Plastová Čína
Su liao wang guo
Plastic China
VOD (1)
Obsahy(1)
Desetiletá I Ťie nemůže zapomenout na svou rodnou vesnici. Stejně jako mnoho nevzdělaných venkovanů v Číně i její rodiče museli hledat práci stovky kilometrů od domova. Uchytili se v malé továrně na recyklaci plastů, které se do Číny svážejí ze zemí s největší spotřebou. Obrovské hory odpadků se pro dospělé stávají zdrojem ubohých příjmů, pro děti pak místem jejich her. Vyhozené nafukovací balónky a rozbité panenky jsou smutným vzkazem z vyspělého světa. Zhmotňují jeho lesk a příležitosti, které dívka a její kamarádi nikdy nepoznají. Možnost chodit do školy se I Ťie čím dál více vzdaluje, protože její otec propije i to málo, co si recyklací vydělá. Film zblízka sleduje individuální osudy naplňované mezi vyhozenými obaly a každým záběrem svědčí o sociální nerovnosti a paradoxech globalizovaného světa. (Jeden svět)
(více)Recenze (22)
Aj takto vyzerá odvrátená stránka recyklácie plastov. Život najmenších detí na hromadách plastov, ktoré sú materiálom pre malú rodinnú recyklačnú firmu, sa im zdá celkom normálny. Pritom pri sledovaní filmu sa mi neustále obracal žalúdok, zvlášť, keď si deti v miestnej stoke vylovili mŕtve ryby a medzi nimi hľadali tie položivé, aby si ich vypražili ako pochúťku. Napriek tomu ako sa to ponúka, film nie je nijak zameraný na ekológiu, ako a čo títo ľudia robia. Je čisto o nich samotných, ako si žijú, aké majú vzťahy, sny a budúcnosť. Bez vzdelania ju majú len na tej istej hromade plastov. Kde udělali soudruzi z Číny chybu, že aj rodina takto otrocky pracujúca nemôže poslať deti normálne bezplatne do školy? Záverečný preslov v Pekingu nemal chybu, ten kontrast mediálneho obrazu Číny a plastovej reality ani nemohol byť väčší. Welcome in China. –––– Když se ti podaří naučit všechno, co je v tomto slovníku, tak můžeš jít rovnou na střední školu. Budeš lepši jak ten pán s kamerou. –––– Když roztřídím tenhle pytel, dostanu peníze, koupím si hračky a budu se moct ženit. –––– Peking je místo, kde žijí bohatí lidé. ()
Čína ve své kráse, mix komunismu a kapitalismu dohromady, obsahující to nejhorší z obou režimů. Také mentalita hlavních protagonistů je naprosto nepochopitelná, u nich doma to vypadá jako po výbuchu atomové bomby, nemají pomalu peníze na to, aby děti chodili do školy, otec neví, jestli není těžce nemocen, ale k doktorovi radši nepůjde, co kdyby mu něco našel, nicméně prioritou je vzít si půjčku a koupit Audi A3. Režie veškerá žádná, v podstatě se z dokumentu absolutně nic zajímavého nedozvíme. A ještě k tomu opatřila ČT tenhle skvost naprosto katastrofálním dabingem, kde dospělí lidé s přiškrceným hlasem mluví malé děti, to jsem naposledy zažil snad na VHS mám dojem a zrovna od veřejnoprávní televize bych takovou hrůzu teda opravdu nečekal. ()
Dozvíme se, kde končí náš recyklovaný odpad. Snažím se vnést do života aspoň trochu ekoligie, dopřávám si uspokojivý pocit, že třídím, nicméně i tato čiinost má svoji odvrácenou tvář. Díky tomuhle dokument vím, kde končí náš odpad. A nechápu to. Proč neprobíhá recyklace v nějaké velkovýrobě, kde budou zajištěny standardy bezpečnosti a ochrany životního prostředí? Proč odpad končí u malých podnikatelů, kteří přežívají na hranici chudoby? Z čeho si pořídili stroj na racyklaci? V tomto ohledu dokument nedává mnoho odpovědí, od osvětového počátku ústí do životní situace dvou rodin, jejichž život se točí kolem nalezených reklamních prospektů a otázek na vzdělávání. Dopouští se mnohých výchovných chyb. Navíc jejich záběry postrádají autenticitu, takže se to zdráhám nazvat dokumentem! ()
"Naša skvelá budúcnosť je na skládkach infekčného odpadu" spievala kapela Inbecilofília už v 90. rokoch 20. storočia. Miestami sa táto sentencia sprítomňuje. Svedčí o tom aj čínsky dokument o dvoch rodinách, pracujúcich na recyklačnej linke vyrábajúcej z plastových odpadkov granuláty. Rodiny doslova žijú, milujú aj pracujú v objatí haldy plastov. Umelohmotné tabuľky, sáčky či pásy tvoria náplň ich akejkoľvek aktivity. Deti si v hromade plastov vytvárajú tunely, jednotlivé odpadky tvoria ich hračky. I tvorivosť je v znamení umelohmotných zbytkov. Písmenká a slová sa učia prevažne z plastových reklám, pretože rodičia na školu peniaze nemajú. Tata väčšinu výplaty vypije v podobe piva úhľadne naliateho do plastových fľašiek. Pritom stihne o sebe básniť - svoj život medzi smradľavými a často horiacimi plastami pripodobňuje vtákovi, voľne poletujúcemu povetrím. V deťoch neustále živí nádej návratu do rodného kraja, kde sú zelené lúky, kravy a pomaranče, reálne však nemá ani na lístok vlak pre seba. Preto si celá rodina prispôsobí plastický život v odpade bežnej realite.Deti si z odpadkov vytvoria imitáciu počítača, telefónu či stánku s predajom lístkov na vysnený vidiek. Smutné, no čoraz reálnejšie podobenstvo o tom, že ak rýchlo čosi nevymyslíme, ľudstvo sa udusí vo vlastných odpadkoch, alebo zhynie na choroby a alergie z jedovatých spalín, vznikajúcich pri spaľovaní toxických odpadov a plastov. ()
Mám moc rád sociální dokumenty, at jsou odkudkoliv. Většinou jsou totiž nesmírně poučné, ukazují náš vlastní život z jiné perspektivy. A tahle depresivní plastová bída s nouzí z druhého konce světa je dalším ze štouchanců, proč si vážit našeho blahobytného života. PS Vida, v Číně si nemůžete koupit jízednku bez dokladu totožnosti ()
Galerie (3)
Photo © CNEX Foundation Limited
Reklama