Liberation Day
Deň oslobodenia
VOD (1)
Obsahy(1)
Kultovní slovinská kapela Laibach je známá svou fascinací totalitní, zejména nacistickou estetikou, která významně ovlivnila podobu i obsah jejích vystoupení. Komunisté i liberálové považovali hudebníky za provokatéry, kteří chtějí svojí tvorbou totalitní režimy zesměšňovat. Severní Korea si ale skupinu v roce 2015 pozvala, aby v zemi zahrála u příležitosti tamních oslav osvobození z japonské koloniální nadvlády v roce 1945. Dokumentární muzikál přibližuje absurdní divadlo příprav koncertu, které doprovázejí nedorozumění způsobená kulturními rozdíly, neustálá kontrola a neoblomné požadavky cenzorů. A zatímco atmosféra u hranic s Jižní Koreou houstne, koncert začíná. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (5)
Foto kotle na koncertu: http://1gr.cz/fotky/idnes/15/083/org/TS5d5f17_96AP_F_2015_08_19_202f71f573ef42c2a5.jpg To je všeříkající. K filmu mám proto jen jednu výtku a sice že tam nebylo víc těchto záběrů ze samotného koncertu. To byl zlatý hřeb večera. Ukázali jednu skladbu, do toho Korejci s těmito výrazy, někteří si zacpávali uši, já se modlil, aby to pokračovalo... a najednou film skončil :( ()
Jako dokument o kapele a jednom jejich koncertě bych nebyl tak nadšený. Ale když se na to podíváme jako na komplexní multižánrové umělecké dílo, kterým to samozřejmě je, nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. ()
Zajímavý dokument z exotického prostředí, střet asijské kultury spojené s komunistickým režimem, který chce vše ovládat a cenzorovat se "západní" slovinskou rockovou kapelou, která používá silné výrazové prvky a je někdy spojována s nacismem. Nakonec to jakž takž zafungovalo, můj osobní názor je, že tam neměli jezdit protože zlegitimizovali nelidský totalitní režim. Pro diváky, kteří nevidí pod povrch, ho mohli dokonce zidealizovat: “vždyť ti lidé vypadají tak šťastně”. To bylo naivní. Pak měli dát větší prostor hudbě, z koncertu zazněla jen jedna písnička a vypadalo to, jako by se hned utnul, což nebyla pravda, protože zahráli celkem devět písní. Něco mezi 3 a 4 hvězdami. ()
Nesmírně důležitá záležitost, na kterou lze nahlížet z různých úhlů a donekonečna o ní debatovat. Laibach našli v Mortenovi spřízněnou duši a společně opět bodují. Tohle je skutečně ono pověstné a kultovní nastavování zrcadla (oběma stranám). Hranice morálky, vnímání, sebereflexe, tvorby, komunikace, atd. Dovolím si také osobní názor, jezdit tam měli a je skvělé, že se jim to povedlo zrealizovat. Nic nelegitimizovali, jen překročili hranice, které jiní nahlas označují za nepřekročitelné, ale pak v tichosti přehlížejí nebo se dokonce účastní jejich překračování jiným způsobem (do Severní Koreje přeci dnes naprosto běžně jezdí cestovky, a rozhodně ne jen od soudruhů z Číny). Ukázali (jako již před nimi jistý Gorbačov s Reaganem), že hranice mezi lidmi (státy, ideologiemi) se dají efektivně překonávat pouze vstřícností a komunikací, nikoliv řinčením zbraní. Protože smát se psovi, který zahnaný do kouta štěká a kouše, dokáže jen idiot (srovnatelný s některými aparátčíky tamního režimu). Tohle všechno ale samo neznamená, že ten film není jedna velká bžunda, himlhergot, Laibach! ()
Pokus o humor drží tvorcov dokumentu prvú tretinu a Laibach sú každopádne strelení týpci. Badať fajn nápady, animácie, šikovný strih. Potom sa však sledovanie príprav koncertu zvrhne na mišmaš, na ktorý som sa nechytal. ()
Reklama