Mozek v plamenech

On to vlastně není nějak výrazně dobrý film. Chloë Grace Moretz má charisma, ale její výkon tady nebyl vždy zcela přesvědčivý a ani samotné tempo to nemá úplně vyrovnané, ale přesto je Brain on Fire důležitý film. Resp. je adaptací důležitého příběhu, který určitě zachránil mnoho životů. A krom toho je to příběh i hodně zajímavý. Bylo tu zmíněno, že je to jak celovečerní epizoda House a tohle tvrzení není vskutku daleko od pravdy. (19.08.2017)

Autoimunita. Z lékařského hlediska má mnoho podob a kdo se s něčím takovým potýká, ví, že se nejedná o nic jednoduchého. Při autoimunitních onemocněních není organismus schopen správně identifikovat škodlivé vetřelce a imunitní systém ničí i buňky vlastního těla. Příběh o profesionální mladé novinářce příkladně poukazuje na nebezpečnou skutečnost autoimunity, kterou postihne mozek. Takový jedinec se začne chovat podivně, byť jen chvilkově, a ano, každý by řekl, že se chová jako blázen. Jenomže takovéto stavy se pomaličku zhoršují a problémy na sebe nenechají dlouhou čekat. Hrdinkou příběhu je Susannah, kterou taková nemoc postihne a my máme možnost vidět jak se takto postižený člověk mění, co na to společnost a rodina a hlavně lékařská věda. Zahrála si ji Chloë Grace Moretz, která tímto udělala ve své herecké kariéře další krok kupředu. K dokonalosti samozřejmě ještě toho hodně chybí, ale její snaha dát do role všechno je vidět. Nedokonalosti má i film jako takový. Schází tomu ta správná atmosféra zoufalosti a citů. Scény, kde lékaři nad Susannah lámají hůl, protože nemohou žádnou vyšetřovací metodou najít příčinu a rozhodnou se k řešení, které je po lidské stránce šokující, prostě s divákem zase tolik nehne, jak by správně mělo. Na druhou stranu je dobře ukázáno jak takový člověk autoimunitou mozku vypadá a co všechno se může stát. Už z tohoto hlediska snímek za povšimnutí stojí. (16.05.2018)

Slušně odsýpající žánrová jednohubka, která zaujme jak solidním hereckým výkonem Chloë Grace Moretz, tak i jímavým životním příběhem. Brain on Fire sice "jede" podle předem načrtané předlohy, která ve filmech podobného ražení byla užita snad už nepočítaně, avšak ani tento aspekt mi nezkazil příjemný divácký zážitek, který byl ještě o kus více umocněn vtahující kamerou a soundtrackem. „What else had I forgotten? What else would come back, knocking me off balance and reminding me how tenuous my grip on reality was?“ (20.07.2017)

Jeden z nejlepších životopisných filmů!V krátkém čase vidíme průběh onemocnění Susan od začátku od vypuknutí nemoci až po její uzdravení......Měla štěstí na mladou lékařku která jediná se nenechala odradit a šla dál a o tom to je.Susan měla štěstí.Perfektní scénář,režie,kamera a obrovský výkon Moretz.Muselo to pro ni být i náročné emociálně.Jak dokázala zahrát člověka kterého mění postupující nemoc.To bylo na Ocscara a zaslouženého.A nakonec české dialogy a dabing.Opět velice profesionální.Bravo. (15.10.2019)

Tématicky síce zaujímavé, ale filmovo naozaj dosť priemerné. Pri takomto filme som čakal akosi väčšie vypätie emócií, ale bohvie prečo to pôsobilo tak vlažne. Inak, záver je naozaj na zamyslenie. Normálne by ma zaujímalo, koľko ľuďom predčasne uzavreli diagnózu (BPI, schiza, a pod.) s tým, že mali napokon túto autoimunitnú háveď. Inak, asi nie som jediný komu Chloë do hlavnej úlohy akosi nepasovala, keďže vizuálne mi pripomínala skôr stredoškoláčku ako serióznu novinársku vychádzajúcu hviezdu. Ale zas nebola až tak úplne márna ako som spočiatku čakal. Najviac ma z toho celého filmu aj tak bavil doktor Najjar, ktorý zachraňoval nielen Susannah, ale napokon aj celý dejový spád, ktorý sa už ocital pomaly ale isto na mŕtvom bode. (09.08.2017)