Fúsi

Fúsi - zavalitý chlapík z části s duší dítěte, ale především introvertní dobrák. Jeho postava je jak smutná, tak fascinující a především naprosto perfektně zahraná. S Fúsim se dá velmi lehko ztotožnit, film totiž krásně vystihuje problémy uzavřeného osamělého člověka, který by rád navázal kontakt, ale je spíše každému pro smích. Samotný příběh už ale tak objevný není. K Fúsiho smůle se mu do života připlete maniodepresivní ženská, ze které nečíhá nic dobrého. Přesto je to jiskřička naděje. Atmosféra filmu se tedy nese na melancholické, místy mírně úsměvné, avšak po většinu času spíše depresivní vlně. Závěr dojal. (11.01.2017)

Videné v jeden týždeň s ďalším islandským filmom Barani. A veruže ma Barani bavili viac (hoci hodnotenie dávam totožné), lebo pri Fúsim som sa pristihol, že sa občas nudím, ba priam som až sklúčený. Avšak to bol tvorcovský zámer. Inak je hlavná postava veľmi príjemná, ktorú ľutujete, súcite s ňou a nakoniec je aj fandíte. Baví ma ten islandský minimalizmus, aj čo sa týka stopáže a taktiež aj množstva použitých slov. Na rozdiel od Baranov nie je Fúsi až tak spätý s miestom vzniku, ale nechcem si predstaviť ako by takýto film vyzeral, keby sa natočil v našich končinách. (16.04.2016)

Tichý outsider, panic, žijúci sám so svojou matkou, šikanovaný kolegami sa dávno zmieril, že ho v živote nič nečaká, len monotónna nuda. Postupne sa však jeho život má šancu zmeniť... Severský filmový príspevok nemá v sebe prílišnú originalitu, podobných filmov sme už mohli vidieť, ale má úžasnú atmosféru, ktorú vyžaruje čistý a dobrý obézny hromotĺk. Je to práve postave Fúsiho v perfektnom vyjadrení Gunnara Jónssona, ktorá suverénnym sposobom ťahá celý projekt. 4+ (10.04.2016)

Fúsi je prezentován jako typická černá severská komedie. Z tohoto ohledu jsem očekával něco, co jsem vlastně vůbec nedostal. Místo toho jsem s přibývajícím časem úpěl bezmocností jakkoliv nebohému Fúsimu pomoci a přivíral jsem oči víc, než když Hachiko nedostal svoji pravidelnou nádražní svačinku. Film silný ve své schopnosti učinit diváka bezradným. 7/10 (31.01.2016)

...neviem, kedy naposledy a či vôbec, vo mne vzbudila fiktívna filmová postava toľko ľútosti ako Fúsi. A možno ani nebol tak fiktívny...smutné a veľmi uveriteľné, možno až na tú intímnu chvíľku s blonďavou Sjöfn, ale nebudem sa v tom hrabať. Nenápadný film s nenápadným koncom. Zrejme už sa budem na ľudí ako Fúsi pozerať trošku inak. (05.04.2017)