Šigacu wa kimi no uso

Shodou náhod jsem v době začátku s tímhle seriálem rozehrál i hru Eternal Sonata, která pojednává o životě Frédérica Chopina a tak ve mě tvůrci posílili zájem o jeho hudbu, za což jim v první řadě děkuji. Právě Chopinova hudba se v Your Lie in April vyskytuje poměrně často, minimálně tedy v první polovině. Arimuv příběh totiž působí, jako kdyby v polovině vyměnili scénáristu a rozhodli se kompletně změnit žánr. Zatím co v první části jde o hudební dramedy, kde se hrdina snaží vyrovnat s PTSD i za pomocí své nové kamarádky, v části druhé jde hudba stranou a vše se překlopí do romantického dojáčku. A zde je právě kámen úrazu. Hudební část neustále přerušují rádoby emotivní žvásty, tudíž vás tvůrci nechají užít si krásnou hudbu bez přerušení jen minimálně, a co víc, jednomu vystoupení je věnována třeba celá epizoda v celku, což působí, že se seriál neposouvá k věci. Když pak příjde řada na opravdové problémy hrdinů, zbývá sotva polovina dílů a tvůrci všechno chrlí šíleným tempem. Nemůžu však říct, že by mě to nebavilo nebo že bych u několika scén nezaslzel i já, nicméně kdyby se Arimovi a Kao věnovalo více času i mimo pódium a scény s hudbou spojené, tak si troufám tvrdit, že půjde o 5* záležitost. Takhle jen slabší 4. (19.07.2020)

Nudné, lehce čitelné, i když se to tváří zamotaně, přestože mám vážnou hudbu ráda, tady mě zaujala minimálně, všechny ty pocity a bláboly, o kterých postavy mluvily, v ní vůbec, ale vůbec slyšet/cítit nebyly. Opravdu, jak tu již bylo řečeno, je Nodame Cantabile mnohokrát lepší – ve všem. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, příběh se táhl jako smrad, nemělo to nic do sebe. Obyčejné šedé anime, ač se tváří barevně. O čem to vlastně bylo? Já si hlavně pamatuju, jak jsem se skoro u každého dílu modlila, aby už byl konec. Přesto jsem to dokoukala. Dá se to, ale je to těžký průměr. (28.05.2015)

Líbezně smutný příběh podpořený malebnou animací, poetickými dialogy a žalněkrásnou hudbou. Nahrbený chlapeček nese na svých ramenou tíhu, kterou mu naložila jeho vpravdě démonická matka, která ho nepřestává pronásledovat ani ze záhrobí v podobě záštiplné kočky. Naděje na záchranu přijde v podobě zlatovlasé dívky, která se nebojí ho dotlačit, kam se on zdráhá jít a pomoc mu překonat překážky, které se mu jeví jako neschůdné. Přestože dívenka také používá brutální metody, přece jen jsou v jejím podání sladší, než byly ty matčiny. Dozvěděla jsem se hodně o vášni pro hudbu i o rivalitě, která ti pomůže dostat se dál. Ano, bylo to zejména ke konci evidentně silně vypočítané na dojetí, ale pointa vůbec nebyla hloupá. Přes jisté natahování a některé vedlejší postavy, co byly jen do počtu, patří tohle anime k těm, které dokáží zaujmout. SHRNUTÍ: Když je hudba břímě i vysvobození. (23.04.2019)

Seriál obsahuje niekoľko slabších momentov, ktoré veľmi neladia s tými silnejšími. Postavy nie sú psychologicky a charakterovo prepracované tak, akoby si to skutočne zaslúžili. Humor mi vôbec nesadol a taktiež som očakával, že animácia bude lepšia a intenzívnejšia. Všetko to, čo seriálu chýba, prípadne by malo byť obmedzené, v určitých častiach nahrádza istý moment, kedy sa hlavný hrdina dostáva za klavír a... nastáva absolútne geniálny okamžik, kedy sa hudba spolčí s obrazom, aby na divákovi zanechali jeden veľký intenzívny zážitok, kedy sa divákovi každá jedna nota dostane do uší a každá ďalšia ešte hlbšie pod kožu. Vtedy to všetko maximálne prežívam, nemôžem sa nadýchnuť a len spotený čakám na ďalšiu skladbu. Nastáva tak jedna veľká záležitosť plná emócií, šokujúcich výrazov v očiach a... snáď ani nemusím opisovať, ako geniálny tento inak jednoduchý seriál môže byť (a to hovorím ako človek, ktorý sa do klasickej hudby veľmi nerozumie). Aj napriek chybičkám vypísaným vyššie je pre mňa Your lie in April veľkým prekvapením a nechávam mu plný počet hviezd - s tým, že časom ešte porozmýšľam nad udelením menšieho počtu bodov. (18.04.2018)

Začátek je celkem fajn. Animace je pěkná a na prvních pár dílů se dobře dívá. Pak se ale bohužel dostaví repetitivnost. V každém díle se pořád a pořád a pořád dokola omílá, že Kousei má trauma z dětství, a po čase už to prostě ztrácí na efektu a začne to být natahovaná nuda. A nezachrání to ani romantika nebo hudba. Ze čtyř hlavních postav jsou zajímavé prakticky jenom dvě. První z nich je osudem těžce postihnutá, ale při tom neustále optimistická Kaori, druhou bojovná kamarádka z dětství Tsubaki. Samotný nejhlavnější hrdina je nudný suchar, no a nejhorší je na tom jeho nejlepší kamarád Watari, který nemá charakter vlastně žádný a je tam jen do počtu. Drop po 15. epizodě. Sice mě zajímá, jak to s Kaori dopadne, ale do pokračování už se nutit nebudu. Možná se k tomu někdy v budoucnosti vrátím. EDIT: Po více něž dvou letech konečně dodíváno a můžu dodat jen, že to bylo ještě nudnější než jsem si pamatovala. Nepopírám, že konec je smutný, ale s nulovým propojením s postavami mě prostě nedostal tak jak by měl. 4,5/10 (06.02.2015)