Solino
Režie:
Fatih AkinScénář:
Ruth TomaKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Giannos AiolouHrají:
Christian Tasche, Barnaby Metschurat, Tiziana Lodato, Antonella Attili, Moritz Bleibtreu, Patrycia Ziolkowska, Francesco Fiannaca, Hermann Lause (více)Obsahy(2)
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění. Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa. V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o „společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo „sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění. Režisér Fatih Akin tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Fatih tentokrát věnoval film italským gastarbeiterům. Silné rodiné drama, se skvěle zahranou bratrskou dvojcí, plné vůně pizzy, pasty, porůří i italských pláží. Akin má opět příběh pevně v rukou a svěle vede herce, bezproblémů se vyrovna s náročnější výpravou (několik dobových etap) a tradičně staví na dravé ruční kameře. Žel první hodinu se rozjíždí poněkud pomaleji a nezvykle málo agresivně, zjevně chtěl zdůraznit italskou nit, ale vzhledem k tomu, jak se chytne v druhé půli, je to trošku nepatřičné. Takže není to nejlepší Akin, ale stále vysoko nad průměrem a dostatečně zajímavý pro diváka. Gigi a Giancarlo odejdou s rodiči z Itálie do Německa za prací a světlou budoucností, žel nic nejde samo, obzvlášť když rodina nedrží pohromadě tak, jak by měla... 80% ()
Super záležitosť a vťahujúca relaxačka. V jednom komente sa varil čaj, a presne to mi chýbalo k Vianociam, šálka voňavého čajíka a možno by toto Solino útočilo na max, ale zas musel by to byť skvelý čaj hej...:) Pizza, testosteróny a odhodlanosť sú určujúcimi postavami ságy talianskych prisťahovalcov v Nemecku. Nech vám tá kombinácia príde akokoľvek zvrátená:). Jediná mrzutosť, bratia: Bleibtreu chudinka nemohol za to že sa narodil s jediným talentom- hádzať dokonalé úsmevy, bol taký príťažlivý a... hajzel:( a druhý brat- hotová chodiaca láskavosť po operácii pohlavia a sympaťák ako vyšitý..... no ale pohľad do Bleibtreuových očí, he, resp. pohľad Bleibtreuových očí do mojich..... éé, to by stačilo...:))) ()
nijak zvlášť vyjímečný snímek, i když atmosféru měl docela příjemnou, takže jedno odpoledno zpříjemnit může. Herecky to taky bylo slušné. Dějově to však u mě haprovalo a určité chování postav mi chvilkami nesedělo. Navíc ta německá komunikace u italské rodiny...? Takže v celkovém hodnocení je to u mě na hraně 2-3 hvězdiček a na konec jsem se přiklonil ke slabým 3. ()
Nenápadný film bez nápadu. Samozřejmě si nemyslím, že kažý film musí být jasnozřivý jako Bergman, promyšlený jako Visconti anebo inspirovaný jako Fassbinder, ale alespoň 30% z toho by měl mít. Vzpomínání je vždycky zatíženo naivitou zkroucenou z vtipu, upravených polopravd a nostalgie - no a to je právě to, co mě příliš nezajímá. Fatih Akin má zřejmě svoje kořeny všude, ale možná také nikde, každopádně je režisérem, který touží být oblíbeným a tudíž zbytečně přeceňovaným. ()
V rámci festivalu Německá filmová pavlač jsme se kolegou malarkeym nemuseli ani dlouho rozhodovat pro projekci tohoto filmu, protože co by to bylo za filmové Německo , kdyby na něm nebyl Fatih Akin. Zatímco v součanosti kiny brázdí jeho mistrovský kousek Odnikud, na našem festáku jsme zašli spíše k Fatihovým začátkům ovšem to vůbec neznamená, že by se pán zaučoval. Odlišná atmosféra Itálie a Německa byla vykreslena výborně. Potěšily i záběry na duisburgskou továrnu známou ze seriálu Schimanski. Film má docela podorbný začátek a celkem střihaný konec, ano zachycuje velké velké časové období a někde se krátit muselo, ale takhle to působí poměrně nevyváženě. Nezlobil bych se, kdyby byl více příblížen vztah bratrů po přeberu holky, ale kluci to zahráli v Itálii těmi pohledy docela dobře to je fakt. Jednalo se o hezký film, chvílemi měl opravdu silné momenty a krásné scény, ale občas mohl být více propracovanější z hlediska postav. ()
Reklama