Obsahy(1)
Dokumentární film o mladé ženě, potýkající se s neplánovaným těhotenstvím, která chce jít na potrat. Uprostřed procedury se ocitne v politováníhodné situaci, kdy slyší svou nenarozenou dceru popisovat mrazivé detaily toho, co se s ní děje.
Film vychází z příběhu ,,Dopisy od potraceného dítěte,'' Otce Stephena Lesniewskiho. Ten používá tento dokument jako prezentaci pro nerozhodné ženy.
(oficiální text distributora)
Recenze (5)
Silný prolife film. Hrá na city, to áno, ale v tomto prípade sú city nevyhnutnosťou! ()
Krátký, ale velice působivý film, který chce přiblížit realitu potratů z emocionálního hlediska a ukázat, jaké to je, ztratit nejcennější dar daný nám od Boha, mateřství. Právě tento cíl si předsevzal autor literární předlohy otec Stephen Lesniewski, který také z vlastních prostředků financoval výrobu filmu. Jediným problémem producentů filmu je zajistit, aby se dostal k co největšímu počtu diváků, především mladých dívek a žen. Je distribuován prostřednictvím sociálních sítí, internetových stránek, Ignatius Press a španělskou televizní sítí. Začínají ho využívat i krizová centra pro ženy. U nás je s českými titulky ke shlédnutí na Gloria.tv. ()
Hodnotit tento snímek pro mě není snadné. Forma je... divná, a, jo, manipulativní. A pak je tu "mesidž": Nezabíjejte děti! To není poselství za 5 hvězdiček, ale za 12, a to těch, které tvoří korunu Immaculaty. Dá se ale natočit pro-life snímek bez emocí? Dá se tahle zpráva říct s klidem a vyčkáváním, napsat bez vykřičníku? Myslím, že ne, protože to *je* naléhavé, ale stejně věřím, že by to šlo zpracovat líp. Za postoj tedy dávám plný počet, ale za výraz aspoň jednu strhávám. ()
Ze zpracování i poselství mám rozporuplné pocity. Potencionálně zavražděná dcera říká matce: „Doufám, že se jednou shledáme u Boha.“ To je vzhledem k nauce Církve svaté velmi, velmi nepravděpodobné, neboť matka vraždou své dcery zavře sobě cestu do nebe vratně (ještě stále může činit pokání za svůj do nebe volající hřích a nechat ze sebe sejmout exkomunikaci) a své nepokřtěné dceři ji zavře nevratně – ta skončí v limbu. V tom spočívá největší zloba potratu, jenže o tom pokoncilní hierarchie mlčí, nebo to přímo po vzoru Jana Pavla Velikého popírá. Jednu hvězdičku přidám za to, že film dosáhl praktických výsledků. – „V konstituci Effraenatam z r. 1588 nařizuje papež Sixtus V. trest smrti pro ty, kdo na území papežských států provádějí potraty či sterilizace. Velikost trestu se, dle vlastních slov papeže, odvíjí od toho, že potratem dochází ke zničení nikoli jen tělesné stránky počatého života, ale že je tímto hanebným činem nepokřtěné duši zabráněno v blaženém patření na Boha. Ohavnost potratu i naše odhodlání na jeho zlo poukazovat a proti němu bojovat se odvíjejí i od toho, zda je potrat příčinou nemožnosti spásy, či naopak automatickou vstupenkou do nebe.“ http://www.stjoseph.cz/clanky/limbus_v_limbu_michal_semin.htm ()
Odkaz na film s českými titulky: To be born. Nicméně vzhledem k tomu, že se i u nás podařilo prosadit potratovou pilulku, tak to teď spíše bude o "Spolkni prášek." ()