foto

Charlotte Rampling

  • nar. 5.2.1946 (70 let)
    Sturmer, Anglie, Velká Británie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

I když se ve svých začátcích britská herečka Charlotte Rampling před kamerou objevovala spíše jen zřídka, již v mládí se zařadila mezi výrazné herecké osobnosti celoevropského významu. Dnes má na svém kontě řadu prestižních filmových cen z různých zemí a nutno dodat, že v posledních letech točí častěji než kdykoliv předtím. Narodila se v malé vesnici Sturmer na jižním pobřeží Anglie, jejím otcem byl Godfrey Lionel Rampling (1909-2009), kdysi úspěšný sportovec a olympijský vítěz v běhu z roku 1936, později vysoký důstojník v armádě, v hodnosti plukovníka sloužil po druhé světové válce v řadách NATO.

Podle otcova aktuálního působiště vyrůstala Charlotte Rampling v Británii, Francii a také na Gibraltaru, otec ji i sestru Sarah vychovával v přísně vojenském duchu. Charlotte studovala v Británii, ale také na dívčí akademii ve francouzském Fontainebleau, absolvovala i obchodní kurz. Počátkem šedesátých let začala pracovat v reklamní agentuře, brzy se ale prosadila v modelingu a odtud již nebylo daleko k účinkování na jevišti a před kamerou. Ve filmu debutovala menší rolí vodní lyžařky v Lesterově komedii FORTEL A JAK HO ZÍSKAT (The Knack... and How to Get It, 1965), souběžně začala hrát v londýnském divadle Royal Court Theatre.

Širší pozornost jí vynesla postava houslistky Meredith ve filmu DÍVKA GEORGY (Georgy Girl, 1966), díky znalosti několika jazyků ji brzy začali oslovovat i filmaři z jiných zemí. Slavný italský režisér Luchino Visconti ji například obsadil do svého filmu SOUMRAK BOHŮ (La caduta degli dei, 1968). Tady se poprvé setkala s Dirkem Bogardem, s nímž později vytvořila pár opět v italském filmu zasazeném do druhé světové války NOČNÍ VRÁTNÝ (Il portiere di notte, 1973). Mezitím přišly první nabídky k filmování i z Francie, koncem šedesátých let začala často vystupovat i v britských televizních seriálech. Mezitím do jejího soukromí krutě zasáhl rok 1967, kdy po narození mrtvého dítěte spáchala sebevraždu její starší sestra Sarah. Krátce nato její matka Anne Isabelle prodělala mrtvici a až do její smrti v roce 2001 před ní rodina tajila skutečnou příčinu úmrtí Sarah.

Charlotte Rampling vyzrála ve všestrannou herečku a dokázala ztvárnit naprosto odlišné charaktery, především ale zužitkovala svou chladnou krásu s nepřístupným obličejem a často byla obsazována do postav odměřených osudových žen. Nevyhýbala se ani historickým kostýmům, hrála například v italském životopisném filmu GIORDANO BRUNO (1973), v britském historickém filmu JINDŘICH VIII. A JEHO ŠEST ŽEN (Henry VIII and His Six Wives, 1972) ztvárnila královnu Annu Boleynovou. Kromě evropských kinematografií se uplatnila i v hollywoodské produkci, hlavní ženský part odehrála například v detektivním příběhu SBOHEM BUĎ, LÁSKO MÁ (Farewell, My Love, 1975), jako zaměstnankyni aquacentra Rachel jsme ji mohli vidět v dramatu ORKA ZABIJÁK (Orca, 1977), později ji oslovil i Woody Allen (VZPOMÍNKY NA HVĚZDNÝ PRACH - Stardust Memories, 1980).

Ve svém soukromí se Charlotte Rampling od mládí věnovala fotografování a malování (zdatnou malířkou byla ostatně i její matka), její umělecké zájmy se promítly i do soukromého života; jejím prvním manželem byl v letech 1972-1976 Bryan Southcombe (1937-2007), sochař, herec a také spisovatel. Jejich syn Barnaby Southcombe (*1972) dnes pracuje jako televizní režisér. Jejich domácnost s nimi ovšem sdílel také model Randall Laurence a život ve třech v 70. letech zaměstnával britská bulvární média. Po rozvodu se Southcombem se Charlotte Rampling v roce 1978 podruhé provdala za francouzského hudebního skladatele Jeana-Michela Jarre (*1948), s nímž má syna Davida (*1977). Potkali se na festivalu v Cannes a jejich manželství vydrželo dvacet let (rozvedli se v roce 1998).

Jestliže Charlotte Rampling nastřádala na své konto početnou filmografii mezinárodně oceněných snímků, sama se k prestižní trofeji přiblížila až s francouzským filmem UMŘÍT SE DÁ JEN DVAKRÁT (On ne meurt que 2 fois, 1985) režiséra Jacquese Deraye, za nějž byla nominována na Cézara. Kromě častějšího účinkování ve francouzských filmech té doby (AŤ ŽIJE ŽIVOT - Viva la vie, 1984) znovu hrála i v Americe a po boku Paula Newmana stála například v dramatu ROZSUDEK (The Verdict, 1982). Nutno nicméně přiznat, že v 80. a 90. letech hrála ve filmu jen výjimečně, častěji začala točit až po roce 2000 a dodnes hraje v několika filmech ročně.

