Rychlý běžec

Opět jsem se utvrdil ve faktu, že ne všechny filmy jsou pro mě. Přesně toto je ten případ. Takřka tříhodinový snímek, u kterého jsem si po hodině uvědomil, že nevím o čem je. Připadalo mi, že film nemá nijak stanovený příběh a celé mi to přišlo jako sled několika epizod. S "herci" jsem se nedokázal stotožnit a jelikož mi všichni přišly takřka stejní nevěděl jsem kdo je kdo. 2* dávám za vizuální stránku. (09.06.2008)

Chcelo by to viac takýchto filmov. O obyčajnom posolstve, príbehu, ktorí zamrazí aj zahreje, s krajinou, ktorá zaplesá vašim očiam a s ľuďmi, ktorí sú pre mnohých z nás hrdinami. Možno nie sú sympatickí a udatní ako Bruce Willis a šľachetní, krásni, ale srdcom si získajú určite nejedného diváka, stačí im dať šancu počas troch hodín načrieť do vášho svedomia aby si v dnešnej dobe každý uvedomil o čom je vlastne život a ako ho vlastne len prežívame. Množstvo zdĺhavých scén však prestane imponovať už po hodine. Aj keď malebná krajina a prekrásny krkolomný jazyk, vŕzganie snehu, šum vetra a zavýjanie psov, či vlkov je pekné, ale odtiaľ-potiaľ. Nebyť tohto nedostatku, bol by to plnohodnotný zážitok. 80%. (29.03.2008)

Pokud můžu s něčím srovnávat, tak podobný dojem jsem měl zatím jen u filmů mongolské režisérky jménem Byambasuren Davaa (Příběh o uplakaném velbloudovi, Jeskyně žlutého psa). Velmi pomalu plynoucí tempo, zcela jiné měřítko pro zobrazování dějových priorit, násobené "neherectvím" a absencí nám běžné stylizace (Dogma '95 může občas jen tiše závidět). Nebudu si ovšem na nic hrát, viděl jsem spoustu dokumentů, ve kterých arktida působí mnohem velkolepěji (a ve kterých kamera neujíždí tak často mimo záběr), a že bych si uvedenou strukturu dokázal plně vychutnat celé 3 hodiny, to také ne. Vedle oné přirozenosti, jediné co filmu dodává na filmovosti a místy až magičnosti je ve skutečnosti hudba ( i když asi ne úplně originální inuitská, vzhledem k použitým nástrojům), kterou se na můj vkus trochu zbytečně šetřilo. Jinak se ale měřítka pro první inuitský film hledají těžko, ale vřele tuhle polární výpravu do jiných filmařských končin doporučuju. PS: také doporučuju přečíst si nejdřív trochu podrobnější obsah filmu, abyste se jako já občas neztráceli v otázkách Kdo, Co a Proč. Né vždy se dá inuita v kožešině bez problémů identifikovat. (06.10.2006)

Tento film působí, jako kdyby si ho eskymáci natočili sami sobě pro radost. Nejspíš to tak i bude. Radost jsem z něj však měl i já, přestože jsem měl občas problémy se ve filmu zorientovat. Chvíli trvá, než člověk pochopí kdo je kdo a proč atd. Domnívám, že má film i značnou dokumentační hodnotu, jelikož realisticky popisuje drsný život eskymáků. Dost mě rozsekaly závěrečné titulky, při kterých lze vidět záběry z natáčení. Člověk si pak uvědomí v jakých podmínkách film vznikal a hlavně s jakým nasazením. Je to takový malý, milý film (08.08.2007)

Na to, že ide o prvý inuitský film, ide o prekvapivo kvalitný kúsok. Okrem fimového zážitku však diváka čakajú tiež informácie o každodennom živote Inuitov, ktoré sú minimálne tak rozsiahle ako z nejakého dokumentárneho filmu zameraného na inuitskú kultúru. 2 veci sa mi však na Rýchlom bežcovi nepáčili: 1.) Prvú polhodinu som bol trochu zmätený a strácal som sa v postavách, lebo všetci Inuiti mi pripadali rovnakí. :) 2.) Minútáž filmu je vyslovene smrteľná a skrátenie o takých 20 minút by snímku nijako neublížilo, poslednú hodinu som sa často nudil a mal som dosť veľké problémy prinútiť sa zotrvať v stave bdelosti (takéto filmy nie je dobré pozerať v noci). Inak ide o veľmi zaujímavý film, ktorý rozhodne stojí za pozornosť. (03.08.2007)