Dede
Dede
Dede
Obsahy(1)
Je rok 1992. Dina žije v odlehlé vesnici vysoko v gruzínských horách, kde už po staletí vládnou stejné tradice a zvyky. Dědeček jí domluvil svatbu, ale když se z války vrátí pohledný Gegi, Dina se do něj zamiluje a uteče s ním. Dina, která je odtržena od své rodiny, porodí dítě a ovdoví. Podle svanetských tradic se vdova musí provdat za prvního muže, který ji požádá o ruku. Takže když se pak o ni začne ucházet Levan, Dina je nucena opustit svůj starý život a nikdy více nespatřit své dítě. A tak se poté, co její dcerka smrtelně onemocní, Dina s Levanem spojí proti stařešinům z vesnice, aby ji zachránili. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (19)
Léta náklonnosti ke všemu "etnickému" a nekritického obdivování a obhajování všeho "jinocivilizačního" mám už nenávratně za sebou, a tak můžu zodpovědně prohlásit, že Svanové (stejně jako Gruzínci) jsou sice tradičně křesťani, ale mentalitou patří do Asie, ne do Evropy (to už by v té Evropě mohli být i Turci). To se mi mimochodem potvrdilo i při mojí nedávné návštěvě Gruzie. Dokonce i v té Ušguli jsme jeden den byli, a motali se tam uličkami plnými kravinců mezi spoustou rychlokvašných hostelů i hotelů, proto jsem si taky po návratu sehnal tenhle film (a umíral pak u něj devadesát minut nudou). Každopádně myslím, že realita už je dneska ve Svanetii asi přece jen méně autentická, méně tradiční, než jakou nám ukazuje Dede. Jo a pro pořádek ona "dcerka" je ve filmu syn, to jen jako doplněk k plkům od Cinemaxu, které sem někdo lajdácky obšlehnul. ()
Smutný, přesto krásný film o životě lidí v gruzínských horách. Hory a jejich vesnice jsou tu snad hned druhým nejdůležitějším tématem, nádherně doplňují jinak smutný příběh o Dině, co to právě díky tradicím příliš lehké nemá. Záběry na hory a nádherné vesnice v nich jsou úchvatné, dále také nutno ocenit ukázku života zde, něco málo z lidových řemesel a právě těch tradic... ty jsou samozřejmě velice důležité, přesto, nic se nemá přehánět. A tak i Dina snad najde ono možné jiné pokračování jejího života. Jednoduše, Gruzie zase jednou nadchla, naposledy tomu tak bylo u Mandarinek. 80% ()
Jak těžký život měly a nejspíše stále mají ženy na venkově v Gruzii, nám ukazuje tento nádherný snímek o ženě, která se snažila vzepřít zažitým tradicím, které vycházely vstříc výhradně mužům. Tímto filmem jsem si opět připomněl, do jakých výšek může lidská hloupost vystoupat. Příběh není pouhá řada výjevů ze života hlavních postav, ale je zajímavý a rozhodně nevšední a každopádně stojí za zhlédnutí. Sám doufám, že budu mít možnost se k Dede jednou vrátit. ()
Kvalitně zpracované drama o těžkém životě v Gruzii a místních zvyklostech, které jsou výhodné pouze pro muže, ale už ne tolik pro ženy. V tomto snímku se hlavní hrdinka právě těmto tradicím snaží vzepřít z důvodu své lásky. Tento příběh nádherně dokresluje příroda, která se kolem těchto vesnic, kde se příběh odehrává, nachází. ()
Neveril by som, že v európskej krajine v 90tych rokoch 20. storočia mohli žiť tak zaostalo, či už materiálne alebo názorovo. Trošku mi vadili tie časové skoky - manžel odchádza, bum a prinesú ho mŕtveho, ale výraznejšie to neovplyvňuje vyznenie filmu. Filmy o drsnom živote ľudí v nejakom zapadákove vždy majú svoju silu a my až po niečom takom doceníme, aké máme šťastie, že žijeme kde žijeme. Ale kto dočerta bol ten Dede, ktorý je v názve??? P.S. Ten kto písal obsah ten film ako obvykle nevidel, ochorie syn, nie dcéra a Levan sa nevolal Levan, ale inak. ()
Galerie (22)
Reklama