Režie:
Akira KurosawaKamera:
Kazuo MijagawaHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Toširó Mifune, Mačiko Kjó, Takaši Šimura, Masajuki Mori, Minoru Čiaki, Daisuke Kató, Noriko HonmaObsahy(2)
Rašomon, příběh z Japonska 12. století, příběh o zločinu a zabití. Je nám vyprávěn každou ze zúčastněných postav, z nichž žádná, jak se ukáže, nemluví pravdu. Ke slovu se – prostřednictvím média – dostane i zavražděný, ale jen proto, aby nás utvrdil v jediné jistotě: pravdy se na tomto i na onom světě dobrat nelze. Rašomon, navazující na rafinované techniky retrospektivního vyprávění, známé z konce němé éry, ale pak až do počátku evropských „nových vln“ zapomenuté, se stal uměleckou senzací filmového festivalu v Benátkách, kde mu byl udělen Zlatý lev. Od této události se stalo běžným – v zemi vzniku stejně jako na Západě – dělit dějiny japonského filmu na dvě zcela svébytné epochy: před Rašomonem a po něm. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (245)
Tak jako déšť padající z nebe v sebesilnějších provazcích, dříve nebo později zmizí pod povrchem provlhlé půdy, aby se opět vynořil v podobě nečekaných proudů a pramenů, i lidská paměť je velmi zapeklitý fenomén. V ní i ty sebesilnější události na sebe berou, po smíchání s dalšími životními zkušenostmi a časem, nečekané kontury. Skoro jakoby čas neproměňoval pouze přítomnost v minulost, ale i naopak – minulost se mění v „různých přítomnostech“, podle životní situace, ve které se nyní nacházíme nahlížíme i události dávné. A stejně tak, jako každý divák "čte" film skrze jedinečnou životní zkušenost, tak i prožívaným událostem dáváme vždy vlastní, ojedinělý smysl. Proto je svět tak rozmanitý - záleží na očích, které ho nahlížejí, na mysli, která ho zpracovává, na srdci, které určuje jeho rytmus. I z tohoto důvodu nemá význam rozpitvávat Rašomona - myslím, že tento filmový zážitek je natolik hodný individuálního prožití, že jediné co zbývá je nikoliv podrobný popis, ale vřelé doporučení. ()
Kurosawův Rašomon vznikl na základě povídky V Lese a dalších motivů z díla Rjonosukeho Akutagawy. Základní osou příběhu je spáchaný zločin, který je rekonstruován z výpovědí čtyř lidí. Všechny verze mohou být pravdivé, každý podává svůj výklad události. Následné odlišnosti v jednotlivých výpovědích na sebe ovšem nenechají dlouho čekat. Aktéři si varianty výpovědí neupravují snad z úmyslného lhaní, ale snaží se je sdělit tak, aby jim vyhovovaly, v očích ostatních nesnižovaly, případně aby je záporná fakta nediskreditovala. Máme tu tedy čtyři osoby popisující jednu událost naprosto rozdílně. Kurosawa vytvořil jedinečný scénář, který se neomezuje jen na detektivní polohu, ale snaží se poodhalit jaké jsou vztahy mezi lidmi, proč dělají to, co dělají. Toshiro Mifune, v roli loupežníka Tajomara, se sžil se svojí rolí natolik, že jeho výkon spojený s maniakální mimikou si budu ještě dlouho poté pamatovat. ()
Mé první setkání s panem Kurosawou a zrovna taková bomba. Čekal jsem, že to bude něco strašně hutného a zvláštním způsobem náročného a vlastně mi spíš přišlo, že to byl docela dobře stravitelný film. Počkám ještě na další, ale vypadá to, že jsem si oblíbil dalšího asijského režiséra a hned možná toho světově nejznámějšího. Rašomon je film o lži. Film o hledání pravdy, o její důležitosti, o jejím smyslu pro běh lidstva. o touze po pomstě, o radosti ze způsobeného příkoří a v neposlední řadě o chamtivosti. Jednou větou:"Je to prostě film o lidech." Bohudík i bohužel. Jo a zajímalo by mě, jak se Akirovi povedlo dostat z Machiko Kyô tak neuvěřitelný herecký velevýkon. Zíral jsem s vykloubenou čelistí! ()
Témeř divadelní kus pana Kurosawy vypráví o tom, že cesty lidského konání jsou většinou mrzké, malicherné a zapomenutíhodné a tak si je aktéři zpětně vybarvují podle svého a neváhají takto vytvořenou historii pojmout za svou "novou pravdu". Jsou nám předloženy tři verze stejného příběhu a pak ještě další, skutečná (u které jediné nehraje hudba - skvělý symbol) - moc příjemná podívaná pro tři herce a dva průvodce dějem. Kurosawa nezklamal. PS: snad první a jediný film, ve kterém zesnulý pomocí média LŽE, protože se stydí za pravdu .) 9/10 ()
Zajímavý námět, který byl určitě nadčasový, ale tím končím. Pro mě film s mnoha WTF momenty, nad kterými jsem korutil hlavou a div, že jsem si ji nevykroutil. Hlavní bandita se směje jako idiot a skáče jako retlá opice celý film, až s emi zvedal žaludek. Některé dialogy a návaznosti jsem nepochopil do teď. Já opravdu ty filmy made in Kurosawa nechápu a hlavně nechápu sebe, že si je občas pouštím. DVě a půl. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (31)
- Príbeh sa odohráva v pochmúrnom období "mappó", kedy je pôvodný Buddha mŕtvy a nový sa ešte nenarodil. (Kristusazapad)
- Brána Rašómon je názov pre vonkajšiu bránu cisárskeho paláca. (Kristusazapad)
- Fumio Hajasaka, ktorý zložil hudbu k filmu, bol režisérom požiadaný, aby pre scénu, keď Masako (Mačiko Kjó) rozpráva svoju verziu, použil upravenú verziu skladby "Boléro", ktorú v 20-tych rokoch skomponoval francúzsky skladateľ Maurice Ravel. (Zdroj: ČSFD)
Reklama