Režie:
Andrej ZvjagincevKamera:
Michail KričmanHrají:
Marjana Spivak, Alexej Rozin, Matvej Novikov, Vladimir Vdovičenkov, Anastasija Stěžko, Andris Keišs, Polina Aug, Jevgenija Dmitrijeva, Marina Vasiljeva (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Žeňa a Boris procházejí bolestným rozvodem. Pohromadě je drží už jen poslední starost, prodej bytu, jinak si oba zařídili nový život po svém. Žeňa si našla staršího bohatého muže, Boris čeká dítě s kolegyní z práce. Jejich dvanáctiletý syn Aljoša je spíš přítěží. Nestojí o něj ani jeden, jako by jim připomínal vlastní selhání. Neprojevují mu náklonnost, zdá se, že toho nejsou ani schopni. Všechno se změní ve chvíli, kdy Aljoša zmizí. Náhlý pocit prázdnoty dožene oba rodiče k pátrání nejen po vlastním synovi, ale i po kořenech vlastního emocionálního chladu. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (179)
Vynášeno do nebes a papírově perfektní film. Těšil jsem se a to jsem neměl dělat, ve výsledku jde o "obsahově" nevyužitý potenciál, který i přes syrovost a reálnost prostředí schází mnohé. Zásadní problém vidím v nedostatečně prokresleném otci, jeho nevěře i občas uměle vloženému prvku závislosti na sociálních médiích, která nemá tu potřebnou pointu. ()
Andrej Zvjagincev to zřejmě po Leviatanu v Rusku ustál a může točit další filmy. Nicméně nelenil a opět si zvolil hodně náročné téma - rodiče, kteří ignorují svého syna a tak následuje tragédie. Fascinovala mě ta sebestřednost, ignorace, deprese, zmar a smutek okolí. Natočeno to bylo neskutečně kvalitně. Znát to bylo především na záběrech z ruského panelákova, který konečně vypadal trošku lépe, než jen panelákov. Ty jsou totiž snad v každém ruském filmu hlavní základnou filmové scénografie. K páté hvězdě jsem nedokázal pochopit tu lidskou aroganci, která v nás občas raší. Bylo mi z toho odporně. Navíc Nemilovaní jsou hodně pomalou filmařinou a tak se na ní musíte zatraceně připravit. O zážitek pak jistě neujdete. ()
Zvjagincev je momentálně nejopěvovanějším ruským filmařem a dalo by se vlastně říci, že i předním evropským tvůrcem. Jeho filmy tradičně naplňují sekce předních filmových festivalů a získávají ta nejvýznamnější filmová ocenění. Zvjagincev podává skrze své filmy často velmi nekompromisní a nepříjemnou sondu do ruské společnosti a jinak tomu není ani v případě Nemilovaných. Zde se dotýká témat jako neefektivnost státních složek, problémy tradiční rodiny v dnešním světě z pohledu tradičního náboženství nebo například podsouvané téma závislosti na mobilních telefonech (respektive sociálních sítích). Což o to, témata jsou to velice zajímavá a zpracování je na vynikající úrovni, především kameru musím pochválit. Jenže Zvjagincevovo tempo všem nutně nemusí sednout. Precizní dlouhé záběry, zajímavé kamerové průhledy a velmi pozvolné tempo. Takže záleží, jak Vám v daném rozpoložení sedne jeho styl. Mně tentokrát nesedl, to ale neznamená, že by se jednalo o průměrný film. Ba naopak. ()
Po filmařské stránce skvělá práce. Hlavně pečlivá kamera je na výbornou, jak to obvykle u ruských filmů bývá, dlouhé záběry mi evokovaly meditativní kameru u Tarkovského. Ale scénář je nečekaně slabý, stejně jako v předminulé Jeleně. Citlivějšího a nezmlsaného diváka děj možná přiměje zamyslet se nad mnoha palčivými společenskými problémy, zatímco psychologickými filmy otužilý cynik bude už nejmíň od půlky pokukovat po časomíře. Postavy jsou sice více nebo méně realistické, zato ale krajně nezajímavé a nesympatické. Hlavně ústřední dámské trio je jak vystřižené z venkovského zvěřince: 1) Odporná SVINĚ (žena) - celou dobu jsem čekal, kdy už to její starej nevydrží a jednu jí po rusku jebne přes pysky. Narodit se takové matce je vskutku prokletí. A prokletí je mít i takovou bestii za ženu. 2) Vulgární KRÁVA (její matka) - jaká byla asi její matka? Kde započala tahle zrůdná protipřírodní mutace nenávisti k vlastním dětem? 3) Hloupá HUSA (mužova těhotná milenka) - chlap musí být opravdu mentálně retardovaný, když odejde z klece od strašné ženy do další klece k jen o něco málo méně strašné ženě; její hloupost i hloupost její matky je totiž děsivá. Muži v misogynním příběhu vycházejí o něco lépe, ale třeba onen dobrovolnický koordinátor se svými pomocnými asexuálními androidy už je za hranou uvěřitelnosti. Bylo by sice moc a moc krásné, kdyby tak dobří a nezištní lidé opravdu existovali, ale obávám se, že tady se tvůrci nechali spíš inspirovat ideály než realitou. Týpci a typky jak ze sovětských filmů o pionýrech. Nebo jak z potěmkinovského Putinova Ruska. A o jediné postavě která mě zajímala a k níž jediné jsem cítil empatii, o ztraceném klukovi, jsem se nedozvěděl vůbec nic, i když celý film byl vlastně o ní. Ale jistěže chápu, že takový byl režisérův záměr. Ale zkrátka mě to nebavilo. ()
Uznávaný režisér Andrej Zvjagincev natočil syrově drsnou a nekompromisní výpověď o povrchní době, v níž žijeme. Kdyby milenecké páry nelepily vztahy dětmi a pořídily si je až po důkladné rozvaze a opravdu z lásky, nemuselo by tak často docházet k úděsným situacím, které popisuje tento film. Přitom nejde pouze o vhled do problematiky ruské společnosti, ale k podobným vztahovým blamážím dochází všude na světě, ani naše země není žádnou výjimkou. Kromě velmi sebejisté režie a vtahující kamery snímek zaujme i nadmíru přesvědčivými výkony typově skvěle obsazených představitelů stěžejních rolí a nesmírně intenzivní hudbou. (85%) ()
Galerie (25)
Zajímavosti (1)
- Film se natáčel v Moskvě. (SONY_)
Reklama