Dancer
Танцовщик
Dancer
Dancer
Režie:
Steven CantorHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Sergej Polunin, Jade Hale-Christofi, Valentino Zucchetti, Igor Zelensky, David LaChapelle, Monica Mason, Tony HallObsahy(1)
Obdařen ohromnou vytrvalostí a zanícením, Sergej Polunin vzal taneční svět útokem a stal se historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. V pětadvaceti letech, na vrcholu kariéry, však odešel a rozhodl se tanec zcela opustit.
Původem ukrajinský "rebel baletu" Sergej Polunin se ve svých devatenácti letech stal historicky nejmladším sólistou Královského baletu v Londýně. O dva roky později, na vrcholu kariéry, se však rozhodl z baletu odejít a nakonec opustil taneční svět úplně. Dokumentární snímek režiséra Stevena Cantora sleduje život tohoto osobitého umělce, od jeho marnotratných začátků na Ukrajině přes strhující výkony ve Velké Británii, Rusku a nakonec i ve Spojených státech, kde ho David LaChapelle natočil při tanci na Hozierovu skladbu "Take Me to Church" a video se okamžitě stalo hitem internetu. Film ale kromě oslavy Poluninova ryzího talentu a nespoutaných ambicí přemítá také o tom, že bohatství a úspěch možná k nalezení osobní a profesní identity nestačí.
(HBO Europe)
Videa (2)
Recenze (72)
Po zhlédnutí jsem si musela dát pár dní pauzu, abych si ty všechny pocity a emoce mohla v hlavě uspořádat. Bylo to pro mě hodně emocionální a neustále se ve mě mísil smutek a radost, deprese a nadšení, bolest a krása, neuvěřitelný talent a zároveň totální ztracenost v životě. Ovšem to co mi nejvíc rezonovalo celou dobu v hlavě bylo - Stálo to všechno za to?! Matka si vyprojektovala svůj nesplněný sen do syna, který se sice stal geniálním dancerem, ale za jakou cenu! Sergej je podle mě naprosto ztracený ve svém životě, přišel o svou rodinu a její lásku a ať si myslí kdo chce co chce, bez láskyplné náruče se člověk velmi těžko uplatňuje v životě. Nicméně je to geniální tanečník, který ovšem neví kam se má vrtnout. A to se ukazuje v dnešní době, kdy vede jeho cesta celkem do pekel z čehož je mi opravdu smutno... Jeho Poslední tanec, ale zůstane nesmrtelným i když má dnes vytetované tři portréty Putina na svém těle, je ženatý a má dítě... Za mě totální emocionální dojeb a 100% ()
Nadchlo mě, že to není jen film o tanci a o jednom nesmírně talentovaném, i když ne zrovna šťastném, klukovi. Jsme svědkem velkého sebeobětování celé jeho rodiny, což nakonec vedlo k odcizení a k jejímu rozpadu. Stojí to vůbec za to? A jaký závazek má umělec ke svému talentu? Je opravdu povinen mu všechno obětovat, i když vlastně nechce? ()
Zajímavý dokument, možná vysvětlující často nevyzpytatelné chování jednoho z nejlepších tanečníků na světě. Mám z něj ale dojem, že úporná snaha Sergejových rodičů, předevšímm matky, měla za následek nejen mimořádný úspěch, samozřejmě podmíněný jeho výjimečným talentem, ale taky to, že je z něj dneska vyhořelý tanečník, zcela odcizený své rodině, která se mezi tím stejně rozpadla. V sedmadvaceti letech už je téměř na konci své umělecké cesty, teď je důležité, aby se v klidu rozmyslel, jak dál, aby byl jeho další život radostnější. ()
Prokletí geniality. 1) Mistrovství dnes 27letého Sergeje Polunina je současně i jeho prokletím. Svému umění obětoval dětství i osobní život. Zatímco jeho vrstevníci se postupně včleňovali do společnosti, on zůstal na okraji. Je slavný, úspěšný, zřejmě i bohatý. Je ale šťastný? V celém filmu nepadlo ani slovo o jeho osobním životě, jakoby s nikým nechodil, nerandil. Zřejmě ne. Jeho životním partnerem je tanec. 2) Výborně složený film s nápaditou hudbou (skvělá myšlenka podbarvit klasický tanec moderní hudbou - v tomto případě) je víc, než obvyklý životopisný snímek. Je to manifest posedlosti, kterou géniové trpí. 3) Na závěr snímku vidíme tanec na Hozierův song Take Me to Church. Píseň vznikla jako protest proti homofobii a sexuální opresi vůbec a Poluninův tanec ji povýšil o další level. Fantastické. 4) Polunin chtěl svou kariéru zakončit tímto snímkem a nastoupit do herecké školy v Los Angeles. Ale neudělal to. Démona se tak snadno nezbavíš. ()
Jak moc je pro mě balet nezáživný tak o to víc považuji tento dokument a jejího představitele za velmi komplikovanou, ale fascinující figuru, na kterou bych si i zašel do divadla na představení. Za baletem jsou léta dřiny a odpustků a divák nevidí za jeviště a kulisy, kde se cvičí tak moc, že má člověk stěží nárok zajímat se o něco dalšího. Pro mě je to malé prosvitnutí do světa, který je mi neznám, ale podívaná to byla příjemná. Take me to church, jen toho Putina si nemusel dávat na hruď - takovej fešák. ()
Reklama