Nebe a peklo

Akira Kurosawa postavil svoj príbeh do viacerých rovín. Určite tou najsilnejšou je psychologická, ktorá panuje v prvej tretine. Tá atmosféra je napriek určitej divadelnosti silná, hutná a nervydrásajúca. Na pľaci ( izba hlavnej postavy ) je množstvo postáv a podobné režírovanie scén je vždy ozdobou každého filmu. Ďalšou rovinou je kriminálna, tá je však niekedy zbytočne popisná ( porady ). Celkovo snímok ponúka poctivý pohľad do japonskej spoloćnosti a rozoberá nielen únos, drogy, ale aj iným sposobom odvrátenú tvár a tou je honba za majetkom, prílišná ambicióznosť a firemné pomery na najvyšších miestach. Film bežal v našich kinách v roku 1964. (27.11.2017)

Tož co s tím ... Nebe a peklo je velmi povedený thriller - v první polovině klasické drama o únosu, v polovině druhé pak klasické krimi popisující postup policejního vyšetřování. I když jde ale paradoxně o jeden z kratších Akirových filmů (má "pouhé" dvě hodiny), trpí spoustou prázdných míst a natahovaných scén, naprosto geniální okamžiky se zde vyskytují vedle mírně rozpačitých momentek. Atmosféra, herecké výkony, vynikající kamera, ano, to všechno tady je - přesto dávám čtvrtou hvězdu spíše ze zvyku a z úcty k ostatním Kurosavovým dílům. (13.09.2011)

Do teď jsem věděl, že Kurosawa je expert na samurajské filmy. Skvěle mu padnul i dobrodružný Děrsu Uzala. Že mě ale do kolen dostane tenhle krimi-thriller, to by mě nenapadlo ani ve snu. Začátek je výtečné drama, které si pohrává s lidskými pocity a názory na to, zda zaplatit výkupné za cizí dítě, pokud vás to má finančně totálně zruinovat. Zbytek filmu je precizně vykreslená detektivní práce, kdy se krůček po krůčku vyšetřovatelé dopátrávají k únosci. Kdyby někdo neměl dost a chtěl nášup z tohoto námětu, podívejte se na francouzský film Prožít si své peklo. Ten je ale emotivně mnohem těžší a vypjatější. (31.03.2012)

Absolutní cinema! Akira Kurosawa po svých samurajských opusech otočil o 180 stupňů a zrealizoval vynikající adaptaci McBainova detektivního románu "Těžký prachy" o únosu syna manažera obuvnické společnosti. Nebe a peklo je v lecčem zcela odlišné od Kurosawovy předchozí i následující tvorby. Formálně vybroušená procedurální podívaná vyniká nejen extrémně chytrou režií s citem pro kompozici, střihovou skladbou, jež v souladu s vývojovými vzorci zápletky přechází od rozsáhlejších celků do sevřenějších (geniální vlaková sekvence), rozvrstvením postav (Mifuneho vydíraný manažer/otec x tým detektivů x pachatel), ale předně nesmírně komplexním účinkem. Kurosawa inteligentně střídá a vrství napětí (thriller) s otázkami (klasické detektivní schéma), včetně využití žánrových skoků uvnitř dramatické struktury; 1) obchodní drama - 2) únos, podmínky, předání - 3) pátrání - 4) dopadení 5) epilog. Nebe a peklo je podle mého názoru vrcholem umělecké geniality Akiry Kurosawy, Tošira Mifuneho a dalších, a to je, vzhledem k dílům jako Sedm samurajů či Krvavý trůn, sakra odvážné tvrzení. (28.12.2023)

Velmi dobrá kriminálka na motivy knihy Eda McBaina a zároveň zřejmě nejlepší Kurosawův snímek neodehrávající se v dobách feudálního Japonska. Největší lahůdkou tohoto filmu není ani tak napínavý děj jako spíše skvostní herci a takřka dokonalá struktura vyprávění. Úvodních dvaapadesát minut se odehraje v jediné místnosti a o pár hercích. Jenže zdánlivě komorní příběh o muži v neřešitelné situaci plynule přejde v exteriérovou detektivku, kde opustíme původní dějovou linku a dopodrobna sledujeme vyšetřování případu na všech frontách, jen abychom se v závěru opět navrátili k dopadu na osud jednoho člověka. V roli zámožného obchodníka tradičně exceluje charismatický Mifune a ostatní na tom nejsou o moc hůře; což se naplno projeví v prostřední pasáži, ve které se Mifune takřka vůbec nevyskytuje. První dvě hodiny Nebe a Pekla jsou jednoznačně za plné hodnocení. Bohužel tvůrci nevěděli kdy přestat a tak je závěrečných dvacet minut ve filmu dosti přebytečných až zbytečných. Přesto navzdory tomuto faktu jde o jednu z nejlepších japonských kriminálek. (07.02.2007)