Obsah
-
Stejná krev je spojovala, stejná žena je rozdělila! Německý film o bratrství a síle odpuštění.
Film režiséra tureckého původu Fatiha Akina nás tentokráte přenese z půvabného italského venkova do průmyslového Německa.
V šedesátých letech se Romano Amato, jeho žena Rosa a synové Giancarlo a Gigi rozhodnou odejít z italského městečka Solino do Duisburgu. V nepůvabné průmyslové oblasti otevírají první pizzerii. Podnik začíná vzkvétat a oba synové si zvyknou na pohodlný život v Německu. Uběhne deset let. Matka Rosa nehledí na své zdraví při dřině v pizzerii. Otec Romano se stará o "společenské kontakty" a z chlapců vyrostou mladí muži. Oba jsou naprosto jiní, a přesto se zamilují do stejné dívky. Křehký umělecky nadaný Gigi těžce nese, když mu protřelejší Giancarlo "sebere" lásku doslova před očima. Rodina se rozděluje, Gigi se vrací s nemocnou matkou zpět do rodného města. Zamiluje si italský venkov, začne nový život. Natočí první film a potká svou tmavovlasou kamarádku z dětství. Tak uplyne dalších deset let. Setkání bratrů po dlouhé době vyplaví staré bolesti a rány. Všechno má však již příchuť zralosti, moudrosti a odpuštění.
Režisér Fatih Akin, který se našim divákům představit např. komerčně úspěšným snímkem "V červenci" (2000), tu řeší své věčné téma emigrantství do jiné kultury spíše okrajově. Je to spíše film o dozrávání, soudržnosti rodiny a bratrské lásce. (oficiální text distributora) -
V šedesátých letech opouští rodina Amato rodnou italskou vesnici Solino a odjíždí hledat štěstí do německého Duisburgu. Otec Romano má brzy práce ve fabrice plné zuby a matce Rose se stýská. Tak vznikne jejich plán, otevřít první pizzerii v Porúří. Zatímco Rosa vaří a Romano kouká za ženskými, jejich dva synové Gigi a Giancarlo se zamilují do stejné dívky. Během let se rodina rozpadne, Giancarlo zůstane bez práce a Gigi si splní svůj sen stát se filmovým režisérem. V osmdesátých letech už pizzerie nemá nic ze svého někdejšího lesku, Gigiho sen o filmu zůstane u vesnického kina v přírodě a Giancarlo začne pracovat pro televizi. Až při Gigiho svatbě o deset let později se bratři opět setkávají. (Siriuss)
Komentáře uživatelů k filmu (29)
-
Matty
Od komedie přes tragikomedii až k tragédii. Přesvědčivě napsané, výborně zahrané a s důrazem na nostalgickou notu zrežírované. Slza kanoucí z oka tohoto snímku mi připomněla Bio ráj (vždyť režisér jako by se k jeho odkazu nenápadným nápisem Cinema Nuovo hned zkraje hlásil). 85% Zajímavé komentáře: murakamigirl, Xeelee(27.4.2011)
-
T2
║Rozpočet DEM 10miliónov║Tržby Celosvetovo $3,033,000║(4.6.2010)
-
JANARYBA
Teď právě "jedu" po Fatih Akinovi, tak zase další skvělý film. Něco mezi http://www.csfd.cz/film/8995-bio-raj-nuovo-cinema-paradiso/ a http://www.csfd.cz/film/30658-ulicka-zazraku-callejon-de-los-milagros-el/. Jak to v životě chodí, jak jsou 2 bratři, vychovávaní stejně naprosto jiní, jeden šikovný a hodný, druhý lotr od malička a jak se s těmito dispozicemi potýkají až do dospělosti...(10.11.2008)
-
Xeelee
