Lekce

Učitelky to nemají lehké (věřte, něco o tom vím). A Naděžda, jako zásadová, přísná a spravedlivá bulharská učitelka, to má vyloženě těžké... Ve třídě zloděj, agentura jí dluží prachy, do toho zjistila, že má exekutor díky manželovi vzít její rodině střechu nad hlavou, a do toho aby ještě řešila zabloknuté čakry vypatlané bárbíny, co pobláznila jejího senilního otce... A to je teprv začátek! Zkrátka sociální drama jako břitva. Margita Gosheva v hlavní roli byla boží! (24.09.2020)

Bulharská kinematografie mě nepřestává překvapovat film za filmem. Lekce je vzorovým lidským dramatem s problémem, který může potkat každého z nás. Nevypráví ho ale násilnou depkařskou formou, jak to umí například Skandinávci, ale s citem, že Vám z filmu není vysloveně zle, ale zároveň s napětím očekáváte rozuzlení. Bylo mi Naděždy hrozně líto, ale život je prostě občas svině. Je ale jenom na nás, jestli se oklepeme, danou situaci přijmeme a půjdeme dál... (13.09.2018)

Silné lidské drama a vynikající výkon Margity Goshevy, dvorní herečky této velmi nadějné režisérské dvojice, jež svůj styl doladila do dokonalosti svým dalším počinem, společně vytváří výbornou atmosféru o které se nám, až na malé výjimky, může v naší kinematografii jen zdát. Inspirativní příběh o vnitřní síle křehké ženy, která odmítá padnout na dno se skloněnou hlavou, i když kvůli tomu musí sama sobě udělit nepříjemnou morální lekci. (23.02.2019)

Páčilo sa mi, ako dvaja scenáristi pracovali v Lekcii na dramaturgii. Hrdinka niečo urobí, alebo to urobí niekto iný, vyvolá to nejakú reakciu, alebo sa niečo proste poserie, alebo niekto reaguje inak, ako ona očakáva. A musí zase nejako reagovať. Áno, je to jasná štruktúra príčin a následkov, ale má to za následok, že vás príbeh drží prikovaných v sedačke kina. Nehovorím, že sa Nadežda nechová občas ako blb, ale je to spôsobené najmä závažnosťou situácie a nevyhnuteľnosťou reagovať okamžite. Ak je priebeh deja občas predvídateľný, tak nejakú polhodinu pred koncom som takýto záver určite neočakával. Po istom momente ale bol zrejmý. Film, ktorý by sa mal dostať do širšej distribúcie, je maximálne zrozumiteľný a nám, postkomunistickým krajinám, až nepríjemne blízky. (15.11.2015)

Ja chápem, že spoločenská kritika je vo filme hlavnou zložkou, ale to ešte neznamená, že z neho musíte cítiť asi tak málo emócii ako z bielej steny. Hlavná hrdinka sa ide roztrhať, aby prežila a ja nič. Nuda a chlad. Film bol bez hudby a ku koncu som už zúfalo prahol aspoň po jedinom takte. Bohužiaľ sa k tomu pridala aj s postupujúcim časom narastajúca pochybnosť o duševnom zdraví pani učiteľky, ktorá celý problém mohla vyriešiť jednoduchým, hoci pre ňu ponižujúcim krokom. IFF BA 2015. (14.11.2015)