Vládci chaosu

Zapálenosť pre vec mňa veľmi zaujala na týchto čudákoch. Dokonca až fascinovala. Film zobrazil ich charaktery tak dokonalo, že sa v nich dá pozorovať tá psychologická zvrátenosť, ktorá ma očaruje, aj keď nie som žiadny satanista. Z tohto pohľadu je zaujímavé, že Vikernes bol svojho času (keď podpaľoval kostoly a keď zavraždil Aarsetha) etický vegetarián. Neskôr k tomu, v roku 2010, v jednom rozhovore vyhlásil: „Ľudstvo by na tom bolo lepšie, keby nikdy nevynašlo poľnohospodárstvo a domestikáciu ...“ Jeho hudobný kolega Csihar bol tiež vegetarián. A potom, že vegetariáni sú precítení hipíci. Toto je film o počiatkoch kapely Mayhem a Burzum, nie o metale a satanizme. Omen. (16.06.2019)

Film o pravém norském blackmetalu z dílny švédského režiséra v podání odložených amerických dětí starších herců. Podkreslený hudbou Sigúr Ros či v nejvypjatějších chvílích Dead Can Dance jako kdyby blackmetal neměl žádné pěkné intro či outro. Kdyby se mladý Kilmer snažil alespoň na 50% jako jeho otec v DOORS. Kdysi jsem četl knihu Národní satanista od Erlend Erichsen. Už zde mi to připadlo trochu ujeté byť by se dalo souhlasit, že nahrazení starověkých památek křesťanskými kostely by mohlo u některých vyvolat adekvátní reakci. Na druhou stranu některé části jsou v podstatě naturalistické, ale ne moc dobře zahrané. (30.12.2019)

Jakožto oddaný příznivce většiny odnoží toho nejtvrdšího a nejbrutálnějšího metalu, co vůbec vzniká, jsem byl na tento snímek obzvlášť natěšený, neboť jak většinu alb Mayhem, tak Burzum znám, a zatraceně mě baví, nicméně pozadí jejich vzniku a vlastně i historie jak jejich členů, tak samotných kapel, mi byla až doposud neznámá, čímž jsem do tohoto projektu šel v tomto ohledu jako naprostý neználek, o to víc jsem byl ale pak z celé té podívané v šoku a musím přiznat, že tu jejich hudbu budu nyní už zase vnímat zcela jinak, když teď vím, co vše se okolo těchto band stalo. Každopádně mě samozřejmě na poslech nepřestanou bavit, ale jeto tedy vážně síla, co za pošahance a fanatiky ti chlapci byli. Nicméně, film samotný je naprostá bomba, a to absolutně ve všech ohledech a vlastně ani nevím, co chválit víc a dřív, ale nejspíš začnu parádními hereckými výkony většiny zúčastněných, respektive musím v souvislosti s tím konstatovat jednu zásadní věc, a to, že zde Rory Culkin a Emory Cohen v ústředních rolích podali opravdu neuvěřitelně přesvědčivý a doslova strhující výkony, ze kterých až běhal mráz po zádech, prostě geniální kluci, před kterýma fakt upřímně smekám. Zápletka, ať už je tedy dle skutečných, či částečně smyšlených událostí, je pak též fantastická, dech beroucí a vážně silná, pro atmosféru jinak nemám snad ani vhodných slov, prostě neskutečně působivá záležitost i v tomto ohledu, a vygradované nekompromisní finále je už jen třešničkou na dortu, prostě skutečné inferno, vlastně ale v podstatě jen v souladu s jejich hudbou samotnou. Tyhle dvě parádní filmové hodiny si zkrátka budu pamatovat hodně, hodně dlouho, pro mě se jedná o neskutečný zážitek, nicméně ale pravdou zůstává i fakt, že jen málokterá jiná podívaná je určena jen pro tak opravdu úzké a specifické publikum, jako právě toto strhující hudební drama, takže s jeho adekvátním hodnocením to bude velmi složité a bohužel především neodpovídající. Za mě ale opakuji absolutní BOMBA. (28.03.2020)

„TO CO UDĚLAL, BYLO HUSTÝ“… /// Tak zajímavý je, že hlavní roli hraje brácha Macaulaye Culkina (toho ze Sám doma – poznámka pro neznabohy). Vůbec celý je to vlastně vo zajímavostech. Mayhem totiž byli exoti, kteří dokázali (o mrtvejch jen dobře, takže se bavme v minulým čase…) vo smrti nejen hrát, ale ji i bytelně prožívat. Zajímavý taky je, že to vlastně není ani tak hudební film, ale v podstatě thriller o skutečnejch lidech, kteří svý pozérství posunuli o level (či tři) vejš. Prostě zhmotnili svý fantasie… a bejt pitomou superstar je u nich až na druhým (asi) místě. Ovšem ať už posloucháte Mayhem, Burzum nebo jinej norskej black metal, musí vám to připadat strašně dlouhý a místy nezáživný. Takže nakonec může bejt zajímavý, že se na tohle můžou podívat i ti, kteří vo týhle hudbě vědí úplný hovno. Je jí tady totiž míň než krve. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. A lží… 2.) Celej svůj život jsem oddal smrti. 3.) Thx za titule „Jemu, tedy IDžORovi“ a "Holesinska.M". /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (24.03.2019)

Snímka o vzniku temného black metalu v Nórsku, o okolnostiach jeho zrodu, thrillerovo poňatá, tak to by nemuselo byť zlé. A ani nebolo. Ale nemusí to sadnúť a vyhovovať každému, to je jasné. Každopádne (ako bolo aj naokolo naznačené), možno v mnohých aspektoch imho sympatickejší, nenápadnejší (ale aj drastickejší) film ako mainstreamovejší a populárny Bohemian Rhapsody (isto, je to vec vkusu). Lords of Chaos je vlastne o undergroundovom hud. štýle, s menej hviezdnym obsadením (Rory Culkin, možno nie až tak známy ako Macaulay, ale výkon slušný), film je drsnejší, s prímesou depresie a pomerne deštruktívny. Paradoxne, hoci je Lords of Chaos vlastne do veľkej miery o kapelách, divák až tak veľmi nebude počuť hromady metalu a nebude tu mať tony informácií o okultizme kapiel, skôr ide o dramatický, až šialený príbeh, ktorý stál za vznikom tohto subžánru, kedy dvaja lídri kapiel (spočiatku kamaráti) začali postupne so sebou súperiť a až kam toto chorobné rivalizovanie viedlo (Euronymous z kapely Mayhem a Varg z Burzum). SPOILER, kapela Mayhem už roky fungovala pred Burzum a je zaujímavé, že Varg po odsedení si trestu (v r. 2009) pokračoval vo vydávaní albumov (aj v čase výkonu trestu jeho kapela vydávala), v snímke som tieto informácie akosi nezaznamenal. Koniec SPOILERU. Za štyri čierne hviezdy. (16.02.2023)