Černá kočka, bílý kocour

Černá kočka, bílý kocour je neuvěřitelně šílená komedie. Chování všech postav dává dohromady dotažený do absurdity, ať už je to gangster Dadan a šňupací kříž nebo starý Grga a sledování filmu Casablanca. Celý snímek zakládá svoji komiku právě na absurdních komických situacích vázajících se na hlavní téma filmu - svatba Dadanovy sestry, doplněných chytlavými cikánskými melodiemi. Vtipy zde použité jsou jednoduché, ale o to účinnější, některé z nich člověka ve filmu rozesmějí až když jsou vidět poněkolikáté (prase a trabant). Osobně mi vadilo Dadanovo "Pit-bull ! TERIÉR !", při němž se divák spíš najednou cítil jako u sledování hudebního videoklipu a ve filmu mi to docela vadilo. Ale rozhodně nikdy nezapomenu na závěrečnou parafrázi na Casablancu ... " Tohle je začátek velkého přátelství..."... (25.12.2007)

Není cikán, jako cikán. Přepadá mě neodbytný pocit, že k plnému docenění (snad i pochopení) snímku, je třeba plného porozumění jejich složité duše. Srovnávání českých a balkánských cikánů se zde tak trošku nehodí z důvodu stavění se na hranici, za kterou čeká žaloba za rasově motivované výroky. Režisér Emir Kusturica představuje úžasné panoptikum různorodých postav, které posílá do naprosto banálních, ale o to půvabnějších sitací. Lidový humor balkánského temperamentu možná středoevropan plně nedocení, ale hromady fórů "na jedno použití" rozesmějí. Kde se v takovémto filmu vzal mistr temných kamerových kompozicí Thierry Arbogast opravdu nevím. Ale jeho působivé nasnímání břehu Dunaje, společně s místní lidovou hudbou mi otevírají nové obzory audiovizuální kultury. Moje seznámení s režisérem Kusturicou dopadlo více než šťastně, takže dalšího setkání se vážně nebojím. (20.06.2005)

První film, který jsem viděl ve filmovém klubu, se mi po létech zdá být lepším, než v době své premiéry. Už tehdy se mi líbil a díky němu jsem se odvážil na mimo-mainstreamové filmy, ale teprve teď jsem si ho skutečně vychutnal (zdá se být mnohem vtipnějším). Je pro mě příkladem kvalitní komedie o něčem. (17.09.2006)

Těžké hodnotit, protože k plnému docenění tohoto atipického dílka je asi třeba alespoň částečně porozumět životním postojům a zvláštnímu myšlení hrdého cikánského národa. A jak jsem tak film sledoval a zoufale se snažil orientovat ve zběsilém střihu a svérázných dialozích, čím dál více mi docházelo, že já pro jejich náturu asi nikdy mít pochopení nebudu. Zajímavý námět, fajn herci a skutečně výborný hudební doprovod, ale jestli chtěl Emir Kusturica touto groteskou něco určitého naznačit, k mým uším a očím to bohužel nedospělo. 60% (05.10.2012)

,,Rusové snama vyjebali!“....... Ten film je šílenej. Stejně jako prostředí a herci. Děj filmu je šílenej. Šílená je hudba, která je však návyková (a to silně, byla to jediný co mi ještě mnoho hodin znělo v hlavě). Neskutečné!!! Šílené obličeje, zuby, chlast (ano, ani ten není normální!). Jen jsem seděl a tupě civěl. Tak takový jsou Jugoši? Ať! Nezajímá mě to. Tady přicházejí do úvahu pouze dvě možnosti hodnocení. Nadšené nebo nepochopené. Asi nejsem Pitbull terrier. (18.11.2006)