Režie:
Bent HamerScénář:
Bent HamerKamera:
John Christian RosenlundHudba:
John Erik KaadaHrají:
Ane Dahl Torp, Laurent Stocker, Hildegun Riise, Stein Winge, Per Christian Ellefsen, Didier Flamand, Dinara Drukarova, Daniel Drewes, Peter Hudson (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Ve filmu 1001 gramů se Bent Hamer poprvé zaměřuje výhradně na křehký emocionální život ženské postavy, norské vědkyně Marie (Ane Dahl Torp), který koresponduje s jejím odborným zaměřením. Marie je jedním z pověřených strážců prototypu národního kilogramu, předmětu tvořeného z 90% platinou a z 10% iridiem. V podobně křehké rovnováze se nachází i Mariin citový život, který ve filmu projde hned několika zkouškami. 1001 gramů v duchu typického Hamerova minimalismu zkoumá komorní nuance osamělé a příliš organizované postavy. (Film Europe)
(více)Recenze (22)
Výborný film, který se může směle měřit s nejlepšími snímky Krzysztofa Zanussiho. To srovnání není náhodné, Zanussi se ve svém díle systematicky věnuje zkoumání filozofických a etických otázek skrze hledání analogií a užívání metafor z nejrůznějších oborů exaktních věd. Dokonce jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale v absolutním hodnocení mi nakonec zabránil občasný výskyt problematických míst - za všechna např. dialog v závěrečné scéně, o kterém se sice nedá říct, že by nebyl vtipný, ale vzhledem ke všemu, co se odehrálo předtím, tzn. k celkovému stylu filmu, působí jako z jiného světa. ()
Z kdysi pronikavého a nezaměnitelného ironika, který uměl bez patosu vystihnout bizarní krásu existence a nepravděpodobného sblížení se zřejmě definitivně stal konvenční kýčař. Prvních deset minut je skvělých, pak film upadává do doslovné a dojivé rozbředlosti, v níž už není ani památka po sžíravosti geniálních Vajec a málomluvné vřelosti Povídek z kuchyně. A za ten vybarvičkovaný závěr by Hamer zasloužil kilem po hlavě. ()
Příběh křehké ženy vyprávěný skoro se zatajeným dechem. Velmi osobitý humor, který mě nadchnul už u Povídek z kuchyně. Film, který mi přesně padl do nálady. ()
Milujem tieto pomalé a tak trochu podivínske filmy. A špeciálne, ked' mi vychádzajú načasované na Vianoce! ()
Nevím, jestli jsem schopná tohle okomentovat. Nejspíš ne. ()
Na môj vkus asi moc pomalý film, ktorý sa ku svojim myšlienkam pristupuje veľmi jemne a často ich podľa mňa naťahuje. Pristihol som sa ako občas pri filme zaspávam, najmä počas prvej polovice a nemohol som sa tomu brániť. Ale nechcem tvrdiť, že film je zlý. Humor je skvelý, má svoje pekné úprimné momenty a je to celkom príjemne sledovateľné. Asi to nie je film, ktorý by som dokázal ja nejako výnimočne oceniť, ale minimálne viem pochopiť určité jeho kvality. Znovu by som sa k nemu už ale nevrátil. ()
Jajo vetsina Hamerovych filmu je to bez zaplatky a vyborne pozorovani podivnych charakteru .Je to sentimentalni meditace na vahu duse.Vypada to az jak fantasy.Film se pohybuje mezi pomalym vypravenim a metaforamy.Vice se zabyva svym vizualnim stylem nez obsahen.Posledni pulhodinu je film smesne spatny. ()
Život ani láska se nedají změřit. K tomu se propracováváme celých 90 minut, které sice jsou obrazově skvělé, kameraman si s tím vyhrál (krajina, mraky, pochodující delegáti s deštníky, seník), ale jinak se ten příběh vleče a nakonec jsem se vlastně ani nedozvěděl, jestli holka po tátovi ten statek převezme, nebo se "vrátí" do Paříže a zůstane už tam nafurt. Jinak je to hodně zelený a ekologický film (návrat k farmářství, ptáci, elektromobily mají jen ti kladní hrdinové) - k čemuž mi ale nějak neseděla ta jasná kritika, jak chudáci kuřáci musejí kouřit v úzkých chodbičkách nebo v utajení - když už ekologicky, tak zgruntu vše, ne?, a žádné tesknění po dobách, kdy kuřáci mohli hulit snad všude. Hlavní herečka, byť ji uvidíme v závěrečné scéně nahou, má jinak pořád stejný výraz bez emocí, asi seveřani nedávají pocity mimikou moc najevo. A přišlo mi, že film nešel moc pod kůži postav - o tátovi jsem se chtěl dozvědět víc, než jen že nepřevzal grunt a nechal ho bráchovi. Něco o jeho ženě taky chybělo. A o vědkyni vlastně víme úplné prd. Fakt nemá kámoše, spolužáky nebo internet? Chápu, co film chce říct, ale navzdory lehké hudbě a pokusům jako o nadhled tak činí těžkopádně a vlastně povrchně. ()
