Shadows
Režie:
John CassavetesScénář:
John CassavetesKamera:
Erich KollmarHrají:
Ben Carruthers, Lelia Goldoni, Hugh Hurd, Rupert Crosse, Greta Thyssen, John Cassavetes, Seymour Cassel, Jack Ackerman, Anthony Ray, Mel Stewart, Tom Reese (více)Obsahy(1)
Cassavetesův první celovečerní film předkládá svěží, energií nabitý portrét tří černých sourozenců, žijících během beatnické éry na Manhattanu. Nejstarší Hugh se těžce ohání jako bavič v nočním klubu a podporuje ostatní tím, že rozehřívá diváky ve striptýzovém baru. Jeho světlejší bratr Ben je náladový trumpetista, skrývající emoce za tmavými brýlemi a pózami hippíka. Věčně se někde potlouká, pije s přáteli, balí holky a koleduje si o potíže. Nejmladší Leila je temperamentní kráska, která zkouší, co vše zmůže její přitažlivost. Když ji svede hezký, ale nezralý mladík, který zařadí zpátečku, jakmile zjistí, že není bílá, Leila zjisťuje, že je zranitelnější, než si myslela. Stíny, natáčené přes dva a půl roku (1957 - 1959), vznikly na základě improvizací, které Cassavetes organizoval ve svém semináři dramatického umění. První verze filmu se veřejně promítala koncem roku 1958, ale Cassavetes v předtuše neúspěchu natáčel dalších 20 dní, z nichž přidal mnoho nových scén a zároveň odstranil téměř dvě třetiny původního snímku. Ačkoli závěrečné titulky tvrdily, že co jste právě viděli, byla improvizace, konečná podoba byla ve skutečnosti pečlivě napsána a plánována. Tuto kopii restauroval Filmový archiv Kalifornské univerzity v Los Angeles. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Cassavetes svou levnou nekonvenční filmařinu nikdy nedává na odiv, to ho hlavně zachraňuje od jisté nezajímavé jednotvárnosti natočeného materiálu. ___ Á propos improvizační stránka - pěkně se ta formulka vyjímá na zadní straně DVD i v recenzích, ale když film před uvedením z více než půlky přetáčel, těžko se ta autenticita nějak důrazně zachovala. ()
Existuje slovesný skvost, Jiná země černého spisovatele Jamese Baldwina, o němž se vcelku věrně na webu dočtete, že: "Román situovaný do 60. let 20. stol. zachycuje na osudech tří milostných dvojic společenské a psychologické problémy mezirasového soužití v současné Americe. -- Ústřední hrdina, černošský hudebník, platí za svůj mučivý milostný vztah k bílé ženě duševním rozvratem a sebevraždou a jeho osud je mementem pro jeho přátele. Milostné vztahy vnášejí do existence ostatních riskantní okamžiky a nejistotu, umocňovanou bezradností a pocity vykořeněnosti. Za východisko považují dokonalou lásku, duchovní i fyzickou, která je přenese přes ostatní problémy. Ve světě odcizení jednotlivců i ras je podle autora taková láska jediným prostředkem, aby lidé byli lepší než společnost." *** Nenechte se však mýlit, ta kniha není černobílá ani naivní, jako není černobílý ani naivní Cassavetesův film. Všechno mezi černými a bílými lidmi je v ní vyplněno stíny, zmatením a zatemněním, v němž předem není jasné nic, stíny, jež probouzejí naděje a přísliby stejně dobře, jako přikrývají selhání a násilí. Dojemně lidské a nečernobílé jsou pochybnosti, nezralosti, zkraty, výbuchy, čerstvá zakoušení, pozdní lítosti, vzdory, střetávání, vyhýbání, vzdávání, zklamávání, puzení, touhy, vášně, přízně, síly lámané o křehkosti a zranitelnosti, dojemně lidské je upřímné zoufání z nemožností a hloupě, neústrojně vytvořených, leč nezrušitelných propastí stejně jako neuhasitelný stesk citlivých duší po absolutním přijetí, po absolutním splynutí, se sebou i mezi sebou a vším. Cassavetesovy Stíny k tomu románu - k Baldwinovu cítění a líčení jeho světa - tvoří nervní črtu, představují stejně chemicky a alchymicky výbušný jako uhrančivě přitažlivý předpokoj. *** ()
Improvizovať sa dá skutočne len na niečom takom. Chytiť ´´osmičku´´ či 16stku do ruky a otvoriť si myseľ a popustiť fantáziu. Lenže aj na to treba talent a ochotu myslieť pri tom aj na divákov, ktorí vzniknuté dielo budú chcieť vidieť. SHADOWS ma rozhodne v tomto smere nenadchli a obdivovať snáď len perfektne nasnímané newyorské ulice. ()
Film má především iniciační hodnotu, přesto jeho syrový a nespoutaný styl dokáže oslovit i po tolika letech, některé scény mě svoji bezprostředností přímo vtáhly (scéna nekonečného čekání nápadníka na škodolibě precizní přípravu Leily na tancovačku, setkání tří sourozenců ráno před večírkem), i když jde o příležitostnou improvizaci, překvapí psychologická kontinuita a plnost postav, které jsou velmi životné (možná tomu napomohlo několik pozdejších dotáček). Jednoduše doba vzniku z filmu přímo sáláa už jen díky jejímu bezprostřednímu otisku stojí za to film zkouknout. ()
Cernobily snimek, ktery vznikl z pouhe improvizace. Neda se rict, ze by tento film dej postradal, ale take nemuzu rict, ze by tu byl nejak vyrazne propracovany (coz ale svedci ve prospech improvizace). Presto se jedna o kouzelne dilo, z ktereho na vas dychne atmosfera let davno minulych. Navic po skonceni filmu nasledovala velmi zajimava debata s hercem Seymourem Casselem, temperamentnim to panem, libajicim prekladatelku:) ()
Reklama