Western

Hezká práce s dějovými motivy, vyprávěcími vzorci a ikonografií westernu, jehož romantismus se zde střetává s nesentimentálně vykreslenou sociální realitou současné Evropy, kde se opět vytyčují kdysi zbourané hranice. Namísto kovbojů dobývajících indiánské území parta německých dělníků kolonizujících bulharskou vesnici (vyvěšení vlajky, osedlání cizího koně, sblížení s místní ženou). Téma střetu dvou kultur je klíčové, jenom jde ve větší míře o střet východu a západu než civilizace a divočiny. Příslušníci obou subsvětů, mezi nimiž se pohybuje protagonista, si ve skutečnosti rozumí méně, než jak se navenek tváří. Nejednoznačný samotářský hrdina, pro kterého je svoboda zjevně důležitější než rodinné zázemí. Přesto ale zřejmě chce někam patřit, být přijímán druhými (těžko ale říct, po čem přesně touží, neboť skrývání emocí je součástí jeho povahy). Na můj vkus ale přebývaly náladotvorné záběry bloumajícího hrdiny s cigaretou v ruce, jejichž četnost zřejmě souvisí i s volnější strukturou příběhu, která jako kdyby vznikala teprve „za běhu“. Stylem i strukturou vyprávění mi film dost připomínal dlouhou řadu jiných festivalových dramat (veristické snímání, závěrečný násilný střet následovaný katarzí) a téma expanze západních firem (a majetnického způsobu myšlení) do „rozvojových“ zemí východní Evropy výstižněji zpracovala Maren Ade v Tonim Erdmannovi. 75% (02.11.2017)

V příběhu-nepříběhu o tom, jak se parta německých dělníků snaží navázat vztahy s bulharskými obyvateli vesnice, v jejíž blízkosti pracují, se dá najít mnoho myšlenek a témat, děj nicméně chybí a jde spíš o sled scének, jak si lidé jsou schopni i bez znalosti jazyka porozumět, případně si vjet do vlasů. Pomalu plynoucí charakterová studie mnoha postav na pozadí bulharského venkova je inteligentně režírovaná a zdařile obsazená přirozenými neherci, leč zároveň dokonale nevzrušivá, nedramatická, nevtahující a nevyprávějící nic konkrétního, co by vám dokázalo utkvět v paměti. (03.07.2017)

V porovnání s pomalou optikou Nuri Ceylana, jde o výrazně slabší kávu. Nevnímejte ohlas z Cannes a nechte film vyvíjet. Valeska Grisebach zachytává dokonale postavy neznámých herců a krásného prostředí krajiny. Vlivu člověka v osamělosti, ztráty budoucnosti a nádechu světla jít správnou cestou. [Aff, 2017] (24.06.2017)

Mužství je tématem německého režiséra Valesky Grisebacha Western, který se odehrává v bulharské krajině, kde němečtí dělníci sestavují hydroelektrárnu. Tento malý "Western" je překvapivě jak přímočarý tak plný rezonance a dvojsmyslnosti. Tato tiše pohlcující pohádka o kamarádství uprostřed sociálního napětí přeskakuje mezi tématy. Valeska Grisebach množství napětí zabalil v nečekaných koutech. Plusem je westernově hezká krajina. V závěru film příjemně ožije hudebně, ale dvě hodiny sledování na mě bylo trochu moc. (26.12.2019)

„Co tady vlastně hledáš?“ Klíčová otázka. Německá tvůrkyně Valeska Grisebach mě zaujala. Western toho má v sobě hodně, i když to tak na první pohled nemusí vypadat. Těch témat je několik, od samoty (ústřední motiv) přes sounáležitost, (ne)porozumění (zdaleka nejen to jazykové, právě naopak) střet kultur, názorů, charakterů, životních stylů…navíc se za vydatné pomoci hlavního představitele Meinharda Neumanna podařilo stvořit velmi zajímavou a zvláštní postavu. Tichý pozorovatel, který vše jen sleduje zpovzdálí, příliš nepřipomínkuje, přitom umí přiložit ruku k dílu. Každou minutou si získával mé stále větší sympatie. Jeho samotář si postupně lépe rozumí s cizinci než s krajany, jako jediný chápe, že v jejich situaci je lepší spolupracovat a odhodit ostych, předsudky či nedůvěru. Jenže jak to tak bývá, pokud chcete být zadobře s 2 různými skupinami, které se navíc nesnášejí, nakonec vám to dají sežrat obě strany (tohle mi přišlo až nepříjemně známé). A na závěr to Meinhardovo zjištění…Celkem dávám solidní 4*, velká spokojenost. (03.02.2019)