Záře

Přemýšlivé drama o osudu geniálního australského pianisty, kterému vlastní genialita přeroste přes hlavu, je především sólovým hereckým koncertem Geoffrey Rushe. Hicksovi se podařilo do průměrně dlouhé stopáže vtěstnat velké množství dějových motivů a celý film tak působí velmi živě. K zajímavému scénáři, precizní režii a fantastickému Rushovi přidejme výbornou hudbu a výsledkem je poutavý snímek z mimohollywoodské produkce, který rozhodně stojí za pozornost. (16.06.2012)

Veľmi pôsobivý film, hlavne čo sa týka vizuálnej stránky a formálneho prevedenia. Kamera je neustále v pohybe a tých pár statických záberov využíva netradičnú perspektívu a uhol zobrazenia( podhľad, alebo záber zo zeme). Film predostiera niekoľko úsekov života nadaného klaviristu Dávida, ktorý vyrastal v tieni despotického otca, ktorý si jeho talent privlastnil a ktorý mu znemožnil žiť život obyčajného chalana, čo na ňom v dospelosti zanechalo následky. V tomto smere je film pekne vystavaný, hlavne vďaka skvelému Geoffrey Rushovi, ktorý si odniesol za svoj výkon odniesol Oscara za najlepší herecký výkon. Za zmienku stojí aj výkon Armin Mueller - Stahla ako jeho otca Petra. Ich vzájomná konfrontácia a vzťah boli hlavným ťahúňom filmu a zaslúžili sa o nejednu dramatickú- emotívne ladenú - scénu. Vrchol filmu pre mňa predstavoval Rachmaninov a následne Dávidovo zrútenie. Spôsob akým bola scéna spracovaná bola dôkazom režisérsko-strihovo-zvukovej invencie. Veľa pôsobivých scén, ktoré mali svoje miesto v celom príbehu a ktoré aj napriek niektorým menším zakopnutiam - polopatizmus a predvídateľný happyend, tvoria jeden s tých lepších životopisných filmov. Aj keď na to aby bolo emočné prepojenie filmu s divákom dokonalé, mi tam chýbala väčšia hĺbka v emotívne vyhrotených scénach, ale to je len taká malá banálna osobná pripomienka. (03.10.2011)

Je az s podivem, kolik vyjimecnych umelcu bylo a je suzovanych ruznymi chorobami, uchylkami a abnormalnim chovanim. Proto jsou tyto zivotopisne filmy velmi zajimave, ten o Davidu Helfgottovi neni vyjimkou. I kdyz si myslim, ze uplne nebyl potencial vyuzit. Lepe, nez postava Davida byla podle meho nazoru ztvarnena postava otce, ktery mu zivot nijak neulehcoval. Armin Mueller-Stahl zahral svou roli velmi verohodne a me zaujal vice nez oscarovy Rush. Zpusob vypraveni Davidova zivota me moc nezaujal, ale pasaze, kdy hral na piano byly natoceny velice dobre. (12.09.2012)

[3,5*]     Dráma o tom, ako môže zhubný vplyv obmedzeného otca zničiť nielen obrovský talent svojho syna, ale napokon aj celý jeho život. Film je v prvom rade koncertom dvoch výborných hercov, Geoffreyho Rusha a Armina Mueller-Stahla. Len škoda, že nemá viac takých silných scén, akou je geniálna ​scéna koncertu, po ktorom sa hlavný hrdina zrúti. Skvelá je hudba, ktorej navyše dodáva punc autentickosti to, že ju hraje samotný David Helfgott. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (14.09.2021)

Zatmění rozumu na základě příliš silného emočního prožívání vlastního výjimečného nadání. Podobných případů je v lidských dějinách více a to nejen v hudbě. Říká se tomu pohlcení. Je však nutné přiznat, že některá lidská díla jsou naprosto šílená – geniálně šílená nebo šíleně geniální. ___ Naskytuje se otázka – dokáže každý hudební skladatel zahrát vlastní skladby nebo pro jeho práci postačí, když je dokáže "uslyšet" a zapsat, neboli nakolik virtuózní byli slavní hudební geniové? Otázka se týká pouze skladatelů předelektronické éry, protože dnešní syntezátory a počítače umožňují každému hudebnímu geniovi stvořit a zahrát vlastní skladbu i bez dobrého, natož dokonalého zvládnutí hudebních nástrojů, neboli dejte géniovi do ruky digitální nástroj, a stane se z něj člověk-orchestr. (25.10.2012)