Rabu＆Písu

Na to že to mi doporučil můj bratr se kterým máme odlišný vkus tak tohle byl absolutní masterpiece. Hlavní postava je všem jen pro smích a sám to nikde nemá lehký. Ryoichi tak jeden den na obědové pauze (asi) uvidí člověka co prodává želvy a tak si Ryoichi jednu koupí. S Pikadonem (jméno té želvy)mají sen o tom že Ryoichi bude v kapele. Dál to vysvětlovat nebudu abych někom to nevyspoileroval. Každopádně to jak jen přemění želva rozsvítí vám svět a restaruje vás je nádherný. Musím se přiznat že jsem i plakal když Ryoichi ztratil Pikadona a byl totálně v prdeli z toho že nemá svého mazlíčka. To jak si Ryoichi uvědomí že ho sláva udělala někým kým nikdy nechtěl být a to jak Pikadon je stále naživu a vrátil se za Ryoichim je krásné. Vím že to má být i vtipné a to je, ale spíš mi to přišlo smutné. Definitivně 5 hvězd a vřele doporučuji. (27.03.2023)

Že je Šion Sono úchyl, o tom nemůže pochybovat vůbec nikdo. A ačkoli to dlouho vypadalo, že filmy bez krve, násilí a sexu není schopen točit, zrovna tenhle snímeček je důkazem, že tomu tak není, a přesto je to dostatečně ujeté. Zdá se, že si Sono dal dostaveníčko s Jeunetem nebo alespoň zhlédl Amélii z Montmartru či Galimatyáš, protože parta zvířat a hraček kolem kouzelného děduly, která je vlastně jedním z hlavních hybatelů děje, je přesně v Jeunetově stylu. Příběh jako takový se točí kolem Ryoichiho, chlápka s extrémně nízkým sebevědomím, jenž v práci vypadá jako kdyby měl slimáky v puse a hřebíky ve střevech. Ten je navíc tajně zamilován do kolegyně Yuko, která je na tom trochu lépe - tváří se totiž jako socha při zemětřesení. A ještě jedna postava je zde důležitá - želva, která mu svérázným způsobem pomáhá v jeho pěvecké kariéře. Přestože Sono ještě nedávno vzýval 35mm film, tady na právě želvu, hračky a dění kolem nich využívá počítačovou animaci téměř v jednom kuse. Vůbec to ale nevadí - scénář je fantastický a těžce bázlivý až silně arogantní Hiroki Hasegawa a šedá myš Kumiko Asó (prakticky k nepoznání) zvládli své postavy naprosto jedinečně. Na Sona to je možná až příliš křehké a milé, zároveň ale tvrdě pravdivé - při kterémkoli plánování v životě je dobré vědět, co chci dělat, až dosáhnu svého cíle (nebo po Vánocích spláchnout Pikadona zase do záchodu). Protože jinak může PIkadon přijít až za vámi. A takovéhle vyznání lásky, to bych si snad ani nepřál. 100 % (23.06.2016)

Snáď nikto netočí tak originálne, uletené a rozmanité filmy, ako Sion Sono. Síce mám radšej, keď sa drží násilnejších, perverznejších a psychologickejších témat, to mu ide najlepšie, Love & Peace je už skôr taká regulérna komédia v tak trochu infantilnejšom štýle a v samotnom základe tradičnou témou, ako sa z loosera stane obdivovaná hviezda, v tomto prípade vďaka hudbe, ale v jeho prevedení je to opäť zážitok, aj keď už nie tak, ako väčšinou. No záleží to hlavne na tom, čomu sa film práve venuje. Scény, v ktorých je hlavný hrdina absolútny looser som si nadmieru užíval, toto je tradične japonsky dotiahnuté až do maximálneho extrému a tak je to so všetkými tými infantilnými grimasami vydarená zábava. A rovnako musím pochváliť všetko súvisiace s korytnačkou, jej význam pre celkové dianie sa mi veľmi páčil, vlastne rovnako, ako všetky scény s ňou, bola nielen mimoriadne zaujímavá, ale aj roztomilá. No trochu horšie dopadol ten zvyšok, prerod loosera na hviezdu v hudobnom priemysle je až moc využívaná téma, aby dokázala výraznešie zaujať, pričom tu ide všetko prakticky podľa očakávaní a sklamala ma aj celá línia s dedom a jeho oživnutými hračkami, toto malo taký potenciál, ale s výnimkou technickej stránky ma to moc nezaujalo a ani tie dialógy medzi hračkami, s ktorými sa mohli vyhrať ma moc nezaujali. Nebolo to najhoršie, ale keby sa táto línia z filmu odstránila, nemyslím, že by som o niečo prišiel. Ale aj tak celkovo sa na to pozerá viac, než dobre, každú chvíľu sa nájde niečo zaujímavé a tak som si to užíval až do konca. Pochváliť musím aj postavy, hlavný hrdina ma bavil v oboch svojich polohách, ale viac predsa len, ako ten looser, k tomu Kumiko Aso, ktorá sa pre takéto hanblivky skvelo hodí a ideálne vedľajšie postavy a cameá častých Sonových hercov. Takže skôr uprednostňujem iné témy, ale som rád, že Sono je stále svoj a tak sa môžem tešiť aj na jeho ďalšie filmy. 72% (15.01.2017)

"Co je Pikadon?" Dost souhlasím s tím, co napsal ScarPoul: Neuchopitelný Shion Sono a hlavní hrdina, který značnou většinu času leze na nervy. Současné to má ale standardně "sonovsky" šílený nápad a vysokou kvalitu. Nadstandardní, nicméně, když porovnám s takovým Love Exposure, začínám mít pocit, že kdysi narval Sono do filmu nápady, které by jiným stačily na filmů pět a dnes se spokojí s nápadem jedním (většinou konkrétní nešvar společnosti), na kterém se následně vyřádí se svými jistě ne zcela normálními myšlenkami. Není to zlé, Love Exposure mě kdysi uchvátilo nejvíc, nicméně nechme ho pracovat. (06.02.2017)

Taková jeunetovština po japonsku, vlastně roztomilá naučná pohádka, která v jednom ohledu mírně vykrádá Příběh hraček. Škoda jen té přepálené stopáže a toho, že od poloviny filmu jsou karty tak rozdané, že je jasné, kterým směrem se děj bude ubírat (trochu mi to připomnělo povídku o šťastných kopačkách z knihy Deset měst Marcela Argiliho). Ale určitá přehnanost (jak ve výrazech hlavní postavy v úvodu filmu, tak v celém tom ztráty a nálezy království) se mi hodně líbila. Dokonce si tady Japonci neopomenou rýpnout do mezinárodních vztahů - nějak rychle běžní obyvatelé Japonska zapomněli, kdo na ně shodil ty atomové bomby, a teď se tomu státu div neklaní. V tom pohádkovém smyslu se mi líbí i to, že člověk by měl spoléhat a nezapomínat na ty přátele, kteří při něm stáli v nouzi, že by neměl podrazit ty, kteří mu pomohli (naprosto skvělá scéna, kdy oznámí odchod od Rebelů během písně Držme spolu), a koneckonců se mi líbí i věčně nalitý "pohádkový dědeček" (dobrá hláška: "Oni mě nevidí, protože věří jen ve vědu".) a protože sami máme doma želvu, je pro mne i tento výběr nadmíru sympatický (ačkoliv jsem rád, že není větší, protože bytem chodí podobně jako tenhle bourák.) A nezapomeňte - příliš velké sny vás mohou zničit. (15.07.2023)