Blikající světla

Přes všechny nedostatky dávám tomuto filmu čtyři hvězdičky - jednu pro Stefana, jednu pro Petera, jednu pro Arna a jednu pro Torkilda. Jensen zde sice teprve nesměle vystrkuje růžky, přesto už tehdy bylo možno vycítit základy jeho nezaměnitelného rukopisu a citu pro tvorbu degenerovaných, ale podivným způsobem sympatických postav. (09.08.2009)

Debut mistra úchylek, bizáru a zvěstovatele dobra se ještě pořád drží v jistých mantinelech normálnosti, přesto již sděluje poselství o sounáležitosti a přátelství  skrze narušené jedince  z okraje společnosti. Poutavě působí rozvedení příběhů gangsterských přátel pohledem do jejich dětství, kde každý ze skupiny má svůj malý krutý a bizarní příběh, jenž do určité míry vysvětluje jejich jinakost a osobitost. Nemůžu sice říct, že jsem  celou stopáž byl jako u vytržení, na druhou stranu chvíle (pěstí dívce do obličeje, drž hubu pro tu samou dívku, závěrečná přestřelka atd), kdy jsem byl z příjemné letargie vytrhován, byly moc fajn. Pohodovka, tak akorát za čtyři. (24.10.2021)

Já nevím, mně ten film příjde takový nevyrovnaný, protože se pohybuje mezi několika žánry, přičemž se nemůže rozhodnout, kterým vlastně je. Co se týče humoru; jak zde někteří píší, taky mi to vzdáleně připomínalo tarantinovský styl a ten šel bohužel několikrát úplně mimo mě (but on the other hand, několik cynických scén, hlášek k zasmání jsem si zde našel, hlavně prostřihy do mládí hlavních hrdinů se mi líbily). Konec byl tak nějak předvídatelný, ale alespoň během filmu se zde pár zvratů objevilo. No, za fakt, že jsem se u Blikajících světel nenudil a párkrát se od srdce zasmál, tak to budou lepší 3*. (28.03.2010)

Na první pohled spadají Blikající světla do kategorie tzv. tarantinovek, tzn. filmů napodobujících úspěch Pulp Fiction a Tarantinova režijního stylu, který sází na násilí podávaném jako zábava a bizarních postavičkách lidí z podsvětí. To všechno se dá v Jensenově kousku najít, ale protože jde o evropského filmaře, je jeho podání hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí z americké produkce. Spíš než o komedii jde o psychologický film s kriminální tématikou a četnými komickými prvky, který se zabývá zkoumáním fenoménu přátelství, jmenovitě chlapského přátelství. I když zkušený divák nejpozději v momentě, kdy čtveřice zlodějů na útěku dorazí do objektu zchátralého hostince, pochopí, kterým směrem se film vydá a jaká pravděpodobně bude pointa, způsob, jakým režisér pracuje s postavami a jak jeho hrdinové dospějí k cíli, byl pro mě zajímavý a ten žánrový mix, který mi Jensen naservíroval, mi zachutnal. Ve chvíli, kdy přijde pohodová scéna, která nastolí komediální atmosféru, přijde výhybka, která nasměruje děj jinam. Celý snímek stojí na mužských postavách, ať už zločineckého čtyřlístku a jeho protivnících z podsvětí nebo nanejvýš podivínských sousedech. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2009)

Buď je to gangsterka maskovaná za pohodovou a až meditativní životní přestavbu... nebo je to naopak? Čtyři kriminálníci z Kodaně bůhví proč otvírají hospodu někde na vesnici. Skvěle zahrané charaktery, s vysvětlovacím flashbackem do mladí dokonale dotváří omáčku k silné pointě, která i když je vylhaná, tak jí chcete věřit. Jensen dokáže příběhy konstruovat originálně, civilně a s vtipem. Hajný se samopalem v závěru válí. Co čumíš ty krávo? (05.04.2021)