Lesní rituál

Horor napatrí medzi žánre, ktoré by som zvykol bežne velebiť, aj keď ho mám samozrejme rád, ale skutočne nadšený som bol len z pár jeho predstaviteľov a aj tie boli väčšinou ovplyvnené ešte s iným žánrom, no teraz sa nebudem držať na uzde, Ritual sa vydaril teda neskutočne. Na prvý pohľad pripomína nespočet iných hororov, ale presne toho typu, aký mám rád, partia priateľov, ktorí sa stratia v lese a musia čeliť neznámemu zlu, ale po všetkých stránkach nad konkurenciou vyniká. Partia priateľov je zložená z uveriteľných a celkom sympatických postáv, ktorí sa správajú vzhľadom na okolnosti pomerne normálne a aj vedú medzi sebou úplne bežné dialógy a takto sa mi to páči, konečne ľudia, o ktorých sa aj dá obávať, nie nejaká stereotypná zostava, ktorá umiera v nastavenom poradí. A tak dejovo to možno nie je ničím originálne, ale mne sa táto turistika na uctenie si zosnulého priateľa páčila, takže ma to bavilo, aj keď sa vlastne nič dôležité nedialo, no už čoskoro začne ten pravý horor, kedy skryté zlo vyvoláva väčšie napätie a to je vždy najlepšia voľba. Lesy tu pôsobia správne tajomne a dostatočne nepríjemne a páčilo sa mi, že postavám je už zachvíľu jasné, že čelia nejakému nadprirodzenému nepriateľovi a tak musia držať spolu. A tak hlavne od časti v chatrči je to už poriadne intenzívny zážitok, ktorý berie dych a ani by som nepovedal, že to graduje, to film vôbec nepotrebuje, vysokú žánrovú úroveň si drží neustále. Finále je už očakávane trochu veľkolepejšie a celkom som sa ho aj obával, aby nepokazil skvelý dojem z filmu, ale to sa nestalo. Zlo sa už síce naplno odhalí a rovnako všetko okolo neho, ale aj na tomto si dali tvorcovia záležať a zvládli aj túto akčnejšiu a trikovo náročnejšiu fázu, pričom samotné zlo vyzerá dostatočne netradične a zaujímavo. Takže po hororovej stránke som tu maximálne nadšený, atmosféra je poriadne hustá, napätie by sa dalo krájať a všetky tie jednotlivé momenty, ale aj celé scény sa nadmieru vydarili, že som pri nich ani nedýchal. Režijne je to dokonalá žánrová práca, David Bruckner sa mi už dávnejšie zdal, ako celkom schopný režisér a teraz to predviedol naplno, hororovo je to dokonalé a vizuálne tiež, takto dobre natočené lesy som už dávno nevidel. Takže teraz nebudem v hodnotení skromný, je možné, že pri druhom pozretí už to nebude tak dobre fungovať, ale pri sledovaní som bol z filmu úplne nadšený a nenašiel som tu vôbec nič, čo by mi vadilo, takže zaslúžené plné hodnotenie. Taký dobrý horor som nevidel roky. 85% (25.02.2018)

Pan Ikea - Ingvar Kamprad asi dobře ví, proč na  ty svoje skříňky s návody, které dovedly nejedno spokojené manželství při sestavování k rozvodu, přestal brát dřevo ve hvozdech Švédska a raději to všechno vyrábí z lisovaného kartonu ve Vietnamu. S potiskem a raženou strukturou buku či břízy samozřejmě. Možná se doslechl, že mu sem tam nějakej ten dřevař zmizel. --- V rámci mých víkendů s přáteli vždy dojde v pozdějších nočních hodinách i na nějaký ten horor a nyní padla volba na tento. První část byla super až do toho okatého zranění, které samozřejmě změní plány celé skupiny. Ta sama se chovala dost iracionálně, ale lze to přikládat k tomu, že to byli městští lidé a tenhle trail byl pro ně vyjímkou. Kdo jezdí nebo jezdil na čundry a do divočiny, určitě sám ví, že zkratka lesem nemusí být vždy zkratka. Už jsem zazil i doslova neprostupné smrkové lesy a to u nás. Co je asi tam, kde je naprostá divočina, těžko vůbec předvídat. Od půlky to přestane být lekací a začne to být zajímavé. Přiznávám a už jsem to tu psal vícekrát, mám raději horory lekací. Ty, které pracují s vaší fantazií aniž by vám v podstatě cokoliv ukázaly z toho domnělého strašidelna. Tady šli na to tvůrci jinak a i když se bubákům v hororech spíše směji, zde se mi to co přišlo hvozdem docela zamlouvalo. Rozhodně to bylo originální ! Jen by mne zajímal názor nějakého Švéda z té oblasti. Pár věcí jsem tam nechápal, ale to asi celkově patřilo k těm místním rituálům a celé mytologii kolem toho. Co mne bavilo byl fakt, že herci byli Angláni a bavili se mezi sebou v mateřtině. Já tu british english mám prostě rád, už jen jak hezky zní! (Asi ten minulej život v RAF nebo co.. :-). V souhrnu dávám tedy za 3 jelení parohy a až najdu nějakou takovou chatku na výletě, rozhodně v ní nebudu spát! * * * (28.01.2024)

(30%) Je mi líto, ale toto mě téměř vůbec nebavilo. Potenciál a spoustu prostředků to mělo, aby z toho vylezl solidní film, jenže já se skoro po celý čas sledování tohoto filmu strašně nudil. Ještě tak ta první půle filmu je nadějná, krásné záběry přírody, zručná kamera apod. I herecké výkony jsou vcelku přijatelné a uvěřitelné. Jenže problém je s nápady, scénářem a dějem – nic z toho nemělo žádnou šťávu. Samotné finále šlo už úplně mimo mě. Připomnělo mi to finále Čarodějnici z r.2015. I když vzdáleně, ale přesto. Zvažoval jsem dokonce, že tomuto udělím jen 1*, ale díky zručné technické stránce a nadějné ½ polovině snímku udílím velmi slabou 2* z milosti. (24.02.2018)

To byla blbost. Parta nesympatických, věčně ožralých debilů, z nichž hlavní hrdina vypadá, že má po mrtvici nebo se tak alespoň celou dobu tváří, případně, že se co chvíli rozbrečí, se vydává na pochod švédskou přírodou (za tu palec nahoru) a setká se přitom s nějakými bohy, resp. bohem severských mýtů. Nakonec zjistíme, že stačilo vyběhnout z lesa a zařvat. A na to jsem měl čekat hodinu a půl? Sorry jako. (03.06.2020)

Velmi příjemné překvapení..ovšem s několika ale. První polovinu jsem ani nedutal, užíval jsem si příběh, čekal jsem, co se z toho vyvrbí a říkal jsem si, kdo by asi ve Švédsku chodil do takového lesa, když přece bylo úplně jasné, že to nebude jen tak. To postupné budování napětí na mě fungovalo velice dobře a vlastně jsem doufal, že se ani explicitně nedozvíme, z čeho konkrétně má partička více či méně sympatických hrdinů strach. Ovšem jakmile k tomu došlo, tak mě to mírně zklamalo, a co hůř, veškeré napětí šlo do háje a já si říkal ať už je to všecky pobije a jdem domů. Ačkoliv vizuálně se je pořád na co koukat a vyloženě to vybízí k noční projekci na Netflixu místo přeplněného kina, hlavní síla filmu minimálně pro mě tkví v první půlce filmu. (23.02.2018)