. a 40. letech 20. století, vidíme materiální a duchovní kulturu, za jakou bychom v Evropě museli putovat až někam do raného středověku. --- Přeskočit staletí není tak snadné. I když se Číňané bystře naučili vyrábět krámy, mají ještě předlouhý kus cesty před sebou. S filmařským nádobíčkem zacházet umějí, ale jejich příběhy jsou na umělecky velmi slabé úrovni. Zdánlivě to vypadá jako osobité vnímání světa, protože je to exotické. Ale nenechejme se tím mýlit - co v tomto filmu vidíme je primitivní příběh primitivních lidí. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • Film vznikl na námět stejnojmenné knihy čínského spisovatele Mo Yana (skutečné jméno Guan Moye), jejíž děj se stejně jako v dalších Mo Yanových dílech odehrává v okrese Gaomi v severovýchodním Shandongu. V této dlouhé rodinné sáze se proplétá historie, rodinné příběhy a legendy, lidové písně a humor a vykreslují mikrokosmos rurální Číny. Mo Yan, jehož tvorbu inspirovali William Faulkner a Gabriel Garcia Marquez, má osobitý tvůrčí styl a jeho knihy a povídky byly popsány jako "silně moderní a zároveň prodchnuty silným koloritem čínské vsi." (KlonyIlony)
  • Film byl v roce 1988 na Berlínském mezinárodním filmovém festivale oceněn Zlatým medvědem. (KlonyIlony)

Reklama

Reklama