Mrtvý bod

,,S PEKLOM SOM TU UKRIŽOVANÝ." __ Na filme oceňujem najmä jeho atmosféru, zasadenie do prakticky neurčitej doby a neurčitého priestoru vyvoláva, ako podotýka aj Karlos80, dojem akejsi post-apokalyptickej vízie. Jeho ďalším znakom je striedmosť - hrá tu iba 7 hercov, pričom dej sa krúti iba okolo troch postáv a popritom sa ani nijako neplytvá dialógmi, dokonca postava Adorfovej dcéry sa (možno pre lepší efekt - alebo radšej) ani raz nedostane ku slovu. Prekvapila ma scéna ,,Mario Adorf proti nákladiaku", ktorá ukončila dovtedajšiu klasickú hru na mačku a myš, ktorá tvorí základ celého filmu. Čo by však celku prospelo je prestrihanie aspoň o nejaké minúty, pretože najmä v druhej polovici mu dochádza plyn a objaví sa aj neopodstatnená nahota. Pozrel som si ho však rád, pretože ide o zabudnutú raritu, ktorá rozšírila moje filmové obzory v rámci žánru ,,eurowesternu". (16. hodnotenie, 4. komentár k filmu) (26.05.2015)

Nelítostný film s nelítostnýmy "hrdiny" v nelítostném prostředí. Tou vyprahlou krajinou, nečetným hereckým ansámblem a v podstatě jednoduchou zápletkou ten film působí jak na kost ohlodaný, jako koncentrát ze všemožných spaghetti westernů a gangsterek s mravně pochybnými hrdiny. Jistě že může být chápán jako cynický tyjátr, ale zrovna též jako podobenství o temné stránce západní civilizace, kde za všemi hesly o Bohu, víře, pokroku, demokracii, civilizaci, spravedlnosti .... je téměř vždy ten nepřiznaný důvod - touha po bohatství a moci, vidina zisku a mamonu. Zde je ten mamon ve fetišizované podobě peněz, které v tom místě děje jsou na nic, je to jen mámivá vidina bohatstství, které jsou obětovány všechny hodnoty, které jsou považovány za lidské v pozitivním smyslu slova. Z tohoto hlediska je to film misantropický a anticivilizační. (10.06.2015)

Toto má ďaleko od trileru. Pripomína skôr akýsi komorný neowestern a má veľmi jednoduchú zápletku. Až tak jednoduchú, že príbeh začína po čase nudiť. Celý čas som si však vravel, že spracovanie vyzerá temer televízne. Až na Maria Adorfa 'no name' herci a nejako tak (teda nezaujímavo) fungovali aj na obraze. Ani záver ma nejako extra nezaujal. Fádny ako celý film. Jediným väčším plusom je zaujímavé zasadenie do čistej atmosfericky vyzerajúcej púšte, ktorá dokáže vyžierať nielen vodu, ale aj mozgové bunky. (07.02.2020)

Stylově čisté, to pomalé tempo a ne vždy logické chování zejména hlavního hrdiny to pro mě ale činilo dlouhým, těšil jsem se na konec. Tím spíš, že jsem to měl ve 3D, v uherskohradišťské sportovní hale dnes při promítání bylo navzdory pozdněvečernímu času na padnutí a tomu odpovídal i odér některých návštěvníků filmovky. Navození atmosféry toho vyprahlýho filmovýho pekla bylo díky tomu dokonalý. (01.08.2018)

Druhý celovečerní projekt Rolanda Klicka můžeme popsat jako moderní minimalistickou parafrázi Leoneho Hodný, zlý a ošklivý (Il buono, il brutto, il cattivo, 1966). Vyprávění se také točí kolem trojice gaunerů, kteří mají spadeno na jeden poklad. Jenže namísto opulentního výpravného spektáklu mistra spaghetti westernů ohlodává Klick premisu i veškeré žánrové atributy na jejich samotnou dřeň. Jak kufr s penězi postupně mění majitele, začíná se vyjevovat jednak dynamika vztahů mezi jednotlivými figurami a především napětí mezi rolemi, které hrají navenek, a jejich niternými osobnostmi. Ostatně ačkoli postavy na jednu stranu nezapřou příbuznost s westernovými archetypy (šerif, záhadný cizinec, zlověstný rabiát, osudová dívka a padlá žena), v Klickově vyšinutém pojetí působí spíš jako lidé zlomyslně lapení ve bezčasém žánrovém lunparku. Ten má podobu dezolátního zapadákova uprostřed pouště, odkud není úniku, a kde se estetika měst divokého západu snoubí s postapoklyptickým rozkladem. Natáčení probíhalo v typicky klickovském dobrodružném duchu v pásmu nikoho mezi Izraelem a Jordánskem po šestidenní válce a Klick uvádí, že příhraniční napětí v místě natáčení přispělo k atmosféře celého filmu. Hudbu složila německá experimentální rocková kapela Can, jejíž hypnotické tóny dále přispívají k fantasmagorické pop/artové náladě díla. Mrtvý bod byl dramaturgy mezinárodního festivalu v Cannes vybrán jako zástupce za Německo do hlavní soutěže. Toto rozhodnutí ale vyvolalo nevoli mezi protežovateli a členy hnutí „nového německého filmu“, následkem čehož se snímek v Cannes promítal pouze stranou hlavního programu (jeho místo v soutěži zaujal dnes zcela zapomenutý titul Malatesta /1970/ Petera Lilienthala). Navzdory tomu Mrtvý bod doma při uvedení v kinech čekalo nadšené přijetí, které následně zpečetila Spolková filmová cena za nejlepší režii. [psáno pro LFŠ 2018] (18.04.2022)