Sweet Country

„JE TO VŠECHNO JEDNO ZKURVENÝ PLEMENO…“ /// Je zajímavý, že kin míří právě tenhle western. Minuli je totiž zajímavější kousky jako je Brimstone nebo (možná?) Hostiles. Tady jde o lehkou multikulturní propagandu, ale podotýkám, že v dobrým slova smyslu. Jednak nahlídneme na kolonializmus a nacionalizmus v Australský historii, poznáme nějaký domorodce a (nepřekvapivě) zjistíme, že lidi jsou všude stejný. Nakonec film zůstane i chvilku v hlavě. Ale ne kvůli příběhu, kterej vypráví o násilí a rasismu zadřených hluboko pod kůži. Jde totiž o to zpracování, který přes svoji „obyčejnost“ dejchá zvláštním domorodým životem. Domorodí herci totiž vnáší do příběhu (kromě herectví) přesně to co očekáváte - pocity, který v nich vyvolává „duchovní“ spojení s jejich vlastí. V roli seržanta Fletchera pak exceluje Bryan Brown a řekl bych, že je to jeho film. Líbí se mi to Australský prostředí. To nutný minimum herců, zastupujících obě strany. Ta jednoduchost, se kterou je příběh odvyprávěnej a přestože je natáhlej do dvou hodin, nenudí. Aspoň teda westernovýho fandu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Hledám nejjednodušší recept na býčí koule. 3.) Zjistím, že domorodec, kterej nectí tradice… je prostě domorodec bez tradic – takže vlastně běloch. 4.) Thx za titule „desade“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.08.2018)

Westernové je len prostredie, pretože film sám o sebe nie je westernom, je hlavne o silnej antirasistickej myšlienke, ktorá tu našťastie nie je tlačená umelo, ako to často býva v amerických filmoch. Naopak záver, hoci je očakávaný, dvihne tlak i poslednému špinavému stúpencovi Hitlera a iných feťákov. (05.08.2018)

Prvoplánový šablonovitý doják o křivdě a nespravedlnosti na čestném a dobráckém aboridžinském dědouškovi, který polopaticky omílá už stokrát omletou pravdu o tom, jak zhovadile se někteří bílí osadníci (nejspíš většina bílých osadníků) chovali k domorodým Austrálcům. Točit to běloch, utrousím cosi o komerční vypočítavosti, vyčpělém sebemrskačství a salónním humanismu, ale od potomka původních obyvatel to beru. Navíc se natáčelo v nádherné krajině a už jen proto stojí film za zhlédnutí. Ale vyšší smysl a poselství, než jen vizuální krásu, v něm radši nehledejte. (20.04.2020)

Expanzi západní evropské civilizace do Ameriky, Afriky i Austrálie velmi poznamenal blud o nadřazenosti bílé rasy a bezohledné přesvědčení, že původní obyvatelé jsou jen něco jako mluvící zvířata. V Austrálii byla situace o to horší, že tento kontinent původně sloužil britské koruně jako velké vězení. Snahy o závádění spravedlnosti a řádu i pro aboridžince začátkem 20. století sebou nesly mnoho bolesti. Australský western Sweet country zachycuje právě tuto dobu a počátek přerodu otevřené nenávisti do tichého pohrdání domorodci. Režisér Warwick Thornton mě dokázal zaujmout historickým tématem, opravdovostí příběhu a krásnými záběry krajiny, naopak střihy do pocitů mě vůbec neoslovily. Celkově na pomezí tří a čtyř hvězd. (01.07.2018)

Osobité drama z australského venkova, jemně a chytře nahlížející do problematiky rasizmu, střetu protipolních kultur a spravedlnosti. Důkladně propracované postavy, s nezapomenutelnou minimalistickou kreací neherece Hamiltona Morrise. Postava Sama Neilla je překvapivě nejméně rozvinutá. Pomalý film pro diváka, který rád naslouchá a zkoumá, bez hudby, které funkci zde zastává atmosférický šum větru na vyprahlých pouštních scenériích. Střihové vsuvky, reflektující pocitové momentky postav, či podněcující přemýšlení nad dějovými souvislostmi, film dělají jiným a výjimečným. Filmová meditace, která mi dala více, než jsem čekal dle zdejšího většinového hodnocení. (09.08.2018)