Opětovné nominace na francouzského Cézara jí vynesla účast ve filmech POD PÍSKEM (Sous le sable, 2000), BAZÉN (Swimming Pool, 2003) a LUMÍK (Lemming, 2005). Zvláště filmu BAZÉN (Swimming Pool, 2003) si osobně Charlotte Rampling osobně cení. Teprve tady po smrti své matky byla ochotna přijmout jméno filmové postavy Sarah, i když ji to stále připomínalo dávno zesnulou starší sestru. Mezitím již v roce 2001 získala čestného Cézara za celoživotní přínos francouzské kinematografii. Ceny za celoživotní dílo ostatně dostává v posledních letech i v dalších zemích, jako čestný host se zúčastňuje mezinárodních filmových festivalů, nadále ale stále aktivně pracuje. Připomeňme například hlavní ženskou roli Ljubovny Raněvské v řecké adaptaci slavné Čechovovy divadelní předlohy VIŠŇOVÝ SAD (The Cherry Orchard, 1999), jako Lady Spencerovou a matku titulní hrdinky jsme ji mohli vidět také v historickém filmu VÉVODKYNĚ (The Duchess, 2008). Několikrát ji ke spolupráci přizvali i filmaři ze severských evropských zemí, nadále ale hraje především v britských a amerických filmech (NEOPOUŠTĚJ MĚ - Never Let Me Go, 2010).

V současnosti (2012) má Charlotte Rampling za sebou bezmála osmdesát filmových rolí; sama říká, že její prioritou nebylo bavit diváky, spíše si vždy vybírala náročné postavy a herecké úkoly, které ji nutily k výrazným uměleckým výkonům. To ostatně dokládá i její filmografie, v níž najdeme jen málo diváckých trháků, ale řadu hodnotných filmů různých žánrů. I když přes pokročilý věk zůstává vyhledávanou filmovou herečkou, stále častěji se stahuje do soukromí, v němž se opět věnuje svým uměleckým zájmům. Jejím současným životním partnerem je Francouz Jean-Noël Tassez (*1956), bývalý novinář a nyní mediální podnikatel; žijí spolu již od Charlottina rozvodu s Jeanem-Michelem Jarre v roce 1998.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

2017 Euphoria
2016 Sculpt
Seances
2015 London Spy (TV seriál)
Zakázaná komnata
45 let
2014 Le dos rouge
2013 Broadchurch (TV seriál)
Jen 17
Moře
Noční vlak do Lisabonu
2012 Bez záznamu
Ghost Recon: Alpha
Já, Anna
Restless (TV film)
Tutto parla di te
2011 Konec (TV film)
Melancholia
Mlýn a kříž
Oko uragánu
2010 Le Grand restaurant (TV film)
Neopouštěj mě
Obávané místo (TV film)
Rio Sex Comedy
Rose, c'est Paris (TV film)
StreetDance 3D
2009 Boogie Woogie
Herečky na scénu!
Komisař Adamsberg - Muž s modrými kruhy (TV film)
La Femme invisible (d'après une histoire vraie)
Za všechno může má matka
Život za časů války
2008 Babylon A.D.
Podvod
Vévodkyně
2007 Angel
Collection Fred Vargas (TV seriál)
Chaotická Ana
2006 Dexter (TV seriál)
Dvakrát za život
Základní instinkt 2
2005 Lumík
Vers le sud
2004 Jerusalemski sindrom
Klíče od domu
Prokletí bohů
2003 Augustus, první císař římský (TV film)
Bazén
Pomsta bratra
Promlčení
2002 Líbejte se, s kým je libo
2001 Čtvrtý anděl
Spy Game
Ve znamení ohně
2000 Aberdeen
Hommage à Alfred Lepetit
My Uncle Silas (TV seriál)
Pod pískem
Znamení a zázraky
1999 Great Expectations (TV film)
Višňový sad
1997 Křídla vášně
1996 Dernière fête, La (TV film)
Invasion of Privacy
1995 Asfaltové tango
Radetzkymarsch (TV seriál)
Samson le magnifique (TV film)
1994 Čas jsou peníze
Krůček k vraždě (TV film)
1993 Mezi kladivem a kovadlinou
1992 Femme abandonnée, La (TV film)
1989 Rebus
1988 Hlásím svoji smrt
Paris by Night
1987 Angel Heart
Maškara
1986 Max, má láska
1985 Tristesse et beauté
Umírá se jen dvakrát
1984 Ať žije život
1983 Infidelities (TV film)
1982 Rozsudek
1980 Vzpomínky na hvězdný prach
1977 Orka zabiják
Un taxi mauve
1976 Foxtrot
Sherlock Holmes v New Yorku (TV film)
1975 Jackpot
La chair de l'orchidée
Sbohem buď, lásko má
Yuppi du
1974 Caravan to Vaccares
Noční vrátný
Zardoz
1973 Giordano Bruno
1972 Asylum
Corky
Jindřich VIII. a jeho šest žen
1971 Addio, fratello crudele
Ski Bum, The
Vanishing Point
1969 Soumrak bohů
Target: Harry
Three
1968 Bez slitování
1967 Dlouhý souboj
1966 Dívka Georgy
1965 Fortel, a jak ho získat
Rotten to the Core

Dokumentární

2013 Blue Black Hussar, The
2011 Look, The
2009 La traversée du désir
2008 Mia zoi, mia epohi - Mihalis Kakogiannis
2007 Cannes, 60 ans d'histoires (TV film)
2002 Searching for Debra Winger
Un jour dans la vie du cinéma français (TV film)
Visconti (TV film)
2001 Clouds: Letters to My Son
1989 Helmut Newton: Frames from the Edge

TV pořady

2016 Oscar 2016 (TV pořad)
2000 On ne peut pas plaire à tout le monde (TV pořad)
1998 Vivement dimanche prochain (TV pořad)
1997 Metropolis (TV pořad)
1996 Thé ou café (TV pořad)
1991 Bouillon de culture (TV pořad)
1985 Victoires de la musique (TV pořad)
1976 La nuit des Césars (TV pořad)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace