Zakázaná komnata

Reálné zhmotnění snů je neuvěřitelný nápad, v krátkém filmu by fungoval skvěle a já bych dával za pět *. Jenže film má přes dvě ubíjející hodiny. Takže tahle šílená přehlídka opravdu ničí duši zdravého člověka. Ale musím uznat, že podobnou projekci zřejmě již v životě nazažiju a za to přidám hvězdu nahoru. (07.07.2015)

Svou vicemene povidkovou strukturou a primocarym durazem na humor se sice zdanlive jedna o mene ambiciozni kus, jenz uplne nedosahuje kvalit Maddinovych predchozich majstrstyku, ale i tak je zde merou vrchovatou patrna ohromna invence a typicky naprosto dokonale audiovizualni atributy. Je velka skoda, ze evidentne ne kazdy divak dokaze proniknout do teto prijemne ruzove jeskynky. (10.07.2015)

Film byl sponzorován Centre Pompidou, tomu odpovídá, že se dílo blíží videoartu, takový Krvavý román na video. Nemohu říci že by mne to plně strhlo, ale mají vůbec takové věci strhávat? Interpretaci pomůže (spoiler) znalost, že celý film je rámován povídáním o koupání ve vaně, + že celé dobrodružství končí, když dřevorubec najde svou ztracenou vzpomínku (ona dívka) v plně rozteklém výbušném rosolu.(spoiler end) ani já ani zbytek publika jsme nepochopili, film jako komedii, ačkoliv zpětně nechápu jak je to možné s takovým množstvím absurdně směšných scén, nesmyslnými přeskoky, dramatickým požíráním lívanců a stálým přerušováním napětí jednoho příběhu dalšími a dalšími nesouvisejícími vyprávěními senilního dědka. (08.07.2015)

Podle oficiálního popisu z KVIFF by se dalo skoro soudit, že ani ten, kdo ho psal, se na film nedovedl dokoukat (koupání a lívance jsou první dvě "scény"). Zvládla jsem na to koukat až do konce, ale stálo mě to tedy hodně sil. Délka filmu (zvlášť takového) byla už docela nepříjemná, ale na to je člověk u takových těch "uměleckých" filmů (těch, jejichž smysl pochopí možná tak psychopati nebo opravdoví filmoví nadšenci) už skoro zvyklý, že se tu "uměleckost" snaží nahnat i nesmyslnou délkou. Vizuálně to připomínalo trochu Monty Pythony, ale taky žádný zázrak. Takovéhle vize může mít asi člověk po užití LSD nebo jiného podobného prostředku, který dovede člověka dostat za hranici všedních dní. Tedy přinejmenším za tuto představu může patřit z mého pohledu tvůrcům filmu dík. A to je asi tak vše. Nebyla jsem schopná tento film na KVIFF ohodnotit, nejsem schopná ho hvězdičkově zhodnotit ani tady, mohla bych dát v zásadě jakékoliv hodnocení a obhájila bych si ho. Podruhé bych to vidět ale nemusela. (05.07.2015)

Maddin ve vrcholné formě. Výtvarně možná nejkrásnější koláž, jakou ze svých oblíbených stylů dosud vytvořil. A příběhy se vrství a noří do sebe báječně absurdním způsobem, jejich protagonisté vyskakují zpoza napůl zamlžených hlubin paměti právě včas, aby svůj kus vyprávění posunuly dál a přidali k celku, zatímco celková tapisérie se postupně zaplňuje jednotlivými dílky jako široký obraz s přesahem do braku, mystična i čisté poezie. A vtipné je to jako bájná Nejsmutnější hudba světa, k čemuž přispěl i skvělý překlad na MFF KV. (20.07.2015)