Solino je rozhodně pěkný film, ale neoslinil mě tak, jak jsem očekával. Sice jsem byl vtáhnut do děje, ale ne natolik, abych se věnoval jen televizi a v půlce filmu si nezačal dělat čaj. Nemyslím ten pytlíkový, ale sypaný, který se musí zalít vodou o určité teplotě a danou dobu louhovat. Pár minut jsem se filmu moc nevěnoval s pocitem, že o nic důležitého nepřicházím. Možná byl problém v tom, že postavy bratrů byly moc ikonovité. Přehlížený bratr parchant, kterého občas nenávidíme a občas ho litujeme vs snaživý úspěšný sympatický bratr, kterého mají všichni rádi a plní se mu jeho sny. Zas tak černobílé to sice nebylo, ale zanechalo to na mě takový dojem. Přesto je Solino kvalitní film a jsem rád, že jsem ho viděl. V tomhle případě to stačilo jednou, ale nenechte se odradit na první pohled zdrcující kritikou. **** jsou v tomhle případě opravdu poctivé.(13.6.2008)
-
murakamigirl
Super záležitosť a vťahujúca relaxačka. V jednom komente sa varil čaj, a presne to mi chýbalo k Vianociam, šálka voňavého čajíka a možno by toto Solino útočilo na max, ale zas musel by to byť skvelý čaj hej...:) Pizza, testosteróny a odhodlanosť sú určujúcimi postavami ságy talianskych prisťahovalcov v Nemecku. Nech vám tá kombinácia príde akokoľvek zvrátená:). Jediná mrzutosť, bratia: Bleibtreu chudinka nemohol za to že sa narodil s jediným talentom- hádzať dokonalé úsmevy, bol taký príťažlivý a... hajzel:( a druhý brat- hotová chodiaca láskavosť po operácii pohlavia a sympaťák ako vyšitý..... no ale pohľad do Bleibtreuových očí, he, resp. pohľad Bleibtreuových očí do mojich..... éé, to by stačilo...:)))(9.12.2008)
-
jhrasko
Najslabší Akinov film, ďaleko najslabší. Až do 60.min. sa v ňom neudialo nič, čo by ma presvedčilo, že ho mám so záujmom dopozerať. A to sa mi pri jeho filmoch vobec nestáva, práve naopak. Chýbala mi uhrančivosť, rafinovanosť a fatálnosť jeho neskorších kúskov...veľké sklamanie.(18.11.2009)
-
doinel
Skvělý film, který sice není tak neskutečně nabitý energií jako pozdější Akinův film "Proti zdi", ale i tak nabízí úžasný příběh dvou bratrů a jedné italské rodiny zabydlující se v Německu. V něčem mi film připomíná klasické pohádky. Jsou zde dva bratři - jeden zlý a druhý hodný, ten zlý lstí získá bratrovu ženu i slávu a na konci je smíření a happy-end, který sem ale naprosto přirozeně patří.(15.4.2009)
-
Angelopul
Fatih Akin je můj nejoblíbenější současný německý režisér. Jeho stěžejním tématem jsou život a trampoty přistěhovalců v Německu. V Solinu toto téma bravurně kombinuje s poctou italské poválečné kinematografii. Za pomocí úžasného filmového jazyka, který stojí na brilantní schopnosti Fatiha vyjadřovat se obrazem a na jeho dramatickém nadání, přináší rafinovaný příběh dvou bratrů v Německu žijících Italů. Solino vypráví o jejich vzájemném vztahu, vztahu k rodině, k ženám, filmu, o jejich dospívání a životě v cizí zemi. Způsob jakým k nám pak Fatih Akin skrze plátno v případě Solina hovoří mi evokuje např. Feliniho AMARCORD. Příběh je nám vyprávěn s neuvěřitelnou lehkostí, úžasným humorem, zároveň však vypráví i o strastech a to mu spolu s dobře napsanými postavami dává na uvěřitelnosti a autentičnosti. Fatihu Akinovi se podařilo natočit opravdu krásný film, který však není kýčem. Mám tento film moc rád a dle mého názoru patří k vrcholu současné evropské kinematografie.(27.6.2011)
-
mrqas
Akinova báseň oslavující (nejen) film. Přestože není samotný příběh úplně optimistický, tak nádherná poetická a nostalgická atmosféra mě doslova pohltila. Díky ní jsem se nechal unášet vlnami pozitivního myšlení, které mě nakazilo, a proto Akinovi odpustím i to, že postavy mluví německy už v Itálii a potom v Německu stejně nerozumí. PS: Když už jsme tady u těch podobností, přišla někomu taky na mysl Láska mezi kapkami deště?(23.8.2011)
-
markuc
