Muž a žena

Anouk Aimee je jistě pozoruhodná žena a dlouhé záběry na její tvář jsou fajn. Jenže když člověk zjistí, že ve filmu se nic jiného neděje, začne ztrácet pozornost a klimbat, Automobilový závod už to nezachrání a tak nezbývá než ty oči definitivně nechat zavřené a usnout. A najednou je po filmu a dojem vcelku příjemný, odpočatý filmový divák se v klidu zvedá z křesílka a hupky dupky do postýlky pokračovat v spánku. Tolik tedy můj komentář k cenami ověnčenému veledílu...50% (08.07.2014)

Chvílemi černobílé, sépiové, ale i barevné. Celkově hodně zajímavé. Také s momenty, ve kterých se mluví, ale i s momenty, ve kterých se vůbec nemluví. Kupodivu scény, ve kterých se nemluví, jsou daleko více vypovídající než ty, ve kterých se mluví. No a ve své podstatě je to vlastně film s příběhem, který je jako každý jiný. Co je na něm důležité tak ta přesná režie, s jakou je tenhle příběh natočený. To je totiž na celém filmu nejzajímavější. Díky barevným filtrům jsem si totiž dělal představu o tom, co ti dva v sobě skrývají a s čím se snaží jeden druhému otevřít. Bylo to zajímavé a nechalo to ve mně hodně zvláštní náladu. Ta byla ještě k tomu podpořena velice zajímavými záběry na závody, které si režisér vysloveně užíval. Nepamatuju si, kdy jsem cítil takové souznění jako s dvojkou v tomto filmu. A že to nebylo souznění jednoduché, spíš naopak. (14.02.2015)

Pribehem se nejedna o zadny prevratny ci vrcholovy pocin. Zpusob, jakym je film natocen je ale perfektni. Dejove prechody mezi pritomnosti, vzpominanim, vypravenim jsou velmi pusobive. Kamera, spolecne s hudbou buduje pusobivou atmosferu a herci hraji na jednicku. Skoda nekolika hlussich mist, ktere mi spolecne se scenarem brani dat plny pocet hvezdicek (skutecne tesne). Me prvni setkani s reziserem Claudem Lelouchem, urcite ne vsak posledni. Kdo ma rad komornejsi vztahove drama, nemuze byt timto filmem zklamany. (01.04.2014)

Věčné téma. Prostě nazvané. Klasicky pojaté. Moderně zabalené. Ke své vlastní škodě příliš moderně. V chaotickém střídání různě barevných, potažmo nebarevných materiálů se mi nepodařilo najít nějaký řád (že by třeba ty pravděpodobně zásadnější vzpomínky byly sytě barevné, ty méně důležité černobílé apod.). Během prvních minut, přesněji během prvních padesáti minut, jsem měl problém rozlišit přítomnost od minulosti, představy od skutečnosti, scény podstatné od nepodstatných. Film se mi nicméně přesto a stejně místy líbil tolik, že jsem měl chuť udělit mu pět hvězdiček, ale pak, když už ty bezdějové (a přiznejme si to – zbytečné) scény podbarvené přenádhernou hudbou Francise Laie trvaly příliš dlouho, mě ta touha opustila. Vybízivě ostýchavé pohledy Anouk Aimée mě lákají k dalšímu zhlédnutí a třeba i přehodnocení názoru na Muže a ženu, na film, maskující svou intelektuální sebestřednost prostinkou love story „pro všechny“. 70% Zajímavé komentáře: dwi, atlee (15.11.2009)

...........Na svoji dobu moderní a originální melodrama. I po 30 letech po zhlédnutí se mi stále vybavují střídavě černobílé a barevné flashbacky, které jakoby nahrazují vypravěče. Ve skutečnosti snímek, který pojednává pouze o muži a ženě, s postupujícím časem a výběrem atraktivního prostředí nabývá na sytosti, celistvosti, děj je mistrně sešněrován, aby divákovi prožitky byly opravdu silné a intenzivní.......... (24.04.2005)