Oranžáda

Já těch pět hvězdiček prostě dám. Protože mi po seriálu zbyly výhradně sladký pocity. A to i přesto, že Kakeru byl občas na facku a víc než občas byl na facku (nebo možná spíš facepalm) ten srdceryvný patos. Jenže. Já jim to prostě věřila. Všechno. A někdy během sledování druhé poloviny dílů jsem se přistihla, že si přeju, aby ten seriál nikdy neskončil a dokonce pokaždé sleduju i to příšerně dlouhý intro, protože vím, že se mi bude stýskat. Ve výsledku jsou totiž všechny ty postavy prostě hrozně milé a ráda bych znala jejich příběhy víc do hloubky, klidně i z jiných realit - například jsem si nějakou dobu myslela, že když dělá Kakeru takové tajnůstky ohledně toho, koho má rád, třeba je tím vyvoleným Suwa a tuhle nevšední romantiku z nějakého dalšího paralelního vesmíru bych si pustila hned. SPOILER. Jinak co se týče konce, doufala jsem, že Kakeru sice přežije, ale Naho si pak stejně uvědomí, že Suwa je ten real jackpot, prostě mi ta láska Naho a Kakerua nepřišla moc pevná a trvalá. To se sice nestalo, jenže krása dopisů, co cestují v čase je v tom, že taková paralelní linie vývoje událostí klidně existovat může, takže pro mě to tak v nějaké jiné realitě prostě dopadlo. KONEC SPOILERU. Jo a mimochodem, mě třeba to, že Naho čte dopis postupně, neotravovalo ani trochu. Takže tuhle výhradu, která se tady v komentářích často opakuje, moc nechápu. Přišlo mi to naopak celkem logické a víc než dopis mi to připomínalo deník, takže přečíst si ho do konce by podle mě nemělo moc význam. V úvodu se dověděla všechno potřebné a naprosto chápu, že přečíst si všechny ty regrets dopředu by pro ni bylo extrémně overwhelming. A navíc - tolik by se toho stejně nezměnilo, protože konkrétní události, které má napravit by si Naho stejně musela přečíst předtím než na ně má dojít, protože všechno by si skoro rok dopředu nezapamatovala. (07.03.2021)

Naho dostane dopis od svého o 10 let staršího já, které se jí snaží přesvědčit, aby změnila svůj vztah k novému spolužáku Kakeru a zbavila se výčitek, které ji i po tak dlouhé době trápí. Po "ověření pravosti" dopisu se do pomoci Kakeru ať už úmyslně nebo neúmyslně pouští celá pětice středoškolských kamarádů. Příběh má dost nepřesností, Naho čte dopis po jednotlivých dnech a nepřečte si ho až do konce, což je totální blbost (ale vzhledem k tomu, že se má něco dít ve všech 13 dílech se to dá pochopit), jakže se vlastně ona korespondence dostala do minulosti vlastně vůbec netuším, atp., atp., ale vlastně mi to ani nevadí, protože mě válcuje takové to příjemné "milo" tohohle příběhu. Kresba mi přišla zvláštní, ale postupně jsem si zvykla a vlastně se mi dost líbila (až na ty pánské nahé hrudníky při sportu, to mi fakt hlava nebere - nebo jsem jednoduše zmlsaná z Free!). Další z těch příběhů, kde jsem se nezamilovala do (sice sympatického) hlavního hrdiny, ale do toho chudáka, který si kvůli své lidskosti pošlape štěstí. Každý anime zrzoun v posledních pár dnech je pro mě jednoduše Suwa. Líbil se mi ending Mirai od Kobukuro. (05.01.2017)

,,Každý den je boj, nemohu si to odpustit. Bylo by lepší, kdybych byl mrtvej.“ Kakeru neměl zrovna jednoduchý život. Problémy v rodině, rozvod, smrt, výčitky, sebevražda... ale má přátelství. Tak silné, že v realu téměř ani neexistuje. Vážně moc jsem chtěl, aby se mi Orange líbilo, protože samotné jádro scénáře je fakt zajímavé. Seriál se nese v dosti melancholické náladě, plné ne zrovna radostných momentů. Aby se jen nedepkařilo, tak sleduje i nějakou tu romantickou linku a na pozadí toho všeho ještě jinou rovinu v paralelním světě. Cílem je zachránit Kakerua, což má za úkol jeho pět přátel, kteří dostanou dopis z budoucnosti. Od začátku je tedy seriál dosti předvídatelný, víc mi ovšem vadily jiné věci. Dramatické momenty, které by mě jindy zaručeně dostaly jsou zde poměřně špatně vygradované (Ač přiznávám, že závěrečná epizoda to trochu prolomila), často ještě zabité opravdu nehodící se hudbou. Ona romance působí trochu jako laciná výplň aby se něco dělo a chování postav je mnohdy poněkud infantilní a nepůsobí přirozeně. Dobrý nápad je tak ve výsledku trochu zabitý nedostatkem citu pro takové téma ze strany tvůrců. Škoda. (24.10.2017)

Ve své podstatě musím souhlasit s komentářem Jeoffreyho, proto se nechci nikterak moc opakovat. První dvě třetiny byly i na čtyři hvězdičky, ale konečný vývoj Kakerua mě zklamal, a lezl mi nesmírně na nervy. Poctivě vykreslená postava je především Suwa, kterého jsem měl mnohem raději. Nechal jsem si několik dní rozležet v hlavě poselství tohoto seriálu, a nakonec mi bohužel spousta věcí nedávala smysl, především jednání některých postav, které postrádalo vnitřní logiku. Příjemná hudba, poctivá atmosféra japonských škol, ale Kakeru je hodně nepovedený charakter, který to prostě poslední třetinu seriálu nesmírně kazil téměř ve všech aspektech. Škoda, slabší tři hvězdičky. A to jsem se na tento seriál delší dobu těšil! Kladně ovšem musím vyzdvihnout několik dobrých myšlenek skrze práci s časovými liniemi, které se mi líbily. Rovněž se dá říct, že některé lidské psychologické aspekty seriál celkem solidně vykreslil. (12.05.2024)

[First Impressions]: Pokud bych došel domů a tam byl několikastránkový dopis s detailním popisem instrukcí od mého budoucího já, PŘEČTU SI HO CELÝ... Hlavní hrdinka je tak stupidní, až mě z toho bolí hlava. Jasné, ze začátku nikdo nevěří dopisu z budoucnosti. Ale jak se věci naplňují a hlavní hrdinka začíná věřit, přečte si vždycky jen malý kousíček... PROČ?!? Ráno si přečte, že později v ten den nabídne spolužákovi dělání svačiny. Pak, když mu to opravdu nabídne, je hrozně šokovaná, že mu to nabídla... WTF... A když přijde domů, co udělá? Přečte si další řádek dopisu. Ne celý, ale jen blbej další řádek! Já pro to nemám slov... Když k tomu připočtu hrozně "hřejivé", až teplé smajly, až přílišnou stydlivost všech okolo, naprosto přehnanou sladkost, která do toho prostě nepatří (hlavní hrdinka zná Kakeruho 2 dny a už mu říká, že mu bude do konce života vařit?!?!), prostě... Jsem zvědav, jak se to vyvine. Dávám tomu tak 4-5 ep max... 2EP Prozatím 15% (12.07.2016)