Naušika z Větrného údolí

Nakonec to byl přece jenom velmi pěkný film. Ze začátku mne moc nezaujal, neměla jsem chuť na poučování "obor ekologie", ale pak si mne kdesi, v nějakém bodu, film získal a já doufala, že bude ještě chvíli trvat. V tomto případě mě Mijazakiho fantazie a schopnost utvořit příběh nezklamala. Neholduju filmům s ekologickým podtextem, ale tenhle jako jediný bych si pustila klidně znovu. Jediné, co mě trošku zklamalo, byl hudební doprovod - nevýrazný, nemasný-neslaný, snad jen v jediné chvíli mi tam pasoval (ve smyslu "Ano, sem se nic jiného opravdu nehodí"), přesto to filmu neubralo na kráse. EDIT. 28. 1. 2017 - je zajímavé, jak se člověku mění vkus. Po téměř sedmi letech jsem na filmě byla v kině a nejvíc si nakonec užila hudební doprovod, který od Hisaišiho považuji za jeden z nejlepších. Naopak samotný film mi přišel možná až moc zdlouhavý, nedokázala jsem udržet pozornost, a tak z původních 5* snižuji na 4*. Něco mi tam na to plné hodnocení chybělo. (20.02.2010)

Po shlédnutí tohoto snímku neváhám konstatovat, že Miyazaki je králem anime. A to se v anime již celkem vyznám. Sice jsou si jeho snímky v něčem podobné, ale každý je skvost, překypující orginalitou. V většnině jeho snímků, stejně jako v tomto, je skryto jakési poselství, z něhož by se Green Peace radovali. (12.11.2005)

Ačkoli jsem skoro celou dobu nechápal, o co tam jde (vůbec jsem se nechytal v příběhu ani jménech postav), nebránilo mi to kupodivu se tím nechat okouzlit. Animace je prostě úžasná, některé záběry jsou mimořádně krásné a působivé, stejně jako použitý hudební doprovod, a hlavní hrdinka je neuvěřitelná sympaťačka, které člověk musí držet palce (a která nezapře podobnost s hrdinkami Mijazakiho pozdějších filmů Doručovací služba čarodějky Kiki a Princezna Mononoke). Závěr mi přišel velmi dojemný a obecně jsem u toho celou dobu žasnul, jaké emoce v člověku dokáže vyvolat animovaný film - například takový Avatar, na nějž jsem si u Naušiky mnohokrát vzpomněl, mi navzdory tomu svému pompéznímu 3D vizuálu v tomto ohledu přijde jako chudý příbuzný. (30.01.2023)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)

Je to asi neobvyklé, ale z trojice Cesta do fantázie - Princezná Mononoke - Naušika z Veterného údolia ma najviac zaujala i dostala práve Naušika a staviam ju medzi nimi na najvyššiu priečku. Všetky tri majú spoločné črty, Naušiku s jej filmovými "sestrami" okrem poetiky spája ekologická tematika, hrozba katastrofy aj individuálny boj hrdinky. S Naušikou sa ľahko stotožníte a skvele sa s ňou lieta, bojuje aj bojí. (25.04.2005)