Komorná

Něžný příběh dvou dívek, které se začnou mít rády trochu víc, než je pro jejich pohlaví a společenské postavení obvyklé, doplňuje velmi solidní drama s několika překvapivými zvraty v ději. Atmosféra sexuální frustrace (při čtení erotické literatury) i sexuálního napětí (když se dívky sblíží) by se dala krájet. Vyhroceně emocionálně jsou ale natočené i scény s krutým strýcem, kdy se zdá, že dívka ze své zlaté klece nemůže uniknout a navždy už bude buď strýcovou poslušnou loutkou nebo obětí. Některé scény působily spíše jako sen. Zajímavý námět o vzpouře poslušných a pokorných, odvážné ztvárnění a precizní herecké výkony – tenhle film si mě získal svou jinakostí. (06.09.2016)

Park je pro mne snad nejméně oblíbený Korejský režisér. To zas byla nuda. Výtvarně zajímavé, atmosféra slušná, i erotika potěšila, ale to bylo vše. Příběh na mě až moc spletitý, ztrácel jsem se, gore žádné, nemám moc co chválit. Přežil jsem to, slabý trojec se skříplými zuby hodím. Pořád lepší než Má Pomsta, ale už nikdy více. 50% (10.11.2016)

Některé filmy provází hype, Komornou naproti tomu anti-hype a zvěsti o špatném filmu nebo nejhorším Parkovi. Ani jedno není pravda, ale zároven je dobře, že mi to trochu snížilo očekávání. ( I toho sexu jsem tam čekal víc, explicitnosti Adéle to nedosahuje.) Asi se dal čekat film propracovanější (=na maximum) po režisérské či vizuální stránce, takhle mě zaujmul především způsob vyprávění a odkrývání děje. Ocenil jsem, že i divák jako já se ve filmu dokáže orientovat, vše si pospojovat, a přesně si vybavit, jaké náznaky nám Park poodhalil několik desítek minut nazpět. Kvalit trilogie odplaty to nedosahuje, ale nebál bych se Komornou postavit na stejnou úroveň nebo dokonce výš než Stokera nebo Žízeň. (10.07.2016)

Erotický thriller, který přes pomalé tempo ani na chvilku nenudí a ve třech částech odvypráví příběh, ze kterého divákovi od začátku neříká všechno, takže postupně doplněnými záběry mění význam scén. Sice nemám jasno v korejsko-japonských vztazích první poloviny 20. století, takže třeba jen sledovat, kdy postavy mluví korejsky a kdy japonsky, bylo nad mé síly, ale i tak to byla vizuálně velmi dobrá podívaná. (23.05.2020)

(1001) Nevím, nevím. Chan-wook Park má sice talent jak na stavění knižních adaptací na hlavu, tak na překračování hranic, které jsou za hranicemi, o nichž se předtím myslelo, že jsou nepřekročitelné (a jeho Žízeň bude navždycky jeden z mých nejoblíbenějších filmů), ale stejně mě nedokázal úplně přesvědčit. V mých očích je to málo podvratné na to, aby se to výrazně lišilo od těch předčítaných povídek, ale aspoň je to víc upřímné, alespoň tak jsem se to rozhodla vnímat. (14.12.2020)