Uplne jsem tenhle film zapomel hodnotit a ted kdyz jsem ho videl znovu,jsem se znovu presvedcil o jeho kvalitach. Mam rad rodinne pribehy a tento film vypravi o jedne (italsky pristehovalci v Nemecku) - bratrstvi navzdy,i tak by se dal popsat tento film.(28.6.2008)
-
DruidKarel
1158. hodnocený film:(13.1.2012)
-
hans500
Výborný příběh a scénář, výteční herci.(9.4.2009)
-
jatamansi
1964 ještě doma v Itálii. Po otcově-dědečkově smrti směr Německo. Duisburg. Země zaslíbená, nebo spíš byt zaslíbený? S WC na chodbě, bez bidetu! Cibule je malá, artyčoky nejsou. Otec si nechce špinit ruce. Matka vymyslí pizzerii, Solino. Otec neplatí nájem a účty, zato koupí televizi. Ty hákové kříže mne fakt dostaly. Nápad s kolejemi bezvadný. Zlodějem spony ovšem druhý z bratrů. O deset let později pizzerie už zavedená. Gigi i Giancarlo oba pracují, jeden stále krade. Konkurence roste, zlatá mládež si užívá. Přistižení není nejpříjemnější. Trik s dědečkovou fotkou vtipný. Ale kufry jsou sbaleny. Gigi stále za malého hloupého bratra. Giancarlo ten protřelý. Krádež kamery vyústí nečekaně. Další sbalený kufr už není chlapců. Když je bratr hajzl, těžko něco dělat. Ukrást identitu je tak jednoduché. Otec není o moc lepší a zase je to na Gigim. „Jdi si žít svým životem,“ říká matka. Zvláštní film, takové Kaino-Ábelovské, vzbuzující emoce. Včetně Gigiho prvního a posledního filmu.(26.9.2008)
-
ZkuKol
Fatih tentokrát věnoval film italským gastarbeiterům. Silné rodiné drama, se skvěle zahranou bratrskou dvojcí, plné vůně pizzy, pasty, porůří i italských pláží. Akin má opět příběh pevně v rukou a svěle vede herce, bezproblémů se vyrovna s náročnější výpravou (několik dobových etap) a tradičně staví na dravé ruční kameře. Žel první hodinu se rozjíždí poněkud pomaleji a nezvykle málo agresivně, zjevně chtěl zdůraznit italskou nit, ale vzhledem k tomu, jak se chytne v druhé půli, je to trošku nepatřičné. Takže není to nejlepší Akin, ale stále vysoko nad průměrem a dostatečně zajímavý pro diváka. Gigi a Giancarlo odejdou s rodiči z Itálie do Německa za prací a světlou budoucností, žel nic nejde samo, obzvlášť když rodina nedrží pohromadě tak, jak by měla... 80%(26.10.2010)
-
1945
Brilantní příběh uprostřed italštiny a němčiny...(28.11.2010)
-
agassi68
Klasický príbeh dvoch bratov, dobrého a horšieho. Celé obalené scenériou šesdesiatich rokov v Taliansku a Nemecku. Príbeh pekný, no dopredu som vedel ako sa skončí a to nemám rád. Navyše scény s kinom mi veľmi pripomínali iný taliansky film, na ktorého názov si teraz neviem spomenúť a ten vo mne zanechal o dosť lepší dojem..(15.4.2009)
-
decay
Nejdem sa tu rozpisovať o tomto filme. Rovno Vám odporúčam aj ostatné filmy Fatiha Akina :)(1.11.2010)
-
RickyFitts
tak to teda... celou dobu jsem myslel, že ten příběh někam spěje, a ono ne... takřka všichni mladý herci jsou nesympatický, klišé je příliš, akinovská poetika na mě tentokrát nefungovala a rozuzlení - ty chechtající se Italové na konci - to už jsem nepobral vůbec...(9.9.2011)
-
Abdul
Miluji ságy. Od Kusturicova Undergroundu po Garcia- Marquezovo Sto roků samoty. Solino je sice kapánek jinde, ovšem celkovým vyzněním nemá slabinu. Bráchové budou vždy bráchové a ten Bleibtreuův s afrem na hlavě je navíc bezkonkurenční.(19.3.2004)
-
Barak
Velmi dobře natočené drama, které je však tak trochu předvídavé a místama nevěryhodné - ten spletenec rodinných vztahů je komplikovaný více, než by bylo třeba. Není to tak pohltivé, jak bych čekal, ale nudit se nebudete....(20.6.2008)