Prvá polovica bola taká pomalá, že ma skoro uspala. Ale osamelosť hlavnej postavy bola skoro hmatateľná. Potom môjmu zážitku pomohlo, že sa začali objavovať postavy, alebo skôr jedna, s ktorými konečne dochádzalo k nejakej interakcii. A úplne chcem elektromobil. (Art Film Fest - Trenčianske Teplice, kino Prameň - 19.6.2015) ()
Celkem příjemný příběh o tom, jak může vypadat vyrovnanost, respektive, jak je možné ji najít. Vědecké prostředí je celkem umně spojeno s prostředím emotivním, kdy se jedna žena snaží o to, aby sama našla nějaký smysl svého života, který je spojen hlavně se samotou a nemocným otcem. Trochu dramatičtější romance, která celkem funguje. ()
Nórsko-nemecko-francúzska koprodukcia, a v hlavnej úlohe žena, ktorá pôsobí na prvý pohľad veľmi vyrovnaným dojmom, no vnútorne prežíva akúsi neurčitú citovú dilemu. Vo svojej podstate celkom fajn námet, ale inak ma táto chladná severská dráma ničím neoslovila. Keď už je dejová línia taká nezaujímavá, tak to zvyknú zachrániť aspoň dialógy, či iné špecifiká. Ale tu nebolo proste nič, čím by tento film nejako vynikol. Nebola to jednoznačná nuda, ale od pozoruhodnosti to malo teda dosť ďaleko. Také to bolo... suché. ()
Zapomenutá epizodka z Paris, je taime, která se ve svém pomalém, až trochu nudném, tempu natáhla do podoby celovečerního filmu. Nutno říct, že tím veselé i romantické prvky trochu ztratily váhu na úkor klišé vaty, která bohužel váhu nemá žádnou a tak si tak poletuje, kde se jí zachce a bohužel tak kazí jakoukoliv přesně vypočítanou pointu. Bent Hamer totiž narozdíl od jiných norských režiséru nemá koule a to prostě nezachrání ani 21 gramů ani 18 centimetrů. ()
A ke které škole patříte vy? ()
Pomalu plynoucí příběh vzdělané celkem racionální ženy sklouzává po smrti jejího otce, který jí byl zároveň vlastně jediným opravdovým přítelem, do slepé emocionální uličky, v níž paradoxně nachází možná životní lásku. Decentním a nevtíravým humorem protkaný film je moc příjemnou, duši hladící podívanou. ()
Bent Hammer udělal parádní Faktótum od Bukowskiho a za to ho cením. Ovšem 1001 gramů je totálně pr*ser. Vůbec nevím, co si o tom filmu mám myslet a těžko hledám nějaká pozitiva. První půlhodina vypadala, že se tvůrci snaží o takovou trochu suchou komedii a to by k tomu asi sedělo, ovšem potom přišlo úmrtí otce a najednou se z toho stává trošku tragické drama, které ovšem začne nudit, místo toho aby vás něčím zasáhlo. Ane Dahl Torp se celý film tváří jako mrtvola, ale alespoň je na rozdíl od všech ostatních herců zde něčím zajímavá. Hudba byla dobrá. zbytek nestál za těch 91 minut mého života. ()
v tomhle filmu není třeba hledat nějak hloubku a dumat nad "nesmrtelností brouka".Vztahovka jak vyšitá.Lepší pilcherovka.Po norsku.Život Marie která má práci která ji obohacuje,vřelý vztah s otcem.Na druhé straně se vrací do tichého domu,který ji chlap cíleně luxuje.Na sympoziu o kilu, potká sympaťáka se kterým si má co říct který na ni nijak netlačí a ona si k němu sama najde cestu.To kilo bude asi veledůležité,protože na krytech s kily byla i vlaječka Česka. ()
pomalá melancholická a metrologická (jen lehce) komedie... kdo netuší, že nám sebrali státní etalon metru, ať si klidně jednu hvězdičku ubere. ()
Pomalé tempo, melancholická atmosféra, zvláštní love story a decentní norský humor. Zajímavá herečka v hl. roli. ()
Melancholická, severská, komedie. Navíc romantická. Scény s kilogramem naprosto nejlepší, chtěl bych taky takovou práci. ()
Niekedy je ťažko nejaký film ohodnotiť a mám pocit, že by možno bola lepšia aj trošku širšia stupnica. V tomto prípade mám rozporuplné pocity. Na jednej strane celkom slušná sociálna sonda do života jednej vedkyne, avšak na strane druhej spracovaná strašne nudným a ponurým spôsobom viac artovo razeným, čo mňa až tak nebaví. Preto u mňa je to len priemerný snímok, ktorý nesklame, ale ani nijako neohúri, pretože nemá v zásade čím. 50 % ()
Reklama