Porco Rosso

O príbehu a jeho vyznení tu už iní popísali vcelku dosť a fajn. Ja sa zameriam na iné, na to čo ma zvlášť potešilo, dá sa povedať bez ohľadu na dej. Začnem trošičku zoširoka. Ľudia sa vo všeobecnosti často do ošípaných obúvajú a hanlivo si o nich nadávajú (napríklad: "Fúj, Ty si ale prasa, zase si si prdol!" prípadne: "Tá sviňa špinavá ma zase podviedla!"). Hajajo Mijazaki vyzdvihol, že prasiatko nielenže morálne stojí nad armádou ľudských mamonárov, stále fašistickejších zástupcov moci a armády, ale stojí nad nimi i doslova, vznešene si poletujúc nad nenávisťou sa zožierajúcou ľudskou cháskou v oblakoch. Pre očistenie inteligencie a hrdosti prasiatok (hoci v tomto prípade len premenených) nemohol urobiť nik nič viac. Škoda len, že o pár rokov neskôr ten istý režisér využil v Ceste do fantázie premenu človeka na prasa v duchu prevládajúceho stereotypu, ukazujúceho svine ako nenažrané stvorenia bez akéhokoľvek rozumového úsudku a chápania. (04.06.2013)

Kurenai no buta si Miyazaki očividně natočil sám sobě pro radost. Ve filmu nenajdete žádné kouzelné duchy, žádné létající či chodící hrady a dokonce ani žádná roztomilá zvířátka (pokud tedy za jedno nepovažujete samotného hlavního hrdinu). Co v něm ovšem najdete je létání a to tentokrát ještě v dvakrát takovém množství, než je u ostatních mistrových filmů obvyklé. O Miyazakiho posedlosti aviatikou jsem věděl už dřív (ono je také těžké to v jeho filmech přehlédnout), ale jeho fascinace Evropou, a zvláště tou 30. let minulého století, mi doposud zůstávala utajena. Když ovšem sledujete dobrodužný příběh létajícího pašíka, nelze si nevšimnout té obrovské lásky, se kterou se s daným materiálem pracuje a musí vám být jasné, že takovouto krásnou a specifickou atmosféru dokáže na plátno přenést jenom absolutní zapálenost pro věc. Při kreslení všech těch výkrutů a otoček jako by ale Miyazaki pozapoměl na jednu důležitou ingredienci - příběh. Ten se svou jednoduchostí bohužel pohybuje někdě na úrovni Mého souseda Totora a stává se pro Porca tím největším limitem bránícím mu doletět si až pro nejvyšší možné hodnocení. (24.11.2007)

Mám mnohem raději, když Miyazaki vypráví mnohem více nadpřirozeněji. Pořád jsem čekala na něco, na nějaký impulz, který by mne uchvátil, ale to se tentokrát nestalo. Zatím jsem u všech filmů od Miyazakiho našla něco, co by mne vzalo za srdíčko, bohužel zde se to nekoná. Není to vůbec špatný film, hodně se zde létá, je tu láska, je tu prokletí. Řekla bych, že tenhle je určen spíše staršímu publiku než dětem. Lepší 3* i za ten realistický konec. (09.05.2010)

Pro mě nejslabší Miyazaki. Pěkný příběh a příjemná animace opět nechybí, ovšem postrádal jsem více takových těch fantazijních "ten chlap je cvok/génius" momentů, při kterých jen koukám s otevřenou pusou, co se to v Miyazakiho palici zase zrodilo. Hold až na prasečí obličej je Crimson Pig příliš civilní. (17.03.2008)

Film sa sice trochu odlisuje od ostatnej Miyazakiho tvorby, to vsak neznamena, ze ho budem oznacovat za horsi, ci nie tak zaujimavy. Nejde ani tak o pribeh (nepochopte to zle - je uplne v poriadku), ale o pozadie na ktorom sa odohrava. A v tom pozadi letia vysoko nad bielymy oblakmi tisice lietadiel, ktorych piloti nie su rozdeleny svojmy narodnostami, ale letia spolocne, daleko od zvukov vojny, nesu sa tichom a mierom, za zvukov francuzkej serenady. Co napisat viac. Miyazaki ma kluc od mojho srdca, a ked don vstupi, zaplni ho duhou nadhernych obrazov, pocitov a melodii. Kiez by nam priniesol este mnoho filmov. (9/10) (29.08.2007)