Takoví normální vozíčkáři

Jiný film, o jiných vozíčkářích. Je to jednoduše maďarský film, s drsnějším humorem, ale není ho zde příliš, což je ve výsledku dobře. Film je povětšinou dramatem s několika přestřelkami a právě jeho akční část bavila nejvíce. Méně už rodinné problémy Zoliho, či vztah nevztah Rupaszova... i když svatební scéna byla jednou z nejlepších. Podobně kvalitní je i finální setkání s vlastně hlavním záporákem, který ač vcelku nenápadný filmu též dodal něco navíc, zajímavá postava. Ale to nejlepší si Attila Till nechal na samotný závěr, bez této pointy by to byl téměř obyčejný film. Jenže TO tomu dává zase jiný pohled na věc a možnost zamyšlení se nad celým předchozím dějem. Navíc se vše předešlé, občas poněkud nesourodé dává dohromady, tedy i ta rodina dává smysl. 75% (21.07.2017)

Tohle je opravdu trošku jiná komedie, než byste čekali. Už jen ta realita, že v hlavní roli je opravdu postižený herec je něčím velmi inovativní a ten nápad se nemusí líbit každému, ale mě osobně potěšil. Příběh, zápletka a závěr není bůhvíjaký zázrak, ale zpracování i černý humor mě neurazil, naopak. Vtip fungoval často a přistihla jsem se několikrát i ve smíchu. Maďaři mají své komedie něčím hodně charakteristické a když si vzpomenu na Revizory, říkám si, že v nich nejsou vůbec špatní. Čtyři slabší. (26.08.2017)

o různě handicapovaných již toho bylo napsáno a natočeno dost, nicméně tenhle kousek z maďarské dílny patří k tomu lepšímu. Nejenom, že si ústřední herci dokážou dělat ze svého postižení prdel, ale ještě navíc je film okořeněn akčními doplňky (což se u podobně tematických filmů zrovna moc často nevidí) a samotný konec je pro zamyšlení.................moje hodnocení = 7,5 z 10. (04.01.2018)

Hrozně mě bavil ten postižák bez vozíčku (Ádám Fekete), fakt výbornej týpek. Jen škoda, že si na diskusi do sálu nepřines ten deodorant ve spreji a nepředved svoje číslo naživo. Taky jsem si vzpomněl na Hasta la vista a podle mě jsou Takoví normální vozíčkáři o kus lepší, je tu víc akce a míň takovejch těch hořkejch momentů. Ale ne že by tam vůbec nebyly emotivní scény (např. narušená svatba od ex), navíc často podepřený údernym soundtrackem. Stopáž je v pohodě, to se jednomu ani nestačí zkroutit záda jako Zolimu. Pointa úplně zahřeje u srdíčka. Celkovej hendikep filmu je tak maximálně 10%, takže ve výsledku parádních (90%) (07.07.2016)

Tiszta szívvel (maďarsky doslovně „s čistým srdcem“) představuje inteligentně vystavěný příběh, kde do sebe vše postupem času začne zapadat. Pochvalu si zaslouží zejména za autentické ztvárnění života handicapovaných bez zbytečného patosu, naopak s uměřenou dávkou cynismu. Komiksová „gangsterská“ linie je rovněž podána velmi dobře a jinak „statický“ děj příjemně osvěžuje. Celkově vzato: za mě palec mírně nahoru, 70 %, mohu vidět znovu. [viděno v dubnu 2021 | komentář #25] (02.05.2021)